ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.251.2021:16
sp. zn. 10 As 251/2021 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11.
2020, čj. 42728/20/5200-10423-709175, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 5. 2021, čj. 59 Af 4/2021-47,
takto:
I. Žalobci se ne ust a no v uj e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se před krajským soudem domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného,
které je uvedeno v záhlaví. Protože žalobce společně se žalobou neuhradil soudní poplatek,
vyzval ho krajský soud k jeho uhrazení. Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[2] Krajský soud poté zaslal žalobci k vyplnění formulář Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Následně soud obdržel
od žalobce vyplněný formulář včetně příloh. Krajský soud však zjistil, že tvrzení žalobce nejsou
úplná a neodpovídají skutečnosti. Proto rozhodl usnesením označeným v záhlaví o žádostech tak,
že žalobci neustanovil zástupce pro řízení o žalobě ani mu nepřiznal osvobození od soudních
poplatků.
[3] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu včasnou kasační stížností,
jejíž součástí byla také žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
[4] V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že krajský soud rozhodoval na základě domněnek
a v odůvodnění napadeného usnesení zkreslil a vykonstruoval rozhodný skutkový i právní stav,
ke kterému se stěžovatel nemohl vyjádřit. Tím porušil jeho základní práva garantovaná Ústavou.
Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce byly dostatečně odůvodněny a řádně a včas doloženy rozhodnými údaji.
Stěžovatel navrhuje, aby NSS napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu
řízení.
[5] NSS nejdříve posoudil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je ze zákona
zpoplatněna a stěžovatel musí být v řízení o ní zastoupen advokátem. Podáním kasační stížnosti
proti procesnímu rozhodnutí (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě
končí) ovšem nevzniká stěžovateli poplatková povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu
ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Usnesení o neustanovení
advokáta a osvobození od soudních poplatků, které krajský soud vydal v této věci,
nepochybně je takovým procesním rozhodnutím. Na stěžovatele v tomto řízení se tak nevztahuje
poplatková povinnost.
[6] Obdobné závěry dovodil rozšířený senát v citovaném rozhodnutí i ve vztahu k povinnosti
být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Jinými slovy, v případě stěžovatele není
potřeba trvat ani na doložení zastoupení advokátem. Stěžovatel ovšem o advokáta požádal,
proto se NSS dále zabýval jeho žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[7] Z §35 odst. 10 s. ř. s. vyplývá, že pro rozhodnutí o ustanovení zástupce zákon vyžaduje
současné splnění dvou podmínek – jednak nedostatek prostředků, který by odůvodňoval
osvobození od soudních poplatků, jednak nezbytnou potřebu ochrany práv účastníka řízení.
NSS proto zkoumal, zda v případě stěžovatele existuje nezbytná potřeba ochrany jeho práv.
Po předběžném zhodnocení obsahu kasační stížnosti dospěl k závěru, že v projednávané věci
taková potřeba není dána. Kasační stížnost totiž splňuje požadované základní náležitosti a z jejího
obsahu je rovněž zřejmé, proč stěžovatel považuje napadené usnesení krajského soudu za
nezákonné. Protože není splněna jedna ze dvou nutných podmínek pro ustanovení zástupce z řad
advokátů, neustanovil NSS stěžovateli zástupce a dále se věnoval věcnému přezkumu usnesení
krajského soudu v rozsahu námitek, které stěžovatel uplatnil.
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] Podle §36 odst. 3 věty první a druhé s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody,
a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Osvobození od soudních poplatků představuje výjimku
z pravidla, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je na základě zákona zpoplatněna.
Účelem je zejména ochrana účastníka řízení nacházejícího se v tíživé finanční situaci
před nepřiměřeně tvrdým dopadem zákona o soudních poplatcích (srov. rozsudek NSS
ze dne 6. 6. 2012, čj. 2 Ans 6/2012-12).
[10] Účastník řízení, který chce být z důvodu své nemajetnosti osvobozen od soudních
poplatků, přitom nejenže musí o osvobození z tohoto důvodu sám aktivně požádat soud,
ale zejména musí svá tvrzení doložit (důkazní břemeno). Aby soud tuto povinnost žadatelům
o osvobození od soudních poplatků alespoň částečně ulehčil, zpravidla jim poskytne k vyplnění
formulář, který obsahuje určité typové okruhy otázek pro dostatečné zjištění finanční a sociální
situace žadatele. Jak NSS ověřil ze spisu krajského soudu, stalo se tak i v případě stěžovatele.
Stěžovatel však tento formulář nevyplnil úplně a v souladu se skutečností. Zejména uvedl,
že nevlastní žádný hodnotný majetek vhodný ke zpeněžení, ačkoliv takový majetek (postižený
v exekučním řízení) vlastní.
[11] V kasační stížnosti sice stěžovatel tvrdí, že podmínky pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce jsou „řádně a včas soudu prokázané a doložené rozhodnými údaji“,
toto jeho tvrzení však opět zůstalo obecné a nepodložené. Stěžovatel neuvádí žádné
konkrétní okolnosti, na jejichž základě by bylo možné vyvrátit závěry krajského soudu nebo je
jakkoliv zpochybnit. V takovém případě se tvrzení stěžovatele jeví nevěrohodné. Krajský soud
posoudil stěžovatelovu žádost na základě dostupných relevantních informací a současně nebylo
jeho povinností vyhledávat další informace za stěžovatele. Nelze se proto ztotožnit
se stěžovatelem, že krajský soud rozhodoval na základě uměle vykonstruovaného skutkového
a právního stavu.
[12] Napadeným usnesením nebylo stěžovateli upřeno ani právo na přístup k soudu,
neboť o jeho žádosti bylo řádně rozhodnuto, byť v jeho neprospěch.
[13] Protože u stěžovatele nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků,
nebyly naplněny ani předpoklady pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 9 s. ř. s.
V řízení o žalobě přitom zastoupení advokátem není povinné.
[14] NSS proto kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.
[15] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
a §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. října 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu