ECLI:CZ:NSS:2021:1.AZS.123.2021:25
sp. zn. 1 Azs 123/2021 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: H. H. D.,
zastoupeného Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3,
Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2018, č. j. MV-139983-4/SO-2017, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
7. 4. 2021, č. j. 15 A 53/2018-31, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku
[1] Žalobce (stěžovatel) napadá blanketní (neodůvodněnou) kasační stížností v záhlaví
označený rozsudek, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl jeho žalobu.
[2] Stěžovatel se v řízení u krajského soudu domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí,
jímž žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 9. 2017,
č. j. OAM-1582-9/ZR-2017. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zrušil stěžovateli
povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)
a stanovil lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky podle §77 odst. 3 téhož zákona.
[3] Současně s kasační stížností stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Odkázal na judikaturu správních soudů týkající se podmínek pro přiznání
odkladného účinku a uvedl, že na území České republiky žije již velmi dlouhou dobu, vytvořil si
zde velmi silné vazby, Českou republiku považuje za svůj jediný opravdový domov a s jejím
územím má spojen komplexně celý svůj soukromý život. Stěžovateli, jenž je plně integrovaný
na území ČR, hrozí velmi vážná újma, kterou spatřuje v tom, že v případě nepřiznání odkladného
účinku bude po mnoha letech pobytu na území ČR nucen obratem vycestovat, a opustit
tak veškeré zde vytvořené zázemí, ukončit veškeré pracovní a sociální vazby. Nelze přitom
přijmout případný argument, jenž odkazuje na to, že skutečná závažná újma na straně stěžovatele
může vzniknout teprve spolu s vydáním rozhodnutí o jejím vyhoštění z území České republiky.
Takový argument naprosto nelogicky pomíjí charakter a dopady institutu vyhoštění cizince
z území, který je opatřením, jímž se nejen ukončuje pobyt cizince na území, ale také se jím
zakazuje vstup a pobyt cizince na území do budoucna.
II. Vyjádření žalované
[4] Žalovaná uvedla, že návrh na přiznání odkladného účinku nepodporuje. Stěžovateli
bylo zrušeno povolení k trvalému pobytu a stanovena lhůta 30 dnů k vycestování z území
České republiky z důvodu, že pobýval mimo území států Evropské unie po dobu delší
než 12 měsíců, a to v období od roku 2012 do 11. 4. 2017, neboť se v případě stěžovatele
nejednalo o tak závažné onemocnění (vysoký krevní tlak a revmatismus), které by mu zabránilo
vrátit se zpět na území po dobu téměř 5 let. Žalovaná nesdílí názor, že by výkon nebo jiné právní
následky jejího rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Práva stěžovatele na území ČR jsou rovněž zaručena prostřednictvím jeho
zástupce. Žalovaná proto navrhuje, aby odkladný účinek kasační stížnosti nebyl přiznán.
III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije
přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s., který stanoví podmínky pro přiznání odkladného
účinku žaloby.
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[7] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění
účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon
rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako
mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby
rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského (městského) soudu pohlížet
jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit.
[8] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním
naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[9] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Stěžovatel musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí,
její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená
tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského (městského) soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl
zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel navrhnout dostatečně přesvědčivé
důkazy (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32).
[10] Nejvyšší správní soud si je vědom své dřívější judikatury, včetně usnesení ze dne
18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100, na něž stěžovatel odkázal v návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Rozhodovací praxi týkající se návrhů na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti v cizinecké nebo azylové agendě sjednotil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38. V citovaném rozhodnutí soud
mimo jiné konstatoval, že není možné automaticky přiznávat odkladný účinek kasační stížnosti
každého cizince, kterému hrozí vycestování z České republiky, nýbrž je potřeba, aby k této
skutečnosti přistoupily další významné individuální okolnosti, které cizinec v návrhu popíše
a případně doloží.
[11] Nejvyšší správní soud v posuzované věci nepovažuje podmínky pro přiznání odkladného
účinku za splněné. Předně je třeba poukázat na to, že návrh stěžovatele obsahuje pouze obecná
tvrzení, která stěžovatel dostatečně nekonkretizoval a nedoložil. Stěžovatel toliko v obecné rovině
hovoří o silných pracovních a sociálních vazbách na území ČR, aniž by je jakkoliv upřesnil
či soudu doložil. Obzvláště v kontextu skutkových okolností projednávané věci, tj. zrušení
trvalého pobytu z důvodu pobytu mimo území států Evropské unie v období od 25. 6. 2012
do 23. 1. 2017 (tuto dobu pobytu mimo území ČR stěžovatel nečinil spornou ani v řízení
o žalobě), je pak značně oslaben argument stěžovatele, že jeho pracovní a sociální vazby jsou
spojeny výlučně s územím ČR.
[12] Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí krajského soudu vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem
tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Nejvyšší správní soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proto musí být dostatečně individualizovaná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74).
[13] Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační
stížnosti může vyvstat jeho povinnost opustit území České republiky. Kasační soud by však mohl
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhovět, pokud by k tomuto hrozícímu
následku přistoupily další významné okolnosti na straně stěžovatele. Takové okolnosti však
stěžovatel ve svém návrhu netvrdil ani nedoložil. V jeho případě tak nelze konstatovat přímý
dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života.
[14] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj
předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a kasační stížnosti
nepřiznal odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
[16] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá
dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti
soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném
místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na
účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný
variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010512321.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: