Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.06.2021, sp. zn. 1 Azs 123/2021 - 25 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:1.AZS.123.2021:25

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2021:1.AZS.123.2021:25
sp. zn. 1 Azs 123/2021 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: H. H. D., zastoupeného Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2018, č. j. MV-139983-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 4. 2021, č. j. 15 A 53/2018-31, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek. II. Žalobci se uk l á dá zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku [1] Žalobce (stěžovatel) napadá blanketní (neodůvodněnou) kasační stížností v záhlaví označený rozsudek, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl jeho žalobu. [2] Stěžovatel se v řízení u krajského soudu domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 9. 2017, č. j. OAM-1582-9/ZR-2017. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zrušil stěžovateli povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a stanovil lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky podle §77 odst. 3 téhož zákona. [3] Současně s kasační stížností stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odkázal na judikaturu správních soudů týkající se podmínek pro přiznání odkladného účinku a uvedl, že na území České republiky žije již velmi dlouhou dobu, vytvořil si zde velmi silné vazby, Českou republiku považuje za svůj jediný opravdový domov a s jejím územím má spojen komplexně celý svůj soukromý život. Stěžovateli, jenž je plně integrovaný na území ČR, hrozí velmi vážná újma, kterou spatřuje v tom, že v případě nepřiznání odkladného účinku bude po mnoha letech pobytu na území ČR nucen obratem vycestovat, a opustit tak veškeré zde vytvořené zázemí, ukončit veškeré pracovní a sociální vazby. Nelze přitom přijmout případný argument, jenž odkazuje na to, že skutečná závažná újma na straně stěžovatele může vzniknout teprve spolu s vydáním rozhodnutí o jejím vyhoštění z území České republiky. Takový argument naprosto nelogicky pomíjí charakter a dopady institutu vyhoštění cizince z území, který je opatřením, jímž se nejen ukončuje pobyt cizince na území, ale také se jím zakazuje vstup a pobyt cizince na území do budoucna. II. Vyjádření žalované [4] Žalovaná uvedla, že návrh na přiznání odkladného účinku nepodporuje. Stěžovateli bylo zrušeno povolení k trvalému pobytu a stanovena lhůta 30 dnů k vycestování z území České republiky z důvodu, že pobýval mimo území států Evropské unie po dobu delší než 12 měsíců, a to v období od roku 2012 do 11. 4. 2017, neboť se v případě stěžovatele nejednalo o tak závažné onemocnění (vysoký krevní tlak a revmatismus), které by mu zabránilo vrátit se zpět na území po dobu téměř 5 let. Žalovaná nesdílí názor, že by výkon nebo jiné právní následky jejího rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Práva stěžovatele na území ČR jsou rovněž zaručena prostřednictvím jeho zástupce. Žalovaná proto navrhuje, aby odkladný účinek kasační stížnosti nebyl přiznán. III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem [5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s., který stanoví podmínky pro přiznání odkladného účinku žaloby. [6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského (městského) soudu pohlížet jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit. [8] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [9] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského (městského) soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). [10] Nejvyšší správní soud si je vědom své dřívější judikatury, včetně usnesení ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100, na něž stěžovatel odkázal v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Rozhodovací praxi týkající se návrhů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v cizinecké nebo azylové agendě sjednotil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38. V citovaném rozhodnutí soud mimo jiné konstatoval, že není možné automaticky přiznávat odkladný účinek kasační stížnosti každého cizince, kterému hrozí vycestování z České republiky, nýbrž je potřeba, aby k této skutečnosti přistoupily další významné individuální okolnosti, které cizinec v návrhu popíše a případně doloží. [11] Nejvyšší správní soud v posuzované věci nepovažuje podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné. Předně je třeba poukázat na to, že návrh stěžovatele obsahuje pouze obecná tvrzení, která stěžovatel dostatečně nekonkretizoval a nedoložil. Stěžovatel toliko v obecné rovině hovoří o silných pracovních a sociálních vazbách na území ČR, aniž by je jakkoliv upřesnil či soudu doložil. Obzvláště v kontextu skutkových okolností projednávané věci, tj. zrušení trvalého pobytu z důvodu pobytu mimo území států Evropské unie v období od 25. 6. 2012 do 23. 1. 2017 (tuto dobu pobytu mimo území ČR stěžovatel nečinil spornou ani v řízení o žalobě), je pak značně oslaben argument stěžovatele, že jeho pracovní a sociální vazby jsou spojeny výlučně s územím ČR. [12] Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí krajského soudu vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Nejvyšší správní soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto musí být dostatečně individualizovaná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74). [13] Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti může vyvstat jeho povinnost opustit území České republiky. Kasační soud by však mohl návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhovět, pokud by k tomuto hrozícímu následku přistoupily další významné okolnosti na straně stěžovatele. Takové okolnosti však stěžovatel ve svém návrhu netvrdil ani nedoložil. V jeho případě tak nelze konstatovat přímý dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života. [14] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). IV. Závěr a náklady řízení [15] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. [16] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010512321. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. června 2021 JUDr. Josef Baxa předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.06.2021
Číslo jednací:1 Azs 123/2021 - 25
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:1 As 27/2012 - 32
8 Azs 339/2019 - 38
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2021:1.AZS.123.2021:25
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024