ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.164.2020:42
sp. zn. Nao 164/2020 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: R. L., zastoupena
obecným zmocněncem S. Č., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené
u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 A 9/2020,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jarmila Úředníčková ne ní vyloučena
z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 19 A 9/2020.
Odůvodnění:
[1] Zástupce žalobkyně při jednání v řízení o žalobě ve věci výše uvedené namítl podjatost
soudkyně Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jarmily Úředníčkové rozhodující ve věci. Námitku
podjatosti uvedené soudkyně odůvodnil tím, že soudkyně je arogantní, neboť když jí v souvislosti
s nařízeným jednáním oznámil, že se dostal do kontaktu s covid pozitivní osobou, tak mu
odpověděla „že ji to nez ajímá, protože to nemá od hygieny“. Z uvedeného lze tak dovodit,
že důvod podjatosti zástupce žalobkyně spatřuje v procesním postupu této soudkyně v řízení
o projednávané věci.
[2] Soudkyně Mgr. Jarmila Úředníčková se k námitce vyjádřila s tím, že se necítí být podjatá,
neboť nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k zástupci žalobkyně. V řízení vedeném
pod sp. zn. 19 A 9/2020 postupuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v souladu
s právními předpisy. Rovněž odmítla, že by se chovala k zástupci žalobkyně arogantně.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální
součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6
odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů
a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce
je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci
v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům).
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii
nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze
považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli
(účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání;
rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně
též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[7] Reálné pochybnosti o podjatosti namítaného soudce tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudce k projednávané věci,
jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
žalobce.
[8] Jak bylo výše uvedeno, důvodem návrhu zástupce žalobkyně na vyloučení soudkyně
Mgr. Jarmily Úředníčkové je její procesní postup v projednávané věci. Ten ale nemůže být
legitimním důvodem, který by mohl vést k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování
ve věci (§8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních
důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlnosti či nesprávnosti
vedení řízení. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky,
jsou-li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.
[9] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby soudkyně Mgr. Jarmila Úředníčková byla vyloučena z projednání a rozhodnutí shora
uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu