ECLI:CZ:NSS:2020:VOL.6.2020:16
sp. zn. Vol 6/2020 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka (soudce zpravodaj),
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelů: a) ALIANCE
NÁRODNÍCH SIL, sídlem Legerova 1854/22, Praha 2, b) Jednotní, sídlem Alšovo
náměstí 691/4, Ostrava, za účasti: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4,
Praha 4, 2) David Smoljak, 3) doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, 4) Ing. Ondřej
Feber, 5) Koalice Starostové a nezávislí, Pirátská strana a TOP 09, jednající zmocněnkyní V .
U., 6) Občanská demokratická strana, sídlem Truhlářská 1106/9, Praha 1, 7) ANO 2011,
sídlem Babická 2329/2, Praha 11, o návrzích navrhovatelů a) a b) na vyslovení neplatnosti voleb
do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 2. a 3. října 2020 a voleb do třetiny Senátu Parlamentu
České republiky konaných ve dnech 2. a 3. října 2020 (I. kolo) a ve dnech 9. a 10. října 2020
(II. kolo),
takto:
I. Návrhy obou navrhovatelů na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstev krajů
se o d mí t aj í .
II. Návrh navrhovatele a) na vyslovení neplatnosti voleb do třetiny Senátu Parlamentu České
republiky ve volebním obvodě č. 24 (Praha 9) se zamít á .
III. Ve zbytku se návrh navrhovatele a) na vyslovení neplatnosti voleb do třetiny Senátu
Parlamentu České republiky o dm í t á .
IV. Návrh navrhovatele b) na vyslovení neplatnosti voleb do třetiny Senátu Parlamentu České
republiky ve volebních obvodech č. 72 (Ostrava-město) a č. 75 (Karviná) se zamí t á .
V. Ve zbytku se návrh navrhovatele b) na vyslovení neplatnosti voleb do třetiny Senátu
Parlamentu České republiky o dm í t á .
VI. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost a průběh řízení
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 22. 10. 2020 návrhy navrhovatelů (dále též „volební
stížnosti“) na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech
2. a 3. října 2020 a voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech
2. a 3. října 2020 (I. kolo) a ve dnech 9. a 10. října 2020 (II. kolo).
[2] Navrhovatelé namítají, že v průběhu volební kampaně neměli rovnocenný přístup
k prezentaci v médiích. Mají za to, že média porušovala zásadu objektivity a vyváženosti, neboť
nedávala všem subjektům stejný prostor a stranila předem vybraným kandidátům. Neparlamentní
strany nebyly zvány do médií, neměly možnost předkládat veřejnosti své názory a byly tak
předem diskvalifikovány z rovného volebního soupeření.
[3] Nejvyšší správní soud zaslal volební stížnosti k vyjádření Státní volební komisi, která
k dotazu soudu potvrdila, že přihláška k registraci navrhovatele a) byla registrována pouze
ve volebním obvodě č. 24 (Praha 9) a přihláška k registraci navrhovatele b) pouze ve volebních
obvodech č. 72 (Ostrava-město) a č. 75 (Karviná).
[4] Volební stížnosti zaslal soud na vědomí též dalším účastníkům řízení, kteří na ně v určené
lhůtě nereagovali.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo
neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
[6] Podle §53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně
některých zákonů, podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost
volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů
ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana,
politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto
zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). K řízení o takovém návrhu je podle §54 téhož zákona
příslušný krajský soud.
[7] Podle §87 odst. 2 a 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, může každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo
nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu
zaregistrována, domáhat ochrany u soudu podáním návrhu na neplatnost voleb, má-li za to,
že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb.
K řízení o takovém návrhu je podle §88 odst. 2 téhož zákona příslušný Nejvyšší správní soud.
[8] Z výše uvedeného především vyplývá, že návrhy na vyslovení neplatnosti voleb
do krajských zastupitelstev navrhovatelé podali u věcně nepříslušného soudu, neboť k vedení
řízení o takových návrzích jsou příslušné krajské soudy, nikoli Nejvyšší správní soud.
Takové návrhy jsou podle §92 s. ř. s. nepřípustné.
[9] Z citované úpravy dále plyne, že návrh na neplatnost voleb do Senátu může podat pouze
takový subjekt, který má k daným volbám vztah, tj. v případě politických stran, hnutí či koalic
takový subjekt, který byl pro volby registrován v příslušném volebním obvodě.
[10] Nejvyšší správní soud zjistil a Státní volební komise ve svém vyjádření potvrdila,
že navrhovatel a) byl pro volby do Senátu registrován pouze ve volebním obvodě č. 24 (Praha 9)
a navrhovatel b) ve volebních obvodech č. 72 (Ostrava-město) a č. 75 (Karviná). Navrhovatelé
tedy byli legitimováni k podání návrhu na neplatnost voleb pouze v těchto volebních obvodech
a pouze v těchto částech se Nejvyšší správní soud jejich návrhy věcně zabýval.
[11] Nejvyšší správní soud při přezkumu návrhů podle §90 s. ř. s. vychází z toho,
že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) nezákonnost, tj. porušení
ustanovení zákona upravujícího volební proces (nemusí jít nutně o volební zákon v užším
slova smyslu – srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. července 2006
č. j. Vol 36/2006-21, č. 960/2006 Sb. NSS), (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením
kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této nezákonnosti hrubě ovlivňující
volební výsledky, respektive vyvolávající jejich „zatemnění“ (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 2. července 2004 č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS). Po účinnosti zákona
č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, je potom nutné,
aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo (nepostačí potencialita ovlivnění volebních
výsledků, s níž na základě tehdejšího znění zákona pracovala starší judikatura).
[12] Navrhovatelé spatřují porušení zákona v tom, že se jim v rámci volební kampaně
nedostalo stejného prostoru v médiích jako parlamentním stranám. Byť výslovně neoznačují
zákonné ustanovení, k jehož porušení mělo dojít, zmiňují porušení zásady objektivity
a vyváženosti vysílání a jasně směřují k §31 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, podle kterých provozovatel vysílání
poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů a ve vztahu
k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým je mj. povinen zajistit, aby nebyla v celku
vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí.
[13] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že vyváženost a rovný přístup nelze v těchto
souvislostech chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem
tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že každý kandidující subjekt musí dostat alespoň
určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek plurality, avšak nad tuto
minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech
zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému
významu, jak vyplývá i z poslední části citovaného ustanovení (a to s přihlédnutím k jejich reálnému
postavení v politickém a společenském životě, ke konceptu odstupňované rovnosti v podrobnostech
srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. června 2006, č. j. Vol 15/2006-20).
[14] Navrhovatelé pouze obecně uvádí, že neparlamentní strany, respektive jejich kandidáti,
neměli v mediálním prostoru stejnou možnost prezentovat své názory jako kandidáti
parlamentních stran. Tento stav je však v obecné rovině v souladu se zákonem, neboť zohledňuje
reálné postavení těchto subjektů v politickém a společenském životě. Vzhledem k tomu,
že neprezentují (a nedokládají) žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o nezákonném
znevýhodnění některých kandidátů, jejich tvrzení o nezákonnosti volebního procesu nemohlo být
důvodné. Nebyl tedy splněn již první předpoklad pro vyhovění jejich volebním stížnostem.
III. Závěr a náklady řízení
[15] Návrhy obou navrhovatelů na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstev krajů byly
podány u věcně nepříslušného soudu, jsou proto nepřípustné podle §92 s. ř. s. a Nejvyšší správní
soud je odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[16] Navrhovatel a) byl legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do třetiny
Senátu Parlamentu ČR pouze ve volebním obvodě č. 24 (Praha 9). V této části byl jeho návrh
nedůvodný a Nejvyšší správní soud jej proto zamítl.
[17] Ve vztahu k ostatním volebním obvodům nebyl navrhovatel a) k podání návrhu
legitimován. Ve zbývající části byl tedy jeho návrh odmítnut podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
[18] Navrhovatel b) byl aktivně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti voleb
do třetiny Senátu Parlamentu ČR jen ve volebních obvodech č. 72 (Ostrava-město) a č. 75
(Karviná). V této části byl jeho návrh nedůvodný a Nejvyšší správní soud jej proto zamítl.
[19] Ve vztahu k ostatním volebním obvodům nebyl navrhovatel b) k podání návrhu
legitimován. Ve zbývající části byl tedy jeho návrh odmítnut podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
[20] Podle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá v řízení ve věcech volebních žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. listopadu 2020
Tomáš Langášek
předseda senátu