ECLI:CZ:NSS:2021:1.AS.481.2020:21
sp. zn. 1 As 481/2020 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň
Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: P. K., zastoupeného Mgr.
Terezou Landfeldovou, advokátkou se sídlem Vítězná 734/11, Liberec, proti žalovanému:
Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2020, č. j. OÚPSŘ 163/2018 OSŘ KULK 93706/2019
OSŘ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem –
pobočky v Liberci ze dne 25. 11. 2020, č. j. 59 A 22/2020-80,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznáv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí
Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí (dále
jen „stavební úřad“) ze dne 6. 6. 2018 ve věci žádosti žalobce o dodatečné povolení změny stavby
– přístavby k objektu č. p. X na pozemku p. č. X v katastrálním území B. u J. n. N. (dále jen
„přístavba“). Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“)
v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného.
[2] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 12. 2020 blanketní kasační stížnost žalobce (dále
jen „stěžovatel“) proti rozsudku krajského soudu. S kasační stížností stěžovatel spojil
odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] Stěžovatel je přesvědčen, že mu může vzniknout újma, pokud by stavební úřad nařídil
odstranění přístavby, pro kterou nebylo vydáno dodatečné stavební povolení. Mohla by pak
nastat situace, že by stěžovatel byl nucen přístavbu odstranit, a následně by v případě úspěchu
v kasačním řízení byla změna stavby dodatečně povolena. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti nevznikne jiným osobám žádná újma, neboť stavba nezasahuje do vlastnických práv ani
nijak neomezuje výkon práv třetích osob. Jediná újma hrozí stěžovateli nepřiznáním odkladného
účinku. Stěžovatel nespatřuje rozpor s důležitým veřejným zájmem, neboť přístavba je
zbudována již několik let a současný stav nevyžaduje akutní řešení.
[4] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že v řízení byla pravomocně zamítnuta žádost stěžovatele
o dodatečné povolení změny stavby provedené v rozporu s původně vydaným povolením. Újma
nemůže stěžovateli vzniknout nepřiznáním odkladného účinku této kasační stížnosti, nýbrž
teprve výkonem rozhodnutí o nařízení odstranění stavby.
II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[5] Podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud
může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu
§107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[6] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy, tedy výjimku ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s. Proto k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně
je na žadateli o odkladný účinek, aby takové mimořádné okolnosti konkrétně vylíčil a podrobně
zdůvodnil, proč se domnívá, že jeho mimořádná situace vyžaduje odložení účinků pravomocného
rozhodnutí (k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016,
č. j. 2 Azs 271/2015-32). Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má současně
povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (tj. tvrdil
a osvědčil), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j.
1 As 27/2012-32).
[7] Odstranění přístavby, jehož se stěžovatel obává, nepochybně představuje citelnou újmu,
jelikož by mohla vést k nevratnému porušení práv stěžovatele, které by již nebylo možné zhojit
ani případným rozhodnutím v jeho prospěch (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015-17). Předmětem tohoto soudního přezkumu však není
rozhodnutí žalovaného o odstranění stavby.
[8] Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost stěžovatele o dodatečné povolení změny
stavby. Odstranění přístavby však prozatím nařízeno nebylo. Teprve v případě naplnění
podmínek pro výkon rozhodnutí o nařízení odstranění přístavby by bylo možné uvažovat
o hrozbě nenahraditelné újmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2010,
č. j. 1 As 96/2010-121 nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2016,
č. j. 6 As 129/2016-19).
[9] Stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy na své straně, neboť předmětem
soudního přezkumu je rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žádost stěžovatele o dodatečné povolení
změny stavby. Kasační soud proto po posouzení povahy napadeného rozhodnutí a zvážení
stručných tvrzení stěžovatele dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného
rozsudku, pro stěžovatele samy o sobě nepředstavují bezprostředně hrozící újmu na právech.
Protože nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku, soud se dále
nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. Kasační
stížnosti proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj
předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle
položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve výši 1.000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl
tak, jak je ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno.
[12] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010448120.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: