ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.328.2020:25
sp. zn. 10 As 328/2020 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Česká
advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti nečinnosti žalované,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, čj.
8 A 91/2020-23,
takto:
Kasační stížnost se o d m ít á .
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal osobně dne 29. 9. 2020 prostřednictvím městského soudu
kasační stížnost proti usnesení tohoto soudu uvedenému v záhlaví. Napadeným usnesením
městský soud zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.
[2] NSS nejdříve ověřil, zda stěžovatel podal kasační stížnost včas. Podle §106 odst. 2 s. ř. s.
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (věta první),
přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (věta poslední).
Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u NSS; lhůta je však zachována, byla-li
kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal (jak tomu bylo v tomto
případě).
[3] Z předloženého spisu městského soudu vyplývá, že napadené usnesení bylo stěžovateli
doručeno vhozením do schránky v pátek 4. 9. 2020 a v souladu s pravidly pro počítání lhůt
podle §40 odst. 1 a 2 s. ř. s. byl posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti
pátek 18. 9. 2020. Kasační stížnost byla stěžovatelem datována dnem 29. 9. 2020 a doručena byla
městskému soudu téhož dne, tedy jedenáct dnů po posledním dnu lhůty pro její podání.
[4] Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že mu napadené usnesení nebylo řádně doručeno.
S usnesením se seznámil až dne 26. 9. 2020, v období od 31. 8. 2020 do 25. 9. 2020 se totiž
z objektivních důvodů (péče o nemocnou matku) nezdržoval na adrese K. 1145/15, P. 5, kam mu
byla písemnost doručována. Dále stěžovatel namítl, že na obálce soudní písemnosti, jejíž kopii
přiložil, nebylo v rozporu s §50 odst. 1 o. s. ř. vyznačeno datum vhození do schránky; k tomu
doložil oboustranný „scan“ obálky, v níž bylo usnesení zasláno. Obálka prý neobsahovala ani
označení doručované soudní písemnosti, právní poučení o důsledcích doručení fikcí, jméno,
příjmení a podpis poštovního doručovatele. Současně stěžovatel zpochybnil údaje uvedené
na doručence – jejich věrohodnost vyvrací obálka soudní písemnosti. Účinky doručení
napadeného usnesení tedy podle stěžovatele nenastaly, proto mu nepočala běžet lhůta pro podání
kasační stížnosti a jeho stížnost je včasná. Dále stěžovatel dodal, že mu městský soud nezaslal
napadené usnesení do vlastních rukou v souladu s §49 odst. 2 o. s. ř.
[5] Stěžovatel v (obsáhlé) kasační stížnosti dále vznášel věcné námitky týkající se jeho
majetkové a příjmové situace a důvodů, pro něž mu městský soud nepřiznal osvobození
od soudních poplatků.
[6] NSS neshledal námitky stěžovatele směřující proti řádnému doručení napadeného
usnesení důvodnými.
[7] Ze spisu městského soudu sp. zn. 8 A 91/2020 vyplývá, že stěžovatel v žalobě výslovně
sdělil, že jeho doručovací adresou je K. 1145/15, P. 5. Tam mu také městský soud zaslal
napadené usnesení.
[8] Podle §42 odst. 5 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování
obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle §46a o. s. ř. se adresátu doručuje
na adresu pro doručování (odst. 1 věta první). Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu
nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět
k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování (odst. 2). Adresou pro doručování
u fyzické osoby se pak ve smyslu §46b o. s. ř. rozumí adresa místa v České republice,
kterou účastník řízení (adresát) uvede ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu.
Z uvedeného je zřejmé, že adresátovi má být doručováno především na adresu, kterou uvedl
ve svém podání nebo při jiném procesním úkonu (srov. rozsudek NSS ze dne 6. 4. 2016,
čj. 6 Ads 142/2015-35). Městský soud proto správně v souladu s citovanými ustanoveními zaslal
napadené usnesení na adresu, kterou stěžovatel uvedl v žalobě jako doručovací.
[9] NSS nesouhlasí s námitkou stěžovatele, že jeho nepřítomnost v době doručování
písemnosti mohla způsobit neúčinnost doručení. Soudy ve vztahu k právní fikci doručení
opakovaně dovodily, že je odpovědností adresáta, aby ve svém vlastním zájmu zajistil,
že mu na jím určenou adresu bude možné doručovat a že si doručované písemnosti bude
skutečně přebírat (nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. III. ÚS 272/13, bod 19,
či rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2018, čj. 2 As 370/2017-25, bod 26). Současně z §46a
odst. 3 o. s. ř. stěžovateli plynula povinnost bez zbytečného odkladu sdělit soudu změny
veškerých skutečností významných pro doručování.
[10] NSS se rovněž neztotožnil s názorem stěžovatele, že městský soud byl povinen doručit
mu napadené usnesení do vlastních rukou (obálkou typu I). Městský soud zaslal stěžovateli
napadené usnesení v obálce typu III. Tato obálka je v soudním řízení správním používána
pro doručování jiných písemností ve smyslu §50 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.
Podle §49 odst. 1 o. s. ř. platí, že se do vlastních rukou doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon
nebo nařídí-li tak soud. O žádosti o osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s.
se rozhoduje usnesením. Zákon na rozdíl od rozsudku (§54 odst. 3 s. ř. s.) neukládá,
že je usnesení nutné doručovat do vlastních rukou (explicitní právní úprava doručování usnesení
do vlastních rukou chybí). To znamená, že je pouze na uvážení soudu, zda v tom
kterém konkrétním případě nařídí, že usnesení je třeba doručit do vlastních rukou adresáta
(srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. III. ÚS 2637/08, či rozsudek NSS
ze dne 5. 10. 2016, čj. 9 As 280/2015-104, bod 39). Pokud tedy městský soud uznal za vhodné,
že není třeba napadené usnesení doručovat do vlastních rukou, nejedná se o vadu v doručování.
[11] Stěžovatel dále poukázal na to, že doručovatel na obálce soudní písemnosti nevyznačil
datum vhození do schránky, a dále na to, že obálka neobsahovala označení doručované soudní
písemnosti, právní poučení o důsledcích doručení fikcí, jméno, příjmení a podpis poštovního
doručovatele.
[12] Podle §50 odst. 1 věty poslední o. s. ř. vyznačí doručující orgán datum vhození na doručence
a na písemnosti.
[13] Z údajů vyznačených na doručence obálky napadeného usnesení obsažené ve spisu
městského soudu je zřejmé, že stěžovatel nebyl při doručování písemnosti dne 4. 9. 2020 zastižen
a napadené usnesení mu proto bylo vloženo do domovní schránky. Kopii údajně této obálky,
kterou stěžovatel připojil ke kasační stížnosti, s ohledem na její kvalitu za věrohodný důkaz
bez jejího ověření nelze považovat.
[14] Za účelem ověření tvrzení stěžovatele, že na obálce chyběly uvedené údaje,
zejména datum vhození písemnosti do schránky ve smyslu §50 odst. 1 věty poslední o. s. ř.,
vyzval NSS stěžovatele přípisem ze dne 1. 2. 2021, aby ve lhůtě jednoho týdne doložil originál
obálky, v níž mu bylo doručováno napadené usnesení (srov. shodný postup ve věci stěžovatele
v řízení sp. zn. 2 As 161/2019). Jelikož stěžovatel na přípis, jenž mu byl doručen dne 12. 2. 2021
(uplynutím lhůty pro vyzvednutí podle §49 odst. 4 o. s. ř.), nereagoval, NSS opětovně vyzval
stěžovatele k doložení originálu obálky usnesením ze dne 3. 3. 2021, čj. 10 As 328/2020-22.
V usnesení jej upozornil, že pokud ve stanovené lhůtě jednoho týdne nedoloží, že obálka trpěla
vytýkanými vadami, NSS může kasační stížnost odmítnout pro opožděnost.
Stěžovatel ani tentokrát na výzvu, která mu byla doručena vhozením do schránky dne 8. 3. 2021,
nijak nereagoval.
[15] NSS konstatuje, že stěžovatel neprokázal, že obálka, v níž mu městský soud doručil
napadené usnesení, měla vytýkané vady, které by zapříčinily neúčinnost doručení napadeného
usnesení (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2019, čj. 2 As 161/2019-22, bod 13).
Proto NSS nepovažuje údaj o doručení napadeného usnesení uvedený na doručence připojené
k napadenému usnesení, tj. den 4. 9. 2020, za sporný. Jak NSS uvedl v bodu [3]
tohoto rozhodnutí, stěžovatel podal kasační stížnost až dne 29. 9. 2020, tedy jedenáct dnů
po lhůtě k jejímu podání.
[16] NSS pro úplnost podotýká, že náležitosti jako označení doručované soudní písemnosti,
jméno, příjmení a podpis poštovního doručovatele a poučení o důsledcích doručení fikcí jsou
povinné pro výzvu ve smyslu §49 odst. 2 o. s. ř. (viz §50h o. s. ř.), tedy v případě doručování
písemnosti do vlastních rukou adresáta (obálkou typu I).
[17] S ohledem na shora uvedené důvody NSS uzavírá, že stěžovatel podal kasační stížnost
proti napadenému usnesení opožděně. Podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán opožděně.
Proto soud kasační stížnost odmítl. Zároveň NSS dodává, že v projednávané věci nevyžadoval
zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti ani zastoupení stěžovatele advokátem,
jelikož se jedná o kasační stížnost proti procesnímu rozhodnutí městského soudu, jímž se řízení
o žalobě nekončí (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19,
č. 3271/2015 Sb. NSS, body 30 a 31).
[18] O náhradě nákladů řízení NSS nerozhodoval, jelikož o nich přísluší rozhodnout
městskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se toto řízení končí
(§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu