ECLI:CZ:NSS:2021:10.AFS.36.2020:31
sp. zn. 10 Afs 36/2020 - 31
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: město Klatovy, nám. Míru 62,
Klatovy, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2016, čj. 28614/16/5000-10470-711175, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2019,
čj. 30 Af 30/2016-73,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2019, čj. 30 Af 30/2016-73, se ruší a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro Plzeňský kraj vyměřil městu Klatovy dne 1. 12. 2015 odvod do
Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 578 000 Kč za porušení rozpočtové kázně
u dotačních projektů „Luby – chodník podél silnice I/27“ a „Luby chodník podél silnice I/27 – svodidla“
[podle §44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do
19. 2. 2015]. Porušení spočívalo v tom, že město v zadávací dokumentaci neodůvodněně
značkově specifikovalo některé zboží (např. dlažbu BEST – Klasiko, obrubník BEST – Mono II,
výbojku sodíkovou PHILIPS SON-T 100 W apod.) v rozporu s §44 odst. 11 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Žalovaný zamítl odvolání města a potvrdil rozhodnutí finančního
úřadu.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podalo město žalobu, kterou krajský soud zamítl rozsudkem
ze dne 31. 10. 2017. Krajský soud podpořil závěr žalovaného, že město uvedením konkrétních
názvů výrobků porušilo §44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách. To sice nemělo vliv na účel
použití dotačních prostředků, ale mohlo to ovlivnit průběh a výsledek výběrového řízení. Město
tak neoprávněně použilo peněžní prostředky [ §3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech].
Město rovněž porušilo své povinnosti příjemce dotace částečně netransparentním způsobem
zadání veřejné zakázky. Zadávací podmínky objektivně připouštěly rozdílný výklad požadavku na
zpracování nabídky a způsobu hodnocení. Výši odvodu shledal krajský soud dostatečně
odůvodněnou.
[3] NSS zrušil tento rozsudek ke kasační stížnosti města svým rozsudkem ze dne 27. 2. 2019,
čj. 8 Afs 267/2017-38, a to pro nepřezkoumatelnost. Shledal, že krajský soud opomněl vypořádat
tyto žalobní námitky týkající se toho, zda mohlo město v zadávací dokumentaci (vedle
technických parametrů a specifikací požadovaného plnění) uvést i konkrétní značkové
specifikace:
(1) nabídku podalo 16 uchazečů, tedy podobný počet jako v jiných zadávacích řízeních s obdobným předmětem
plnění;
(2) správce daně nezkoumal podané nabídky, aby zjistil, zda obsahovaly pouze položky odpovídající použitým
značkovým specifikacím;
(3) žalovaný nevzal v úvahu příkaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 12. 2015,
čj. ÚOHS-S0581/2015/VZ-45499/2015/551/DBo;
(4) nikoliv každé porušení povinnosti stanovené poskytovatelem dotace je zároveň porušením rozpočtové
kázně;
(5) postup správce daně byl v rozporu s principem dobré správy a neodpovídal zásadám daňového řízení.
Kromě toho NSS vytkl krajskému soudu, že není odůvodněný ani přiléhavý jeho závěr
o netransparentním zadání veřejné zakázky a neobstojí ani pasáž o zpracování a hodnocení
nabídek. NSS též upozornil krajský soud na usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 10. 2018,
čj. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS.
[4] Krajský soud ve věci opětovně rozhodl rozsudkem ze dne 4. 12. 2019. Tentokrát
rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Uvedl, že vyšel z právního názoru
NSS, který na rozdíl od krajského soudu neshledal v postupu města porušení zásady
transparentnosti zadávacího řízení. Krajský soud proto konstatoval, že konkrétními značkovými
specifikacemi město neporušilo smlouvu s poskytovatelem dotace ani §44 odst. 11 zákona
o veřejných zakázkách. Stejně tak neporušilo rozpočtovou kázeň [§44 odst. 1 písm. b) a §44a
odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech].
[5] Proti rozsudku krajského soudu ze dne 4. 12. 2019 podal kasační stížnost tentokrát
žalovaný (stěžovatel). Namítá v ní, že si krajský soud nesprávně vyložil závazný právní názor NSS
vyslovený v rozsudku 8 Afs 267/2017. Krajský soud sice v původním rozsudku dospěl ke
správnému závěru, že město porušilo §44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách, ovšem
nesprávně ho odůvodnil netransparentním zadáním zakázky. To přitom netvrdily ani správní
orgány. Podle stěžovatele však město uvedením konkrétních názvů výrobků porušilo zákaz
diskriminace. Tím se krajský soud v napadeném rozsudku vůbec nezabýval, namísto toho
nepřiléhavě argumentoval transparentností. Krajský soud se navíc vůbec nezabýval opomenutými
žalobními námitkami, jak mu NSS uložil, čímž zatížil nepřezkoumatelností i svůj druhý rozsudek.
[6] Město navrhlo, aby NSS kasační stížnost zamítl. Setrvalo na tom, že použití značkových
specifikací nezvýhodnilo ani nevyloučilo určité dodavatele či výrobky; krom toho použití
značkových specifikací u několika položek je marginální vzhledem k celkovému objemu zakázky.
Nabídku podal obdobný počet uchazečů jako v jiných zadávacích řízeních s podobným
předmětem plnění, zadávací řízení proběhlo transparentně a nediskriminačně. Nabídková cena
vítězného uchazeče i konečná cena díla je výrazně nižší než předpokládaná hodnota zakázky.
Město vyčerpalo veškeré dotační finanční prostředky v souladu s účelem dotace. Konečně město
zdůraznilo, že správce daně řádně neodůvodnil stanovenou výši odvodu.
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] NSS souhlasí se stěžovatelem, že si krajský soud nesprávně vyložil rozsudek NSS 8 Afs
267/2017 a neodstranil vady, které mu soud vytkl. NSS zrušil rozsudek krajského soudu ze dne
31. 10. 2017 pro nepřezkoumatelnost spočívající v tom, že krajský soud opomněl reagovat na
žalobní námitky vyjmenované v bodě [3] tohoto rozsudku a uložil mu, aby je v dalším řízení
řádně vypořádal. To však krajský soud neučinil; stěžovatel tedy právem tvrdí, že i jeho nynější
rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť krajský soud se k těmto námitkám znovu vůbec nevyjádřil.
[9] Jak již poznamenal NSS (v bodě 19 rozsudku 8 Afs 267/2017), jedná se přitom (s výjimkou
námitky č. 5) o závažné právní argumenty, které řádné vypořádání vyžadovaly. Jsou podstatné pro
posouzení sporné právní otázky, tedy zda město uvedením konkrétních názvů výrobků porušilo
§44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách, podle něhož:
Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je
součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména
technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení,
specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné,
patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to
vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze
výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle §45 a 46 dostatečně
přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede
k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro
plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
Krajský soud v reakci na žalobní námitky musí rovněž odpovědět na otázku, jak závažné bylo
zjištěné porušení podmínek poskytnutí dotace, a s tím související otázku přiměřenosti odvodu za
porušení rozpočtové kázně (k tomu usnesení rozšířeného senátu č. 3854/2019 Sb. NSS). NSS se
k těmto otázkám nemůže vyjadřovat jako první, proto napadený rozsudek krajského soudu zrušil.
[10] Krajský soud nesprávně pochopil rozsudek 8 Afs 267/2017 tak, že mu NSS vytýká
nesprávné právní posouzení otázky, zda město porušilo §44 odst. 11 zákona o veřejných
zakázkách. To sice NSS v bodě 20 svého rozsudku činí, ale nebyl to hlavní důvod, pro který
zrušil rozsudek krajského soudu. NSS se v bodě 20 pokouší krajskému soudu spíše vysvětlit, že se
mu spornou právní otázku vůbec nepodařilo rozpoznat: o transparentnost zadávacího řízení
v této věci vůbec nejde, ani nepanují žádné pochybnosti o požadavku na zpracování a hodnocení
nabídek. V této věci naopak jde, jak správně poznamenává stěžovatel, o zákaz diskriminace
a ovlivňování výběru dodavatele při zadávání veřejné zakázky, případně o spornou diskriminaci
určitých výrobků či výrobců před jinými výrobci či výrobky a o to, jak závažně byly porušeny
podmínky poskytnutí dotace. NSS ve svém rozsudku neuvádí ani nenaznačuje, zda město v této
věci porušilo §44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách a rozpočtovou kázeň, či nikoli. Uvádí
jen, že z rozsudku krajského soudu není jasné, jak město způsobilo netransparentnost zadávacího
řízení, a že tento závěr podle NSS z okolností věci neplyne.
[11] NSS dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, proto napadený rozsudek krajského
soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský soud v něm bude vázán právním názorem
vysloveným v tomto rozsudku a v navazujícím řízení bude postupovat tak, že řádně vypořádá
všechny žalobní námitky.
[12] Rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti mezi účastníky.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. září 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu