ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.1.2021:21
sp. zn. 10 As 1/2021 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci podatelky: Administrace insolvencí CITY TOWER,
v.o.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 - Nusle, insolvenční správkyně dlužníka Tomáše
Vratného se sídlem Šamotka 257, Rakovník, zast. Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem
se sídlem Opletalova 1417/25, Praha, o podání označeném jako „kasační stížnost“ proti
rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, čj. KSPH 75 ICm 817/2020-38,
takto:
I. Podání označené jako kasační stížnost, došlé Nejvyššímu správnímu soudu
dne 18. 12. 2020, se odm ít á .
II. Podatelka n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podatelka doručila Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 12. 2020 podání, které označila
jako kasační stížnost proti shora označenému rozsudku krajského soudu.
[2] Nejvyšší správní soud z obsahu podání a zejména z připojeného rozsudku Krajského
soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, čj. KSPH 75 ICm 817/2020-38, zjistil, že jde o rozhodnutí
soudu v civilní věci, konkrétně o určení pravosti přihlášené pohledávky finančního úřadu
podle §192 násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
Proti rozsudku krajského soudu se podatelka mohla bránit odvoláním k Vrchnímu soudu v Praze,
podaným prostřednictvím krajského soudu (viz též poučení v závěru rozsudku).
[3] Z podání je patrné, že se podatelka „kasační stížností“ domáhá přezkumu soudního
rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí krajského soudu vydaného v civilní věci podle občanského
soudního řádu. Kasační stížnost je ve skutečnosti odvoláním proti rozsudku. Nejvyšší správní
soud ani specializované senáty krajských soudů, které rozhodují ve správním soudnictví, nejsou
příslušné rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí civilních soudů. K tomu je v této věci příslušný
Vrchní soud v Praze (viz též shora cit. poučení v rozsudku).
[4] V daném případě nebyl důvod k postupu podle §46 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto
ustanovení soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo
v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. V usnesení
o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat
žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. „Žalobou“ ve smyslu §46 odst. 2 věty druhé s. ř. s.
nutno totiž rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance
v některé z forem řízení podle občanského soudního řádu, nikoli však i opravný prostředek,
který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v občanském
soudním řádu. Ustanovení §46 odst. 2 s. ř. s. se proto na nynější věc nevztahuje. Nejvyšší správní
soud nemá procesní prostředek, jak podatelku o možném dalším postupu kvalifikovaně poučit,
tím méně prostředek, jak toto podání „dopravit“ věcně a funkčně příslušnému soudu
rozhodujícímu v občanském soudním řízení (viz též usnesení NSS ze dne 22. 8. 2006,
čj. Na 42/2006-21).
[5] Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl
o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému
soudu či podání odmítnout podle §46 odst. 2 s. ř. s., musí to být důvodem k odmítnutí podání
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí
být dána věcná a funkční příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě
neodstranitelný.
[6] Nejvyšší správní soud proto podání odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by dále
podatelku o čemkoli poučoval.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu