ECLI:CZ:NSS:2020:NAD.21.2020:32
sp. zn. Nad 21/2020 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a JUDr. Ondřeje Sekvarda v právní věci žalobce: T. Q. T., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
20. 8. 2019, č. j. OAM-418/ZA-ZA11-HA13-2019, v řízení o nesouhlasu Městského soudu v
Praze ze dne 4. 2. 2020 s postoupením věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Az
24/2019,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Az 24/2019
je m ís t n ě př í s l ušný Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 20. 8. 2019, č. j. OAM-418/ZA-ZA11-HA13-2019, kterým žalovaný neudělil
mezinárodní ochranu žalobci.
[2] Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2019, č. j. 53 Az 24/2019 - 14,
byla věc postoupena z důvodu místní nepříslušnosti Městskému soudu v Praze.
[3] Městský soud v Praze je však toho názoru, že v daném případě není místně příslušný
k projednání předmětné žaloby, a proto předložil věc k rozhodnutí o místní příslušnosti
ve smyslu §7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu.
[4] Podle §7 odst. 2 věty první s. ř. s. „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany“.
[5] V projednávané věci je takovým zvláštním zákonem zákon o azylu, podle jehož
§32 odst. 3 platí, že „k řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení
mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.“. Místem hlášeného pobytu ve smyslu
§77 odst. 1 zákona o azylu je „azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení
pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn“. Podle §77 odst. 2 zákona o azylu
„žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou
ministerstvu. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen
a) sdělit příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo průkazu žadatele o udělení
mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování, b) předložit doklad o zajištění ubytování a c) předložit
průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany“. Podle odstavce 4 „ministerstvo zamítne žádost o změnu
místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení
mezinárodní ochrany pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí,
že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.“
[6] S ohledem na skutečnost, že žalobce požádal o změnu místa hlášeného pobytu, doplnil
ji potřebnými náležitostmi a tato jeho žádost nebyla zamítnuta, je třeba nahlížet na místo
hlášeného pobytu žalobce tak, že jím je adresa H. 8 v B., jakkoli se v době podání žaloby nacházel
ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, jež spadá do obvodu Krajského soudu
v Praze.
[7] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem předkládajícího Městského soudu v Praze,
že v nyní posuzované věci je rozhodným místem pro určení místní příslušnosti krajského soudu
místo hlášeného pobytu v B., jež místně spadá do obvodu Krajského soudu v Brně. S ohledem na
výše uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že k projednání věci je místně příslušný Krajský
soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu