ECLI:CZ:NSS:2021:10.AFS.191.2021:39
sp. zn. 10 Afs 191/2021 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: FK Slavoj Žatec z. s., se sídlem
Stadion u Ohře 1635, Žatec, zast. Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem
Jáchymova 26/2, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2018, čj. 9395/18/5000-
10470-712507, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 28. 4. 2021, čj. 15 Af 26/2018-53, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 28. 4. 2021, čj. 15 Af 26/2018-53, př i z ná v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro Ústecký kraj platebním výměrem ze dne 24. 7. 2017 vyměřil žalobci
penále ve výši 2 440 000 Kč za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období
22. 11. 2014 až 24. 7. 2017. Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, které žalovaný
rozhodnutím ze dne 26. 2. 2018 zamítl a platební výměr potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou krajský soud v záhlaví
označeným rozhodnutím zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž požádal o přiznání odkladného účinku. Uvedl, že úhrada tak vysoké částky je mimo
jeho finanční možnosti a byla by pro něj likvidační (k tomu stěžovatel doložil výpis z účtu,
daňová přiznání a přehledy příjmů a výdajů). Stát je jediný subjekt, koho by se přiznání
odkladného účinku mohlo dotknout. Stěžovatel se domnívá, že v dané věci převáží jeho zájem
na zachování téměř osmdesátileté existence nad zájmem státu na řádném výběru daní. Vyměřené
penále v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje tak zásadní položku.
[4] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Konstatoval, že stěžovatel uvedl
pouze obecné skutečnosti, které nesvědčí o mimořádných okolnostech, které by mohly
být důvodem pro prolomení vykonatelnosti správního rozhodnutí. Z návrhu nelze posoudit,
zda stěžovateli vzhledem k ekonomické situaci hrozí reálná a vážná újma. Na uvedeném
nic nezmění ani předložené přehledové doklady.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné
splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; 2) chybějící rozpor
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] NSS dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Zdejší soud předesílá, že usnesením krajského
soudu ze dne 9. 5. 2018, čj. 15 Af 26/2018-31, byl žalobě přiznán odkladný účinek. Krajský soud
uvedl, že stěžovateli může být nepřiznáním odkladného účinku způsobena újma tím,
že jeho majetek se zmenší. NSS přiznal odkladný účinek zejména z důvodu, že příjmy a majetek
stěžovatele jsou bagatelní ve vztahu k vyměřenému penále. Zaplacení penále by pro něj bylo
opravdu likvidační. Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti tedy hrozí stěžovateli
nepoměrně větší újma, než která by mohla vzniknout jiným osobám. Jediný subjekt, kterého
se přiznání odkladného účinku dotkne, je stát, neboť tomu bude tomu dočasně odepřeno právo
činit kroky vedoucí k výběru vyměřené daně a penále. Vyměřené penále však v souhrnu
celkových příjmů státu nepředstavuje tak zásadní položku, která by jakkoliv mohla ohrozit
jeho fungování (viz usnesení NSS ze dne 26. 8. 2015, čj. 2 Afs 193/2015-62, bod 8).
[7] NSS nesouhlasí se žalovaným, že v dané věci stěžovatel neosvědčil mimořádné okolnosti
svědčící pro přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti. Stěžovatel konkrétně popsal,
proč by nepřiznání odkladného účinku pro něj bylo likvidační. Neomezil se pouze na povšechná
tvrzení.
[8] NSS posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek
stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s žádným důležitým
veřejným zájmem. Zdejší soud souhlasí s tím, že nepochybně existuje veřejný zájem na včasné
úhradě daňových pohledávek. Tento přístup by však vedl k paušálnímu zamítání všech
návrhů na přiznání odkladného účinku žalobám či kasačním stížnostem směřujícím
proti rozhodnutím správců daně (viz usnesení NSS ze dne 26. 9. 2012, čj. 9 Afs 67/2012–64).
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude pouze odložena vykonatelnost rozhodnutí
krajského soudu a správních orgánů do doby, než NSS o kasační stížnosti rozhodne. Stěžovatel
tak po určitou dobu nebude muset uloženou povinnost splnit. Tuto povinnost případně
bude mít, pokud bude kasační stížnost zamítnuta. Veřejný zájem na výběru daní tak je pouze
dočasně odložen, ne znemožněn.
[9] Z uvedených důvodů NSS stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Soud však připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS žádným způsobem nepředjímá
své rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu