ECLI:CZ:NSS:2021:1.AFS.200.2021:36
sp. zn. 1 Afs 200/2021 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: British American
Tobacco (Czech Republic), s. r. o., se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, zastoupena
JUDr. Pavlem Dudákem, advokátem se sídlem Karolinská 664/4, Praha 8, proti žalovanému:
Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 22. 6. 2018, č. j. 29991-2/2018-900000-311, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, č. j. 43 Af 6/2019-68,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobkyně se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l ád á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní
poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 28. 6. 2021 kasační stížnost žalobkyně (dále jen
„stěžovatelka“) proti rozsudku, kterým Krajský soud v Praze zamítl žalobu proti rozhodnutí
žalovaného. Ten svým rozhodnutím potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský
kraj ze dne 17. 4. 2018, č. j. 7259-5/2018-610000-12, jímž byla stěžovatelka shledána vinnou
z přestupku podle §135r odst. 1 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění
účinném do 31. 3. 2019 (dále jen „zákon o spotřebních daních“). Přestupku se měla dopustit tím,
že označila tabákové výrobky nálepkami, které neodpovídaly skutečnému obsahu balení.
Konkrétně uvedla, že balení obsahuje 20 ks cigaret, ačkoliv ve skutečnosti obsahovalo 23 ks
cigaret. Za toto jednání jí byla uložena pokuta ve výši 50.000 Kč a také trest propadnutí 74.480 ks
balení cigaret.
[2] Stěžovatelka spojila kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku. Ten
odůvodnila tím, že s ohledem na trest propadnutí cigaret hrozí také jeho výkon, tj. jejich zničení
dříve, než ve věci rozhodne kasační soud. Případnou škodu by pak stěžovatelka požadovala
po státu, avšak tomu je možné předejít. Újmu stěžovatelka vyčíslila na minimálně 5 milionů Kč,
na druhé straně však jiným osobám přiznáním odkladného účinku újma nevzniká.
[3] Žalovaný vyjádřil názor, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny,
neboť odkladný účinek představuje výjimku z pravidla. Stěžovatelčino podnikání by výkonem
rozhodnutí zůstalo nedotčeno. Už vůbec nelze hovořit o tom, že by byla existenciálně ohrožena.
Výsledek hospodaření stěžovatelky za rok 2018 přesahuje 186 milionů Kč. Pokuta ve výši
50.000 Kč ani propadnutí zboží v hodnotě cca 5 milionů Kč se tak nemohou výrazně promítnout
do majetkových poměrů stěžovatelky. Navíc je škoda hrozící stěžovatelce pouze hypotetická
a i kdyby byla kasační stížnost úspěšná, propadnuté výrobky nelze uvolnit do volného oběhu,
neboť jsou opatřeny nesprávnou nálepkou.
[4] Stěžovatelka v replice konstatovala, že nelze tvrdit, že 5 milionů Kč je pro větší
společnost málo a pro malou příliš. Skutečnost, že stěžovatelka má určité hospodářské výsledky,
není pro rozhodnutí o odkladném účinku relevantní. Současně poukázala na to, že Krajský soud
v Praze přiznal žalobě odkladný účinek.
[5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele
přiznat a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Újma, která musí žadateli o přiznání odkladného účinku žaloby či kasační stížnosti podle
§73 odst. 2 s. ř. s. hrozit, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak
významná, tj. taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp.
kasační stížnost odkladný účinek nemá mít (§73 odst. 1 s. ř. s.), nebylo výjimečně uplatněno.
Jedná se tedy zpravidla o újmu takového rázu, která působí žadateli vážné obtíže či významné
poruchy v jeho životě, fungování či činnosti (srov. usnesení ze dne 21. 5. 2014, č. j.
6 Afs 73/2014-56, v němž Nejvyšší správní soud rovněž nepřiznal odkladný účinek kasační
stížnosti v případě, v němž bylo tvrzenou újmou zničení propadlého minerálního oleje).
[7] Újma hrozící stěžovatelce není podle Nejvyššího správního soudu takového rázu
a intenzity, aby odůvodnila přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka tuto újmu spatřuje v tom,
že v případě zničení propadlých balení cigaret jí vznikne škoda ve výši asi 5 milionů Kč, k jejíž
náhradě bude následně povinován stát. Takové tvrzení však k odůvodnění odkladného účinku
kasační stížnosti nepostačuje, neboť stěžovatelka tak v konečném důsledku vlastně poukazuje
na hrozící škodu, která by případně mohla vzniknout státu. Tím však sama stěžovatelka přiznává,
že nejde o její vlastní újmu, nýbrž újmu někoho jiného, navíc hrozící újma je reparovatelná, byť
v podobě nákladů, které ponese stát. Jedná se tak o újmu odčinitelnou, která, jak uvedeno dále,
stěžovatelku nezasáhne tak, že by jí způsobila vážné obtíže v jejím fungování a činnosti.
[8] Stěžovatelka navíc ani nijak nedoložila tvrzenou výši újmy. Podle usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019-48, musí stěžovatel v návrhu na přiznání
odkladného účinku tvrdit, jaká újma mu hrozí bezprostředně v důsledku výkonu rozhodnutí.
Škoda ve výši 5 milionů Kč je tak pouhou spekulací, neboť zůstala pouze v rovině tvrzení.
Stěžovatelka nedoložila důkazy, které by tento výpočet osvědčily. Je pravdou, že podle
§42d odst. 2 zákona o spotřebních daních je vlastníkem propadnutých výrobků stát; podle
odstavce 3 téhož ustanovení se propadnuté tabákové výrobky zničí. Není však zřejmé, zda je tato
újma bezprostřední, neboť zákon o spotřebních daních nestanoví lhůtu, v jaké je povinnost zničit
výrobky vykonatelná.
[9] Stěžovatelka se pak mýlí v tvrzení, že při zvažování důvodů pro přiznání odkladného
účinku nejsou její příjmy, resp. její majetková situace rozhodující. Právě naopak, jak již soud
uvedl, újma hrozící stěžovatelce musí dosahovat určité nezanedbatelné intenzity, která jí způsobí
výrazné potíže v její činnosti. V tomto kontextu je pak třeba zvažovat, jak by stěžovatelku zasáhlo
zničení propadlých balení cigaret po finanční stránce. Vzhledem k tomu, že výsledky hospodaření
jsou – na rozdíl od ceny propadlých výrobků – zřejmé ze sbírky listin v obchodním rejstříku,
je nesporné, že stěžovatelce se v minulosti ekonomicky dařilo (v roce 2019 stěžovatelka dosáhla
čistý zisk cca 118 mil. Kč). Stěžovatelka současně, a to ani k námitce žalovaného, neuvedla,
že je tomu v současnosti zásadně jinak. Nejvyšší správní soud tak má za to, že tvrzená újma
ve výši 5 mil. Kč není způsobilá postihnout stěžovatelku natolik, aby odůvodnila přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[10] Pro úplnost kasační soud konstatuje, že není nijak vázán rozhodnutím Krajského soudu
v Praze, který přiznal žalobě odkladný účinek. Kasační stížnost představuje mimořádný opravný
prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, řízení o kasační stížnosti
je samostatným řízením o tomto prostředku a Nejvyšší správní soud je oprávněn posoudit návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odlišně od závěrů krajského soudu v řízení
o žalobě.
[11] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání
odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatelka nespadá
mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit
v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu
anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010320021.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e js o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2021
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu