ECLI:CZ:NSS:2020:NAD.120.2020:33
sp. zn. Nad 120/2020 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) J. V., b) M. V., c) A. V.,
proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, o
žalobě proti rozhodnutí ze dne 26. 11. 2018, č. j. 49/2018-510/RK/5, o nesouhlasu Městského
soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Brně,
takto:
K řízení je místně př í sl uš n ý Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Dne 27. 10. 2019 podali žalobci a) – c) ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský
soud“) žalobu, kterou se domáhali zrušení rozhodnutí ministra dopravy ze dne 26. 11. 2018,
č. j. 49/2018-510/RK/5, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a) a bylo potvrzeno rozhodnutí
Ministerstva dopravy ze dne 12. 6. 2018, č. j. 127/2018-910-IPK/15, jímž byla povolena stavba
„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, v rozsahu čtyř stavebních objektů, v řízení vedeném
podle zákona č.416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací (dále jen „zákon o urychlení výstavby“).
[2] Krajský soud postoupil věc usnesením ze dne 2. 7. 2020, č. j. 29 A 86 /2020 – 15,
Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Svůj postup odůvodnil tím, že s ohledem
na §7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný městský soud. Právě
v obvodu městského soudu má Ministerstvo dopravy, které ve věci vydalo rozhodnutí v prvním
stupni, sídlo.
[3] Dne 10. 8. 2020 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž městský
soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci krajským soudem. Uvedl, že z napadeného
rozhodnutí ministra dopravy vyplývá, že prvostupňovým rozhodnutím Ministerstva dopravy byla
povolena stavba „Silnice 1/68 Třanovice – Nebory“, v rozsahu uvedených čtyř stavebních
objektů, v řízení vedeném podle zákona o urychlení výstavby. S ohledem na §7 odst. 4 s. ř. s.
ve spojení s §1 odst. 2 zákona o urychlení výstavby by místně příslušným soudem k projednání
žaloby měl být Krajský soud v Ostravě.
[4] Podle §7 odst. 4 s. ř. s. (k) řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba
dopravní infrastruktury podle §1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě.
O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.
[5] Podle §1 odst. 2 písm. a) zákona o urychlení výstavby, (d)opravní infrastrukturou se pro účely
tohoto zákona rozumí stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související.
[6] Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem městského soudu, že rozhodnutím
Ministerstva dopravy byla povolena stavba dopravní infrastruktury, která naplňuje definici
uvedenou v §1 odst. 2 písm. a) zákona o urychlení výstavby. Jedná se totiž o silnici I. třídy.
Řízení o žádosti stavebníka (Ředitelství silnic a dálnic ČR) bylo zahájeno podáním žádosti dne
12. 2. 2018, tedy již za účinnosti zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a další související zákony (ten nabyl
účinnosti dne 1. 1. 2018). Tímto zákonem došlo k zavedení výlučné místní příslušnosti Krajského
soudu v Ostravě v případě žalob proti rozhodnutím o umístění nebo povolení stavby, která byla
vydána ve správním řízení, v němž byl aplikován zákon o urychlení výstavby.
[7] Ze všech popsaných důvodů Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas
městského soudu s postoupením věci krajským soudem. Proto rozhodl ve smyslu §7 odst. 6 věty
poslední s. ř. s. tak, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 26. 11. 2018,
č. j. 49/2018-510/RK/5, je místně příslušný Krajský soud v Ostravě.
[8] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu