ECLI:CZ:NSS:2021:1.AFS.429.2020:82
sp. zn. 1 Afs 429/2020 - 82
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: obec Turovice,
se sídlem Obecní úřad Turovice 39, Dřevohostice, zastoupena Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou,
advokátkou se sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti žalovanému: Finanční úřad
pro Olomoucký kraj, se sídlem Lazecká 545/22, Olomouc, o žalobě na ochranu před
nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 12. 10. 2020, č. j. 65 Af 20/2020 – 48,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žalobkyně n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n ep ři zn áv á.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobkyně úspěšně požádala o neinvestiční dotaci na projekt „Výstavba chráněných bytů
– akce B. j. 52 PB-CHB Turovice, č. p. 50, 51, 75 a další KU Turovice, evidenční číslo
2173140095“. Dotace byla poskytnuta, přičemž obec se na projektu podílela vlastními zdroji
ve výši 3.399.000 Kč, ze státního rozpočtu bylo vyčleněno (poskytnuto) 41.600.000 Kč.
Na základě kontrol došlo k zahájení řízení ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. Dne
4. 11. 2010 Finanční úřadem v Přerově vydal platební výměr na odvod dotace ve výši 100 %, tedy
ve výši poskytnuté dotace (41.599.471 Kč). Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové
kázně nabyl právní moc 10. 12. 2010. Dne 13. 12. 2010 správce daně platebním výměrem
předepsal penále ve výši 41.599.471 Kč.
[2] Dne 20. 12. 2010 učinila žalobkyně podání k finančnímu úřadu, které bylo původně
označeno jako odvolání proti platebnímu výměru na penále a žádost o odklad odvodu
za porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně (její starosta) dne 22. 12. 2010 podání ručně u správce
daně změnila tak, že v textu nahradila odvolání žádostí o prominutí penále.
[3] Žalobkyně se v zásahové žalobě doručené soudu dne 30. 3. 2020 (a doplněnou podáními
ze dne 22. 4. 2020, 12. 5. 2020 a 21. 9. 2020) domáhala určení, že „Iniciování úpravy listiny
nazvané Věc: Výstavba chráněných bytů – akce B. j. 52 PB-CHB Turovice, č. p. 50, 51, 75 a další
KU Turovice, evidenční číslo 2173140095 – platební výměr č. 16/2010/800234 – odvolání spolu
s žádostí o odklad odvodu za porušení rozpočtové kázně, ze dne 17. 12. 2010, s hlavičkou
Advokátní kancelář Mgr. Jiří Fiala, Mgr. Radmila Poločková Přibylová, Mgr. Petr Poloček, 738 01
Frýdek Místek, Novodvorská 667, provedené dne 22. 10. 2010 starostou obce Pavlem Baďurou
na žádost pracovníků finančního úřadu“ je nezákonným zásahem. Dlužno dodat, že žalobkyně
opakovaně obsah a rozsah žaloby, zejména pak žalobní návrhy, měnila. Z žaloby, kterou
se původně domáhala zrušení jistých rozhodnutí a stanovení povinnosti uzavření veřejnoprávní
smlouvy, přešla na žalobu ústící do požadavku, aby soud zasáhl vůči nečinnosti finančního úřadu,
aby se konečně ustálila v žalobě proti nezákonnému zásahu, stále ovšem se stejným skutkovým
a procesním základem, který spatřovala v jednání úředních osob.
II. Rozsudek krajského soudu
[4] Krajský soud shledal žalobu podanou v roce 2020 jako zjevně opožděnou a odmítl ji.
[5] K tvrzenému nezákonnému zásahu mělo dle žalobkyně dojít 22. 12. 2010, přičemž
dvouletá lhůta k podání zásahové žaloby uplynula dávno před tímto dnem.
III. Kasační stížnost a vyjádření žalobce
[6] Proti rozsudku krajského soudu brojí žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností. Navrhuje
jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení.
[7] V rozsáhlé kasační stížnosti stěžovatelka zejména uvádí, že krajský soud se nezabýval
důvody, pro které byla žaloba podána zjevně opožděně (zneužití vrchnostenského postavení
státu; stěžovatelka byla ujišťována, že dojde k prominutí penále; malé obce neví, že mají možnost
podat žalobu proti rozhodnutí o odvolání). K úpravě odvolání došlo na popud finanční správy,
některé listiny se žalobkyni dostaly do dispozice až v rámci řízení před soudem a navíc těsně před
Vánoci. Starosta, který listinu upravil, byl pozván žalovaným telefonicky, aby vyjasnil nejasnosti,
které mělo odvolání obsahovat. Tyto však nebyly nejasnostmi, nýbrž jasně identifikovatelnou vůlí
obce. Stěžovatelka dále líčí další pochybení, kterých se žalovaný v řízení dopustil.
[8] Žalovaný se ztotožnil se závěrem krajského soudu a upozornil na omezený rozsah
přezkumu platebního výměru na penále. Uvedl, proč požadoval vyjasnění nejasností, a dále
se vyjádřil k dalším namítaným pochybením. Kasační stížnost považuje za nedůvodnou
a navrhuje její zamítnutí.
IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná.
Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu.
[10] Kasační stížnost není důvodná.
[11] Dle §84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[ž]aloba
musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu
podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
[12] Dle §84 odst. 2 téhož zákona „[z]meškání lhůty nelze prominout.“
[13] Stěžovatelka sama přiznává, že žalobu podala po zákonem stanovené lhůtě. Jelikož zákon
výslovně v souladu se zásadou právní jistoty (a rovného postavení všech účastníků řízení) stanoví,
že lhůtu nelze prominout, nebylo pochybením krajského soudu, že se výslovně nezabýval
důvody, pro které stěžovatelka navrhovala prominout zmeškání lhůty. Závěr krajského soudu
tedy obstojí.
V. Závěr a náklady řízení
[14] Nejvyšší správní soud vzhledem k výše uvedenému uzavřel, že kasační stížnost není
důvodná, a proto ji podle §110 odst. 1 poslední věty s. ř. s. zamítl.
[15] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením §60 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné
náklady nad rámec úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů
řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu