ECLI:CZ:NSS:2021:1.AS.67.2021:57
sp. zn. 1 As 67/2021 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobců: a) Leponar plus, s. r. o.,
se sídlem Korunní 1302/88, Praha 10, zastoupen Mgr. Matějem Skalickým, advokátem se sídlem
Krkonošská 1512/11, Praha 2, b) Relocation CEE, s. r. o., se sídlem Mojmírova 1710/15,
Praha 4, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem
Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2016, č. j.
ZKI PR-O-69/598/2016-8, za účasti osoby zúčastněné na řízení: MONETA Money Bank,
a. s., se sídlem Vyskočilova 1442/1b, Praha 4, zastoupena Mgr. Markem Lošanem, advokátem
se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, v řízení o kasačních stížnostech žalovaného a osoby
zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021,
č. j. 51 A 36/2020 – 116, o návrzích na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem,
takto:
I. Kasačním stížnostem se ne p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Osobě zúčastněné na řízení se u k l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení
tohoto usnesení Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Osoba zúčastněná na řízení podala dne 19. 9. 2014 ke Katastrálnímu úřadu
pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ (dále jen „katastrální úřad“) podnět
k odstranění nesprávnosti zápisu v katastru nemovitostí. Z jejího podání vyplynulo, že žalobce b)
uzavřel dne 7. 1. 2011 s osobou zúčastněnou na řízení (bankou) smlouvu o postoupení
pohledávky za manžely Š. jako úvěrovými dlužníky ze smlouvy o hypotečním úvěru, která byla
zajištěna zástavním právem smluvním ve prospěch banky k pozemkům parc. č. st. X, parc. č. X
a parc. č. X v k. ú. B., v té době ve vlastnictví manželů Š.. Osoba zúčastněná na řízení v podání
uvedla, že účinnost postoupení pohledávky byla smluvně odložena až na okamžik, kdy žalobce b)
jako postupník splní závazek spočívající v úhradě sjednané úplaty za postoupení pohledávky na
účet banky. Žalobce b) však úplatu neuhradil, a smlouva o postoupení pohledávky proto nikdy
nenabyla účinnosti. Nemohlo tak dojít ani k zániku zástavního práva osoby zúčastněné na řízení
k uvedeným nemovitostem.
[2] Katastrální úřad návrhu osoby zúčastněné na řízení vyhověl a dle §36 zákona
č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále jen „katastrální
zákon“), provedl opravu chyby v katastrálním operátu, tedy obnovil zápis zástavního práva
smluvního v její prospěch. V přípisu ze dne 5. 11. 2014 adresovaném žalobci b) a osobě
zúčastněné na řízení vysvětlil, že se dopustil při zápisu změny věřitele zřejmého omylu
spočívajícího v tom, že si neověřil, zda smlouva o postoupení pohledávky je účinná, jestli došlo
ke změně věřitele, a tím i k zániku zástavního práva.
[3] S provedením této opravy vyslovili oba žalobci nesouhlas. Katastrální úřad vydal dne
6. 4. 2016 rozhodnutí č. j. OR-471/2014-209, kterým nevyhověl nesouhlasu s provedením opravy
chyby v katastrálním operátu a rozhodl tak, že v souboru popisných informací je k výše
uvedeným pozemkům zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch osoby zúčastněné na řízení
pro specifikované pohledávky, které bylo zřízeno smlouvou ze dne 27. 2. 2007.
[4] Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným
rozhodnutím změnil tak, že do druhého výroku doplnil katastrální území, v němž se vymezené
nemovitosti nacházejí, jinak rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
[5] Žalobci podali proti rozhodnutí žalovaného žaloby, kterým krajský soud vyhověl,
rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru,
že katastrální úřad vybočil ze své role toliko evidenčního orgánu, neboť nebyly naplněny
předpoklady, za nichž mohl provést opravu údajů podle §36 katastrálního zákona. Správní
orgány ve skutečnosti řešily spornou právní otázku spočívající v tom, zda smlouva o postoupení
pohledávky nabyla či nenabyla účinnosti, což rozhodně nelze podřadit pod základní
a jednoduchou právní úvahu, která je každému bez potřeby bližšího zkoumání okamžitě zjevná.
Nemohlo se tak jednat o zřejmý omyl ve smyslu §8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.
[6] Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení podali proti rozsudku krajského soudu kasační
stížnosti. Zároveň navrhli, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasačním stížnostem odkladný
účinek.
II. Důvody návrhů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, vyjádření
žalobce a)
[7] Žalovaný jako stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že nesouhlasí se závěrem krajského
soudu o nesprávném postupu správních orgánů, ani s tím, že katastrálnímu úřadu nezbývalo
nic jiného než přijmout jako fakt, že „co se stalo, nelze odestát“. Žalovaný tak považuje
za nesprávný názor soudu, že by měl rozhodnutí katastrálního úřadu zrušit z důvodu,
že pro opravu chyby nebyly splněny podmínky dle §36 katastrálního zákona.
[8] Osoba zúčastněná na řízení jako stěžovatelka svůj návrh odůvodnila tím, že případný
výmaz zástavního práva k nemovitostem považuje za nepřiměřený zásah do svých práv. Žalobce
b) se ji již v minulosti pokusil majetkově poškodit prostřednictvím úmyslného zamlčení
neúčinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Osoba zúčastněná na řízení má proto důvodnou
obavu z možné snahy žalobce b), případně i žalobce a), o zneužití eventuálního stavu katastru
nemovitostí, ve kterém nebude k posuzovaným nemovitostem zapsáno zástavní právo v její
prospěch. Výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro osobu zúčastněnou na řízení
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká hrozí žalobcům či jiným osobám přiznáním
odkladného účinku. S ohledem na povahu napadeného rozsudku totiž nelze prakticky žádnou
škodu na straně žalobců či jiných osob očekávat. Stejně tak přiznání odkladného účinku zjevně
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Naopak, za rozporné s veřejným zájmem by bylo
možné považovat nastolení situace umožňující žalobcům podniknout za stávajících okolností
kroky k výmazu zástavního práva osoby zúčastněné na řízení z katastru nemovitostí.
[9] Žalobce a) ve svém vyjádření uvedl, že nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku
kasačním stížnostem, neboť je považuje za zjevně nedůvodné. Předpoklady pro přiznání
odkladného účinku dle jeho názoru nejsou splněny.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat
a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[11] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění
účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon
rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako
mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby
rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako
na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit.
[12] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním
naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[13] Nejprve se soud zabýval návrhem na přiznání odkladného účinku žalovaného. Považoval
přitom za podstatné připomenout, že odkladný účinek má primárně poskytovat ochranu žalobci
před výkonem napadeného rozhodnutí. V zájmu zachování zásady rovnosti v řízení před soudem
nelze ani správnímu orgánu odepřít právo domáhat se přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Vznik nepoměrně větší újmy na straně správního orgánu však bude z logiky věci
mnohem méně častý než na straně žalobce.
[14] Rozšířený senát dospěl v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58,
č. 3270/2015 Sb. NSS, k závěru, že kasační stížnosti žalovaného může být odkladný účinek
přiznán jen výjimečně: „odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého
veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu,
než která přiznáním odkladného účinků vznikne jiným osobám, a jež nebude v rozporu s jiným veřejným
zájmem“. Zároveň ve výroku I. tohoto usnesení konstatoval, že „[h]rozba existence dvou odlišných
správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“;
je tomu tak proto, že tato „[o]btížně řešitelná procesní situace není bezprostředním ohrožením důležitého
veřejného zájmu. Dodržení závazného právního názoru a v tomto důsledku pouhá hrozba existence dvou
rozhodnutí ve stejné věci, včetně dvou protichůdných hmotněprávních rozhodnutí, nemůže proto pro žalovaného
bez dalšího představovat újmu dosahující intenzity požadované pro přiznání odkladného účinku. […]
Považovala – li by se pouhá hrozba existence dvou odlišných rozhodnutí sama o sobě za újmu, musel
by být odkladný účinek přiznáván téměř ke každé žádosti správního orgánu, jehož rozhodnutí bylo krajským
soudem zrušeno. Tento postup by odporoval shora popsanému smyslu a účelu zákonné úpravy a mohl by vést
i k nerovnosti stran, tj. k porušení §36 odst. 1 s. ř. s.“.
[15] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Stěžovatel musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí,
její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená
tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel
navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy.
[16] Žalovaný ve svém návrhu jakožto důvod pro přiznání odkladného účinku uvádí pouze
nesouhlas se závazným právním názorem krajského soudu. K tomu Nejvyšší správní soud
zdůrazňuje, že otázka správnosti závazného právního názoru krajského soudu není kritériem
pro přiznání odkladného účinku a bude předmětem až meritorního posouzení. Není tak naplněna
základní podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného, a tedy vznik
újmy na straně žalovaného spočívající v ohrožení důležitého veřejného zájmu.
[17] Dále soud posoudil návrh osoby zúčastněné na řízení.
[18] Osoba zúčastněná na řízení odůvodnila svůj návrh na přiznání odkladného účinku spíše
v obecné rovině tím, že ze strany žalobců hrozí zneužití eventuálního stavu katastru nemovitostí,
ve kterém nebude zapsáno zástavní právo k nemovitostem v její prospěch.
[19] Nejvyšší správní soud k tomu připomíná, že záznam v katastru nemovitostí má pouze
deklaratorní (evidenční) účinky. Zapisují se jím do katastru práva, která vznikla, změnila se nebo
zanikla nezávisle na provedení záznamu, tj. nezávisle na činnosti katastrálního úřadu. Jejich
existence proto nezávisí na tom, jestli jsou zapsána do katastru či nikoliv (k tomu viz např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2005, sp. zn. 30 Cdo 2191/2005). Stav katastru
tak nemá přednost před skutečnými vlastnickými vztahy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne
6. 10. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4945/2008). Ačkoliv zároveň platí zásada materiální publicity katastru
nemovitostí jakožto veřejného seznamu (viz §980 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož:
„Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním
stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.“), nic to nemění
na skutečnosti, že osoba zúčastněná na řízení se může svého zástavního práva domáhat
bez ohledu na to, zda je zapsáno v katastru nemovitostí.
[20] Osoba zúčastněná na řízení navíc nijak konkrétně nespecifikovala jí hrozící újmu
spočívající ve zneužití stavu katastru nemovitostí ze strany žalobců. Nejvyšší správní soud
považuje tvrzenou újmu toliko za hypotetickou. Nepřisvědčil proto osobě zúčastněné na řízení,
že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti -
vznik nepoměrně větší újmy na straně osoby zúčastněné na řízení jako stěžovatele, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Soud se proto již nezabýval
splněním podmínky druhé (otázkou rozporu s veřejným zájmem).
[21] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě
žalovaného ani osoby zúčastněné na řízení nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku
podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. splněny, a kasačním stížnostem proto odkladný účinek
nepřiznal.
[22] Na závěr soud upozorňuje, že nepřiznáním odkladného účinku nijak nepředjímá
rozhodnutí o kasačních stížnostech.
[23] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky
20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
poplatkové povinnosti a osoba zúčastněná na řízení nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto usnesení. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit soudní poplatek
ve výši 1.000 Kč. Soudní poplatek je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě
v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem
na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno,
závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010406721.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2021
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: