ECLI:CZ:NSS:2021:1.AS.473.2020:32
sp. zn. 1 As 473/2020 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: D. F., zastoupen
JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský
úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské námětí 1245, Hradec Králové,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2018, čj. KUKHK-28761/DS/2018/Dr,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.
11. 2020, č. j. 30 A 144/2018-62,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l ád á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní
poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 12. 2020 kasační stížnost žalobce (dále
jen „stěžovatel“) proti napadenému rozsudku, kterým Krajský soud v Hradci Králové zamítl
žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Svým rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání proti
rozhodnutí Magistrátu města Hradce Králové (dále jen „magistrát“) ze dne 3. 8. 2018, č. j.
MMHK/135799/2018, jímž magistrát zamítl jako nedůvodné námitky stěžovatele proti
provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče.
[2] Stěžovatel spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku, který
odůvodnil tím, že mu hrozí nenapravitelná újma. Tu představuje ztráta obživy v důsledku pozbytí
řidičského oprávnění. Stěžovatel je společníkem společnosti ARaPO spol. s r.o., ve které zajišťuje
rozvoz a dodávky zákazníkům, se kterými také vede obchodní jednání. Tato obchodní jednání
musí kvůli řešení technických parametrů zakázek probíhat osobně. Totéž platí o dodavatelích
stěžovatele. Tato činnost zároveň s ohledem na umístění dodavatelů a odběratelů mimo
městskou zástavbu vyžaduje cestování automobilem.
[3] Stěžovatel současně popsal svoji rodinnou situaci. Společně s manželkou vychovává
tři děti, dvě nezletilé a jedno zletilé. Všechny tři hrají závodně fotbal, což vyžaduje, aby je rodiče
vozili na trénink a také je z něj vyzvedávali. Zároveň všechny tři studují na základní, respektive
středních školách v Hradci Králové, který se nachází 4 km od jejich bydliště. Stěžovatel popsal,
že v případě nezletilých dětí si povinnosti s manželkou dělí, nejstarší dítě je schopné si zajistit
dopravu samo, i když občas je nutné, aby jej dopravili rodiče. S ohledem na sportovní aktivity dětí
je řidičské oprávnění pro stěžovatele nezbytné, aby děti mohly provozovat sport a zároveň
nezanedbaly školní povinnosti.
[4] Dále stěžovatel zmínil, že se společně s otcem stará o svoji devadesáti dvou letou babičku,
která žije v Labské kotlině v Hradci Králové. Babičce dvakrát týdně nakupuje a také s ní chodí
na procházky, jež s ohledem na její zdravotní stav doporučil lékař, aby neochrnula. V této
činnosti se střídá se svým otcem, který pracuje jako sportovní vychovatel od pondělí do čtvrtka
do 22:00 hodin. Se stěžovatelovou babičkou pak tráví pouze pátky a víkendy.
[5] Žalovaný spolu s předložením správního spisu vyjádřil názor, že předpoklady
pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny.
[6] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele
přiznat a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] V případě žádosti o odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí, v jehož důsledku ztrácí
stěžovatel způsobilost řídit motorová vozidla, je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou,
která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Tato sankce v sobě zahrnuje
kromě funkce represivní (která je jí vlastní) též silnou funkci obrannou, a to zejména právě
ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008-103, č. 1763/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 10. 4. 2013, č. j.
6 As 29/2013-80).
[8] Újmu hrozící stěžovateli nevyhodnotil Nejvyšší správní soud jako závažnou. Nejvyšší
správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí
o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76,
č. 1072/2007 Sb. NSS). Proto, aniž by Nejvyšší správní soud předjímal rozhodnutí ve věci samé,
vzal v úvahu povahu stěžovatelova jednání. Stěžovatel se dopustil přestupků v období let 2015
až 2018 a jeho jednání bylo poměrně závažné (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci
o méně než 20 km/h a mimo obec o méně než 30 km/h). Potenciální újma hrozící ostatním
účastníkům silničního provozu tak není malá.
[9] Odkladný účinek je výjimečným institutem a je tak přiznáván v menšině případů. Újmu
hrozící stěžovateli nelze poměřovat mechanicky vůči újmě hrozící jiným osobám, resp. veřejnému
zájmu na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 21. 05. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014-56). Aby byl odkladný účinek přiznán, nesmí být
újma hrozící stěžovateli vůči jeho poměrům bagatelní.
[10] Nejvyšší správní soud není přesvědčen, že stěžovatelovo podnikání se neobejde bez jeho
osobního jednání se zákazníky a dodavateli. Stěžovatel uvedl, že obchodní společnost, ve které
je společníkem, zaměstnává čtyři osoby. Zároveň je stěžovatel menšinovým společníkem, přičemž
z obchodního rejstříku plyne, že druhý společník je současně jednatelem. Obchodní vedení
společnosti tak nemá primárně na starosti stěžovatel. Stěžovatel současně neprokázal,
že obchodní činnost je ze specifických důvodů závislá pouze na jeho osobě. Nejvyšší správní
soud také nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku ve finančních aspektech stěžovatelova
podnikání, když jako společníkovi obchodní společnosti mu vzniká právo na podíl na zisku.
Nejvyšší správní soud zároveň uvádí, že dokonce ani v případě řidičů z povolání nevede hrozící
ztráta řidičského oprávnění bez dalšího k přiznání odkladného účinku (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 19. 7. 2013, č. j. 8 As 41/2013-43 a ze dne 11. 1. 2018, č. j.
1 As 377/2017-40).
[11] Co se týče stěžovatelových dětí, vzal Nejvyšší správní soud v úvahu skutečnost, že péči
o nezletilé děti vykonává společně s manželkou a jejich dopravu do škol a za sportovními
aktivitami vykonává již nyní s manželkou, která podle stěžovatelova vyjádření má rovněž řidičské
oprávnění. Stěžovatelova nejstarší dcera je již zletilá a ve většině případů, jak sám uvedl
stěžovatel, je schopná se sama dopravit, kam potřebuje.
[12] Pokud jde o péči o stěžovatelovu babičku, jakkoliv vnímá Nejvyšší správní soud případné
nesnáze, které stěžovateli v důsledku správního rozhodnutí vzniknou, neshledal natolik závažnou
újmu, která by ospravedlňovala přiznání odkladného účinku. Stěžovatel sdělil, že v péči o babičku
se střídá se svým otcem, který pracuje od pondělí do čtvrtka každý den do 22:00 hodin. Neuvedl
však, zda jeho otec nemá jiné možnosti návštěv svojí matky (například dopoledne) a zda jiní
rodinní příslušníci nemají možnost se o jeho babičku v tomto ohledu postarat. Stěžovatel tedy
zjevně není osobou, na kterou by jeho babička byla zcela odkázána. Stěžovatelova babička žije
v Labské kotlině v Hradci Králové. Nejde o odlehlé místo, které by z bydliště stěžovatele bylo
nedostupné jinými dopravními prostředky než automobilem. Labská kotlina je také dobře
občansky vybavena, a proto ani k zajištění nákupů babičce není automobil nezbytný.
[13] Celková újma tak s ohledem na stěžovatelovy poměry nepřevažuje nad zájmem ostatních
účastníků silničního provozu a veřejným zájmem na bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a kasační stížnosti
nepřiznal odkladný účinek podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
[14] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky
20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní
poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě
v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem
na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno,
závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010447320.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: