ECLI:CZ:NSS:2020:VOL.4.2020:17
sp. zn. Vol 4/2020 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: M. M., za účasti: 1) Státní
volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Občanská demokratická strana,
sídlem Truhlářská 1106/9, Praha, a 3) MUDr. Tomáš Fiala, týkající se návrhu na vyslovení
neplatnosti voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech
2. a 3. října 2020 (I. kolo) a 9. a 10. října 2020 (II. kolo) ve volebním obvodu č. 12 Strakonice,
takto:
I. Návrh se za mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Dne 14. října 2020 doručil navrhovatel Nejvyššímu správnímu soudu návrh na vyslovení
neplatnosti voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných v říjnu roku 2020
ve volebním obvodu č. 12 Strakonice (dále též „volební stížnost“). Navrhovatel uvedl, že šel dne
9. října 2020 ve večerních hodinách odevzdat svůj hlas do volební místnosti pro volební okrsek
č. 3 Protivín, která se nachází v domě s pečovatelskou službou na adrese Protivín, Masarykovo
náměstí 21. Vchodové dveře do domu s pečovatelskou službou však byly uzamčené, navrhovatel
musel hodně natáhnout ruku a několik minut bouchat na okno volební místnosti, než ho jedna
ze členek volební komise uslyšela a dveře mu odemkla. Navrhovatel považuje za nepřípustné,
aby kterýkoli z obyvatel domu s pečovatelskou službou mohl kdykoli uzamknout vchodové dveře
do domu, a tím voličům znemožnit přístup do volební místnosti. Nikdo neví, jak dlouho mohly
být dveře zamčené. Navrhovatel je vysoký 180 cm a na okno volební místnosti dosáhnul jen tak
tak; pokud by přišel někdo menší, nemusel se do volební místnosti vůbec dostat. Nikde nebylo
uvedeno telefonní číslo, na něž by mohl volič v případě potíží zavolat. Navrhovatel se proto
domnívá, že technické zajištění regulérnosti voleb bylo hrubě podceněno.
[2] Navrhovatel k volební stížnosti přiložil zápis vedoucí správního odboru Městského úřadu
v Protivíně ze dne 9. října 2020 o stížnosti navrhovatele na umístění volební místnosti v domě,
jehož obyvatelé mohou dveře kdykoli uzamknout.
II. Průběh řízení
[3] Nejvyšší správní soud zaslal volební stížnost na vědomí dalším účastníkům řízení
a zároveň si vyžádal stanovisko Městského úřadu v Protivíně.
[4] Starosta města Protivína ve vyjádření uvedl, že volební místnost v domě s pečovatelskou
službou byla přístupná po celou dobu voleb, volební komise v ní byla nepřetržitě přítomna.
V budově domu s pečovatelskou službou se volební místnost umísťuje více než 30 let.
Navrhovatel podal Městskému úřadu v Protivíně stížnost na uzavřené vchodové dveře do této
budovy, avšak až poté, co i jemu bylo umožněno odvolit. Závada na dveřích budovy byla
neprodleně odstraněna, trvala od doby, kdy odvolil volič před navrhovatelem, tj. 10 až 12 minut.
To nemohlo ovlivnit výsledek voleb. Žádný jiný občan se na městský úřad s žádným problémem
neobrátil. Volební místnost v domě s pečovatelskou službou navštívilo celkem 83 voličů.
Telefonní číslo, na které navrhovatel upozorňuje, bylo po celou dobu uveřejněno na elektronické
i fyzické úřední desce, zároveň byla na městském úřadu po celou dobu voleb pro všechny občany
k dispozici stálá služba. V sobotu 10. října 2020 provedl Krajský úřad Jihočeského kraje kontrolu
průběhu hlasování v Protivíně, žádné závady nezjistil.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se může
za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát
anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí
a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo
neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
[6] Podle §90 odst. 2 a 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), může každý občan
zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana,
politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu
byla pro volby do Senátu zaregistrována, domáhat ochrany u soudu podáním návrhu
na neplatnost voleb, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který
hrubě ovlivnil výsledek voleb.
[7] Navrhovatel je občanem České republiky, který má trvalý pobyt v obci (městě) Protivín,
a je tudíž zapsán do stálého seznamu v této obci (§5 volebního zákona ve spojení s §28 odst. 1
zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů). Obec
Protivín náleží do volebního obvodu č. 12 Strakonice (příloha č. 3 k volebnímu zákonu).
Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost voleb v tomto volebním
obvodu.
[8] Nejvyšší správní soud při přezkumu návrhů podle §90 s. ř. s. vychází z toho,
že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) nezákonnost, tj. porušení
ustanovení zákona upravujícího volební proces (nemusí jít nutně o volební zákon v užším
slova smyslu – srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. července 2006
č. j. Vol 36/2006 - 21, č. 960/2006 Sb. NSS), (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením
kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této nezákonnosti hrubě ovlivňující
volební výsledky, respektive vyvolávající jejich „zatemnění“ (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 2. července 2004 č. j. Vol 6/2004 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS). Po účinnosti zákona
č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, je potom nutné,
aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo (nepostačí potencialita ovlivnění
volebních výsledků, s níž na základě tehdejšího znění zákona pracovala starší judikatura).
Pro závěr o důvodnosti volební stížnosti je tedy nyní nutné, „aby bylo v řízení podle §90 s. ř. s.
prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato
protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem“ (usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2018 č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS).
Jinými slovy nepostačuje „důkazy podložená pravděpodobnost ovlivnění, ale je třeba prokázat samotné
ovlivnění. V tomto ohledu je však třeba uvést, že volební soud často hodnotí, zda by výsledek dějů ve skutečném
světě byl jiný, pokud by i ony děje byly jiné. Odkrytí faktických souvislostí zde není možné na základě výslechu
voličů, odborného posouzení příslušných jevů z hlediska fyzikálních, resp. přírodních zákonů, ale nanejvýš
prostředky sociálních věd. Volební soudy však těmito prostředky nedisponují a ani vlastní soudní řízení není
k jejich získání uzpůsobeno. Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je tedy určující komplexní hodnocení skutkového
stavu zjištěného v (časově) omezených možnostech volebního soudu z hlediska toho, zda skutková tvrzení o jiném
přidělení mandátů, pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu, odpovídají zkušenostem běžného života
a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností“ (nález Ústavního soudu ze dne
2. dubna 2019 sp. zn. I. ÚS 4178/18, který se sice týkal voleb do zastupitelstev obcí, je však
použitelný i na volby do Senátu, neboť ustanovení volebních zákonů jsou co do parametrů
soudního přezkumu voleb formulována totožně).
[9] Navrhovatel spatřuje porušení zákona v tom, že volební místnost zřízená pro volební
okrsek, v němž je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů a v němž vykonal své aktivní
volební právo, byla umístěna v budově, která byla v době hlasování uzamčena.
[10] Podle §17 volebního zákona musí být volební místnost pro každý okrsek vybavena
volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků
a prázdných obálek opatřených úředním razítkem (úředních obálek), psacími potřebami, výpisy
ze seznamů voličů a volebním zákonem, který musí být voličům k dispozici k nahlédnutí
(odstavec 1). Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní
prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování (odstavec 2). Na objektu, ve kterém
se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka, a ve volební místnosti se na důstojném místě
umístí velký státní znak (odstavec 3). Na viditelném místě musejí být vyvěšeny hlasovací lístky
označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, která
byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb (odstavec 4). Poslední dva odstavce citovaného
ustanovení vymezují podobu úředních obálek a požadavky na volební místnost pro zvláštní
volební okrsek.
[11] Volební zákon (ani jeho prováděcí vyhláška č. 233/2000 Sb.) tedy výslovně nestanoví,
že by měla být volební místnost po dobu hlasování přístupná veřejnosti (otevřená). Podle
přesvědčení Nejvyššího správního soudu jde však o tak zřejmý požadavek, že j ej není třeba
v zákoně zvlášť zdůrazňovat. Každý, kdo je nositelem aktivního volebního práva, jehož výkonu
nebrání některá ze zákonem předvídaných překážek, má právo ve volbách hlasovat. Tomuto
právu odpovídá pozitivní závazek státu zajistit (též) technicky hladký průběh hlasování (Evropský
soud pro lidská práva v tomto směru opakovaně zdůrazňuje pozitivní závazek států „zorganizovat
volby za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názoru lidu při volbě zákonodárného sboru“ – viz
například rozsudek ze dne 13. října 2015 ve věci R. a další proti Bulharsku, stížnosti č. 48555/10
a 48377/10, §136). Aby mohl volič své aktivní volební právo vykonat (tedy hlasovat), musí mít
přístup do místnosti, v níž je umístěna volební schránka, do které má volič vhodit hlasovací lístek
dle své volby. Již prvorepublikový Nejvyšší správní soud ostatně shledal, že volební místnost
musí být „dobře přístupná“ (nález ze dne 11. října 1922 č. 14299, publikovaný v tzv. Bohuslavově
sbírce pod č. 1564/1922) – k tomuto samozřejmému závěru přitom dospěl i při chybějícím
výslovném ustanovení tehdy platného zákona jen na základě implicitního požadavku dovozeného
ze smyslu ustanovení o hlasování ve volebních místnostech.
[12] Organizaci a průběh voleb zajišťují volební orgány vymezené v §7 volebního zákona.
Podle §14b odst. 1 písm. a) volebního zákona zajišťují volební místnosti obecní úřady.
Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí v průběhu hlasování pak odpovídá
předseda okrskové volební komise (§20 volebního zákona). Je přitom běžnou praxí, především
v obcích, jejichž území je rozděleno na více volebních okrsků, že se volební místnosti zřizují
v objektech občanské vybavenosti – typickým případem jsou školní třídy. V takových případech
však musejí k tomu příslušné volební orgány zajistit, aby byla volební místnost po celou dobu
hlasování volně přístupná. To platí obzvláště tehdy, mají-li od objektů, v nichž je volební
místnost zřízena, klíče i jiné osoby než členové okrskové volební komise či zaměstnanci obecního
úřadu a jsou-li tyto objekty i v průběhu hlasování využívány. Předseda okrskové volební komise,
která v takových objektech působí, musí zajistit pravidelnou kontrolu, zda mají voliči volný
přístup do objektu a do volební místnosti.
[13] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že, ačkoli to volební zákon výslovně nestanoví, musí
být objekt, v němž je zřízena volební místnost, i samotná volební místnost po celou dobu
hlasování volně přístupné. Tento výklad ostatně nepřímo potvrzuje §22 odst. 1 volebního
zákona, podle něhož se volební místnost uzavře, jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení
hlasování. Volební zákon tedy implicitně předpokládá, že v době stanovené pro hlasování volební
místnost uzavřena není. Za dodržení tohoto požadavku odpovídají příslušné volební orgány,
především předseda okrskové volební komise.
[14] Ze skutečností uváděných navrhovatelem, potvrzených i vyjádřením starosty města
Protivín, vyplývá, že volební místnost zřízená pro jeden z okrsků v Protivíně nebyla po celou
dobu hlasování volně přístupná. Při hlasování ve volbách do Senátu v obvodu č. 12 Strakonice
tedy došlo k pochybení.
[15] Navrhovatel nicméně neunesl břemeno tvrzení ve vztahu ke zbývajícím dvěma krokům
výše vymezeného algoritmu přezkumu volebních stížností, neboť nevysvětlil, jak popsaná
skutečnost hrubě ovlivnila výsledek voleb do Senátu ve strakonickém volebním obvodu. Sám
navrhovatel i přes problematický přístup do volební místnosti nakonec hlasoval a jeho podezření,
že se to jiným voličům nemuselo podařit, není ničím podložené.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud tedy neshledal návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Senátu
Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 12 Strakonice důvodným.
[17] Podle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá v řízení ve věcech volebních žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2020
Tomáš Langášek
předseda senátu