ECLI:CZ:NSS:2021:1.AZS.467.2020:18
sp. zn. 1 Azs 467/2020 - 18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. I., zastoupen
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, se sídlem
Křižíkova 8, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 7. 2020, č. j.
KRPS-162642-16/ČJ-2020-010022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Praze ze dne 20. 11. 2020, č. j. 49 A 4/2020 – 57,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žalobce n emá p rá v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne př i z ná v á .
IV. Ustanovenému zástupci, Mgr. Ladislavu Bártovi, se n ep ři zn áv á odměna
za zastupování žalobce.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6. 8. 2020, č. j. 49 A 4/2020 – 19, ustanovil
žalobci zástupce Mgr. Ladislava Bártu, advokáta, se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, a vyzval
jej k odstranění vad žaloby ve lhůtě 1 dne ode dne doručení žalobou napadeného rozhodnutí.
Usnesení ovšem doručil (pouze) dne 6. 8. 2020 Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi.
[2] Dne 18. 8. 2020 krajský soud usnesením č. j. 49 A 4/2020 – 32 odmítl žalobu
pro neodstranění vytýkaných vad podání (absence žalobních bodů apod.). Rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2020, č. j. 1 Azs 323/2020 – 18, bylo toto usnesení
zrušeno, jelikož krajský soud nezohlednil skutečnost, že usnesení o ustanovení zástupce,
jež mu ukládalo povinnost doplnit žalobu, v době vydání usnesení ještě nenabylo právní moci.
[3] Krajský soud již v průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem doručil usnesení
o ustanovení zástupce, ve kterém žalobce upozornil i na zbývající lhůtu k doplnění žaloby.
Usnesení o ustanovení zástupce nabylo právní moci dne 11. 9. 2020 (žalobce jej převzal
na adrese bydliště v zemi původu).
[4] Krajský soud po vrácení věci napadeným usnesením znovu odmítl žalobu, neboť žalobce
neodstranil vady podání (žaloba neobsahovala žádný projednatelný žalobní bod). Dle krajského
soudu žalobci zbýval na doplnění žaloby jeden pracovní den, kterým bylo pondělí 14. 9. 2020.
Žalobce však ani do dne vydání napadeného usnesení žalobu nedoplnil, neodstranil vady podání.
I kdyby snad bylo možné uvažovat o tom, že lhůta k doplnění žaloby neběžela v době, kdy řízení
o žalobě bylo pravomocně skončeno odmítnutím žaloby, tato lhůta by se musela rozběhnout
po nabytí právní moci zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu. Rozsudek č. j.
1 Azs 323/2020-18 nabyl právní moci již v den jeho vydání (20. 10. 2020), ani do dne
20. 11. 2020 však zástupce žalobce žalobu nedoplnil. I z tohoto úhlu pohledu tedy lhůta pro
doplnění žaloby marně uplynula.
II. Kasační stížnost
[5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost,
v níž namítl, že krajský soud měl žalobce vyzvat k doplnění žaloby opětovně, neboť nelze
akceptovat, že by mohly být zachovány účinky první výzvy, zvlášť s ohledem na potřebu
zachování právní jistoty stěžovatele.
[6] V případě, že by lhůta běžela eventuálně od události, k níž došlo po vydání prvního
usnesení o odmítnutí žaloby, musel by žalobce činit procesní úkony v době, kdy neběží řízení
před správním soudem – což je zcela absurdní. Stejně tak nelze připustit, aby právní moc
usnesení o ustanovení zástupce nastala po pravomocném skončení řízení o žalobě. Nelze
akceptovat přístup soudu, který po žalobci požadoval, aby si nově vyvodil povinnost vyplývající
z usnesení vydaného v řízení, které bylo již jednou pravomocně skončeno.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost je včasná, projednatelná a přípustná. Důvodnost kasační stížnosti soud
posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené
rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] Krajský soud ustanovil stěžovateli zástupce a vyzval ho k doplnění žaloby ve lhůtě
jednoho dne od právní moci svého usnesení. Usnesení však nebylo doručeno stěžovateli (toliko
ustanovenému zástupci) a nenabylo tak právní moci před rozhodnutím krajského soudu
o odmítnutí žaloby pro její nedoplnění. Krajský soud sám v řízení před Nejvyšším správním
soudem na tuto skutečnost upozornil.
[10] V pokračujícím řízení krajský soud již měl správně doručené usnesení o ustanovení
zástupce, které stěžovateli bylo doručeno dne 11. 9. 2020. Nejvyšší správní soud ve svém
rozsudku zrušil toliko usnesení o odmítnutí žaloby; usnesení o ustanovení zástupce, ve kterém
krajský soud vyzval stěžovatele k doplnění jeho žaloby, však zůstalo v platnosti. Lhůta
pro doplnění žaloby, která byla uložena krajským soudem, sice nemohla uplynout před
skončením řízení před Nejvyšším správním soudem, ale počala znovu běžet od právní moci
rozsudku tohoto soudu – věc se vrátila do řízení před krajským soudem. Neinformoval-li
stěžovatel svého zástupce, že obdržel usnesení, které jej vyzývá k odstranění vad podání
v jednodenní lhůtě, či pokud ani zástupce stěžovatele – právní profesionál – ihned po právní
moci zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu (či v průběhu tohoto řízení)
nekontaktoval krajský soud, resp. žalobu nedoplnil, nejedná se o pochybení soudu.
[11] Lhůta pro formulaci žalobních bodů je stanovena přímo zákonem. Zákon pak ani
neukládá možnost obnovit běh (přerušit) této lhůty pro proběhnuvší řízení před Nejvyšším
správním soudem či lhůtu prominout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
23. 5. 2012, č. j. 6 Ads 10/2012 – 41). Nedoplnil-li tedy stěžovatel, resp. jeho právní zástupce
za něj, žalobní body ve lhůtě stanovené zákonem, na kterou výslovně upozornil krajský soud,
nelze postupu krajského soudu ničeho vytýkat. V projednávané věci je navíc s podivem,
že žalobce (resp. jeho zástupce) nečinili žádné aktivní kroky ani měsíc po doručení rozsudku
Nejvyššího správního soudu.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[12] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod
pro zrušení napadeného rozhodnutí ani z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační
stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[13] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. za použití §120
téhož zákona. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti. Žalované, které by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi právo na náhradu
nákladů řízení příslušelo, pak v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné
úřední činnosti nevznikly.
[14] Obdobně jako krajský soud, nepřiznal ani Nejvyšší správní soud ustanovenému zástupci
odměnu za zastupování, neboť ten postupoval způsobem, který nebyl účelný pro ochranu práv
jeho klienta. V projednávané věci nedoplnil žalobu ve lhůtě stanovené zákonem, čehož si právní
profesionál musí být vědom, přičemž obě kasační stížnosti byly bez takového doplnění zcela
bezúčelné. S ohledem na neúčelnost provedených úkonů proto soud neshledal důvody
pro to, aby mohl ustanovenému zástupci přiznat jakoukoliv odměnu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu