ECLI:CZ:NSS:2020:PST.19.2019:17
sp. zn. Pst 19/2019 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru
všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politické
hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA, IČO 07991291, se sídlem Mikuleckého 1311/8, Praha 4,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí
takto:
I. Činnost politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 17. 12. 2019 podala u Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) vláda (dále jen
„navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA
(dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že podle §6 odst. 5 zákona o politických
stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny do šesti měsíců od vzniku strany a hnutí.
Odpůrce vznikl dne 15. 3. 2019, kdy byl registrován. Na povinnost ustavit orgány jej Ministerstvo
vnitra upozornilo dopisem ze dne 18. 9. 2019, který byl doručen dne 20. 9. 2019. Zmocněnkyně
přípravného výboru nato v dopise doručeném dne 15. 10. 2019 uvedla, že v zákonné lhůtě
odpůrce nestihl ustavit své orgány a že budou ustaveny v co možná nejkratší lhůtě, o čemž bude
Ministerstvo vnitra ihned informovat. Ke dni podání návrhu však důvod k podání návrhu
na pozastavení činnosti odpůrce trval.
[2] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[3] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl NSS s presumovaným souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání.
[4] Usnesením ze dne 1. 4. 2020, č. j. Pst 19/2019 - 12, NSS řízení přerušil podle §48 odst. 2
písm. d) s. ř. s., ve spojení s §15 odst. 2 větou první zákona o politických stranách, tedy
s ohledem na vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodu č. 32 se sídlem
v Teplicích, vyhlášených původně na pátek 27. 3. 2020 a sobotu 28. 3. 2020 (rozhodnutí
prezidenta republiky ze dne 22. 1. 2020, publikované pod č. 23/2020 Sb.). Důvod přerušení řízení
následně trval v důsledku vyhlášení voleb do Senátu a do zastupitelstev krajů ve dnech
2. a 3. 10. 2020 a 9. a 10. 10. 2020 (rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 9. 4. 2020,
publikované pod č. 169/2020 Sb.). Poté, co uplynula ochranná lhůta zakotvená v §15 odst. 2
větě první zákona o politických stranách, rozhodl NSS usnesením ze dne 22. 10. 2020,
č. j. Pst 19/2019 - 15, o pokračování v řízení.
[5] Podle §10 zákona o politických stranách jsou strana a hnutí povinny oznámit písemně
Ministerstvu vnitra údaje uvedené v §9 odst. 3 písm. b), d) a e), tedy také jméno, příjmení, datum
narození a adresu místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho
členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, a to do 15 dnů ode dne,
kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo
usnesením těchto orgánů.
[6] Podle §6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny
do šesti měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo
vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí.
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost NSS
rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, o pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení
jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh
podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí,
pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje NSS v řízení podle části třetí, hlavy
druhé, dílu pátého s. ř. s. Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[8] Z obsahu spisu NSS konstatuje, že dne 15. 3. 2019 byl odpůrce registrován
pod č. j. MV-38597-4/VS-19, IČO 07991291, jak vyplývá z registračního razítka na jeho
stanovách předložených Ministerstvu vnitra, a to na základě návrhu, který jeho přípravný výbor
podal dne 11. 3. 2019. Ministerstvo vnitra poté zaslalo dne 18. 9. 2019 na adresu odpůrce výzvu
k zaslání zprávy o splnění povinností podle §6 odst. 5 zákona o politických stranách, na kterou
odpověděla dne 9. 10. 2019 členka přípravného výboru odpůrce A. K., jež uvedla: „Sdělujeme, že
jsme v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců od vzniku Hnutí orgány Hnutí nestihli ustanovit. Učiníme tak v co
možná nejkratší době a ihned Vám tuto skutečnost sdělíme a doložíme usnesením příslušného orgánu Hnutí.“
Žádnou další informaci již odpůrce Ministerstvu vnitra nezaslal, jak uvedla navrhovatelka ve
svém návrhu. Nevyjádřil se ani k návrhu, který byl zmocněnkyni jeho přípravného výboru
doručen soudem dne 27. 12. 2019 (doručenka na č. l. 9 soudního spisu) a v němž byla k vyjádření
stanovena lhůta jednoho měsíce, jež uplynula v pondělí 27. 1. 2020.
[9] NSS již v rozsudku ze dne 13. 2. 2008, č. j. Pst 43/2007 - 26, v obdobné situaci uvedl:
„Ustavení statutárních orgánů, jež jednají jménem strany a rozhodují o nejdůležitějších záležitostech strany,
je podmínkou sine qua non pro činnost strany jako subjektu politické soutěže, ale též subjektu všech právních
vztahů. Zákon o politických stranách dává vzniknuvším stranám dostatečně dlouhou lhůtu 6 měsíců, aby v tomto
období byl vznik politického subjektu takto završen. Po uplynutí šestiměsíční lhůty je potřeba postavit najisto,
kdo je oprávněn za politickou stranu jednat. Odpůrce na výzvu navrhovatele, aby uvedl identifikační údaje
o členech statutárního orgánu potřebné k zápisu do rejstříku stran a hnutí, nereagoval. Přitom je jeho zákonnou
povinností o ustanovení statutárního orgánu navrhovatele informovat do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo.
Odpůrce tedy vůči navrhovateli, ale ani soudu (…) nepodal ani tvrzení, ani důkaz o existenci (vzniku)
statutárního orgánu. Za těchto okolností je proto důvodné návrhu na pozastavení činnosti politické strany
vyhovět.“ (obdobně viz též rozsudek NSS ze dne 3. 1. 2012, č. j. Pst 41/2011 - 19)
[10] NSS dospěl k závěru, že i nyní posuzovaný návrh je důvodný, neboť z údajů
předložených ve spise vyplývá, že odpůrce ve lhůtě šesti měsíců, ani později do dne rozhodování
soudu, nesplnil svou povinnost ustanovit orgány hnutí, jež mu plyne z §6 odst. 5 zákona
o politických stranách. Tuto skutečnost nevyvrátil ani ve vyjádření k návrhu navrhovatelky.
Trvající neustavení orgánů odpůrce plyne ke dni rozhodování NSS i z elektronicky
přístupného rejstříku politických stran a politických hnutí vedeného Ministerstvem vnitra
(dostupné na stránkách https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/). Je tedy namístě,
aby byla činnost odpůrce pozastavena.
[11] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je vytvořit právní
rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, je třeba
přistoupit k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona
o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 téhož zákona,
pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti
strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla
stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Podle usnesení NSS ze dne
29. 8. 2007, č. j. Obn 1/2006 - 11, č. 1386/2007 Sb. NSS, může po pozastavení činnosti
politického hnutí být jeho činnost znovubnovena dvojím způsobem: „(1.) rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu, pakliže byla činnost strany shledána rozpornou s §1 až §5, §17 a §19 - v tomto případě
rozhoduje soud o znovuobnovení její činnosti, a to na návrh (…); (2.) uznáním Poslaneckou sněmovnou anebo
Ministerstvem vnitra, jestliže se jednalo o pozastavení činnosti z důvodů podle §6 odst. 5
a §18 odst. 1, 2 citovaného zákona.“ (zvýraznil NSS) Jinými slovy, ačkoliv NSS na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností a uznání jejich splnění ze strany
Ministerstva vnitra pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. V opačném případě může
navrhovatelka po roce podat návrh na jeho rozpuštění.
[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před NSS náklady
nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení
nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 2. listopadu 2020
Tomáš Langášek
předseda senátu