ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.334.2019:26
sp. zn. 10 As 334/2019 - 26
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: Mgr. M. K., zastoupené
advokátkou Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, Občanská 1115/16, Ostrava, proti žalovanému:
Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 28. 3. 2018, čj. KUOK 35973/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 8. 2019, čj. 65 A 48/2018-27,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Jeseník zahájil dne 12. 6. 2017 z podnětu lékaře Neurologické kliniky
Fakultní nemocnice Olomouc s žalobkyní řízení o odnětí řidičského oprávnění a nařídil jí,
aby se podrobila přezkoumání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel u svého
registrujícího praktického lékaře [podle §96 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)] a aby doložila městskému úřadu
výsledný posudek nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení. Na žádost žalobkyně
jí k tomu městský úřad poskytl ještě náhradní lhůtu (dalších 15 dní). Dne 17. 7. 2017 žalobkyně
opětovně požádala městský úřad, aby jí poskytl další přiměřenou náhradní lhůtu. Rozhodnutím
ze dne 31. 7. 2017 městský úřad odňal žalobkyni řidičské oprávnění, protože pozbyla zdravotní
způsobilost k řízení motorových vozidel [§94 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu],
respektive ji nedoložila. Žalobkyně podala proti rozhodnutí městského úřadu odvolání, kterému
žalovaný vyhověl, rozhodnutí městského úřadu dne 25. 10. 2017 zrušil a vrátil mu věc k dalšímu
řízení.
[2] Městský úřad při novém projednání věci stanovil žalobkyni novou patnáctidenní lhůtu
k přezkoumání zdravotní způsobilosti. Dne 20. 11. 2017 žalobkyně znovu požádala
o prodloužení lhůty, městský úřad však její žádosti nevyhověl a dne 15. 12. 2017 jí znovu odňal
řidičské oprávnění, neboť se nepodrobila přezkoumání zdravotní způsobilosti [§94 odst. 1
písm. a) a §96 odst. 5 zákona o silničním provozu] . Žalobkyně podala proti rozhodnutí
městského úřadu odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 28. 3. 2018 uvedeným
v záhlaví.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou krajský soud rovněž zamítl.
[4] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
Domnívá se, že krajský soud nesprávně posoudil povinnost držitele řidičského oprávnění
předložit posudek o zdravotní způsobilosti, která podle stěžovatelky vzniká až stanovením lhůty
nebo náhradní lhůty. Před poskytnutím náhradní lhůty však musí být posouzena závažnost
důvodů, které držiteli řidičského oprávnění brání v tom, aby se podrobil přezkoumání zdravotní
způsobilosti ve stanovené lhůtě. Krajský soud má nesprávně za to, že některé závažné důvody
není nutné posuzovat, pokud se držitel řidičského oprávnění nepodrobil posouzení zdravotní
způsobilosti u posuzujícího lékaře.
[5] Stěžovatelka dále namítá, že kvůli těhotenství a později kojení dítěte nemohla podstoupit
odborné neurologické vyšetření. Později žádala znovu o náhradní lhůtu, neboť měla stanoven
pozdější termín k odbornému vyšetření. Správní orgány však stanovily délku náhradní lhůty
svévolně jen v minimální zákonné délce bez ohledu na stěžovatelčinu argumentaci, své závěry
ani nijak neodůvodnily.
[6] Podle žalobkyně je rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný, neboť se soud
nezabýval důvody, pro které se stěžovatelka nemohla podrobit neurologickému vyšetření.
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] NSS se nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu.
Nepřezkoumatelnost je objektivní překážkou, která znemožňuje rozsudek přezkoumat.
Touto vadou rozsudek zjevně netrpí, o čemž svědčí i to, že stěžovatelka proti závěrům krajského
soudu věcně argumentuje. Krajský soud se vypořádal se všemi žalobními námitkami. Vyjádřil
se rovněž výslovně k důvodům, které stěžovatelka uváděla ve svých žádostech o prodloužení
lhůty k předložení posudku (v bodě 52 napadeného rozsudku). Rozsudek krajského soudu
však zejména jako celek stojí na právním názoru, že stěžovatelka nemusela ve stanovené lhůtě
podstoupit odborné neurologické vyšetření, ale pouze vyšetření posuzujícího lékaře,
který by až případně sám mohl stěžovatelce uložit, aby se podrobila odbornému neurologickému
vyšetření. Stěžovatelčiny argumenty, o něž opírala svůj názor, že se ve stanovené lhůtě nemohla
podrobit neurologickému vyšetření, jsou tedy mimoběžné (k tomu více níže).
[9] Dále se soud vyjádří ke stěžovatelčiným věcným námitkám. Ze správního spisu vyplývají
následující skutečnosti. Lékař Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc informoval
městský úřad podle §89a zákona o silničním provozu o tom, že stěžovatelka není podle
jeho odborného názoru způsobilá k řízení motorových vozidel. Na základě toho zahájil městský
úřad se stěžovatelkou řízení o odnětí řidičského oprávnění a nařídil jí, aby se podrobila
přezkoumání zdravotní způsobilosti u posuzujícího praktického lékaře (podle §96 odst. 3 zákona
o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o podmínění, omezení
nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil
přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu,
že držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně
nezpůsobilý k řízení motorových vozidel).
[10] Podle §96 odst. 3 až 5 zákona o silničním provozu dále platí, že je držitel řidičského
oprávnění povinen podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě.
Nemůže-li tuto povinnost splnit ze závažného důvodu, oznámí tuto skutečnost neprodleně úřadu,
který mu stanoví lhůtu náhradní. Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu
přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě náhradní, považuje
se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel.
[11] Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující
lékař na základě prohlášení držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších
potřebných odborných vyšetření (§84 odst. 2 zákona o silničním provozu). Posuzujícím lékařem
se pro účely tohoto zákona rozumí typicky (§84 odst. 4):
a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství (…) registrujícího poskytovatele
ambulantní zdravotní péče,
b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb.
[12] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že žádala opakovaně o náhradní lhůtu
k předložení zdravotního posudku kvůli tomu, že se nemohla objektivně (napřed kvůli svému
těhotenství, poté kojení a nakonec kvůli tomu, že měla sjednán termín neurologického vyšetření
na určité datum) podrobit odbornému neurologickému vyšetření ve lhůtě, kterou jí městský úřad
určil (a následně prodlužoval). Povinnost podrobit se neurologickému vyšetření podle
stěžovatelky vyplývá z §89a zákona o silničním provozu a dále z přílohy č. 3, bodu VI
a §6 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových
vozidel.
[13] Krajský soud se k argumentaci, že podle vyhlášky se stěžovatelka musela podrobit
neurologickému vyšetření, vyjádřil v bodech 44 a 45 rozsudku. Krajský soud vysvětlil,
že zdravotní posouzení činí vždy posuzující lékař, který sám zhodnotí, zda má být posuzovaná
osoba podrobena dalším odborným vyšetřením, sám určí jejich zaměření a v případě potřeby
si je sám vyžádá. Krajský soud nevyslovil, že stěžovatelka nebude muset pro účely řízení o odnětí
řidičského oprávnění odborné (neurologické) vyšetření nakonec podstoupit. Uvedl však,
že stěžovatelčina tvrzení, podle nichž objektivně nemůže absolvovat odborné neurologické
vyšetření ve stanovené lhůtě, neobstojí. Stěžovatelka totiž ve lhůtě určené městským úřadem
nemusela podstoupit odborné neurologické vyšetření, ale pouze se alespoň pro začátek podrobit
přezkoumání zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařem ve smyslu §84 odst. 4 zákona
o silničním provozu (v praxi nejčastěji praktikem, jak stěžovatelku poučily správní orgány).
Stěžovatelka to však neučinila a ani nevysvětlila (ve správním řízení, v řízení před krajským
soudem ani nyní v řízení o kasační stížnosti), proč se k posuzujícímu lékaři nedostavila.
[14] Ustanovení §89a zákona o silničním provozu, který stěžovatelka uvádí na podporu svého
názoru, jí nemůže nijak prospět. Této otázky se nijak netýká. Stejně tak stěžovatelčině
argumentaci nepomáhá §6 odst. 1 písm. e) vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení,
podle něhož je nezbytným rozsahem lékařské prohlídky odborné vyšetření ošetřujícím lékařem
neurologem vyžádané posuzujícím lékařem u posuzovaných osob trpících epilepsií nebo jinými
poruchami vědomí nebo v případě podezření na tyto nemoci. Citovaná formulace vyhlášky
naopak podporuje závěry správních orgánů a krajského soudu. Konečně příloha 3 vyhlášky
vyjmenovává nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost
k řízení motorových vozidel a rovněž o sporné otázce nijak nevypovídá. Ve zbytku NSS odkazuje
stěžovatelku na odůvodnění krajského soudu, s nímž se ztotožňuje.
[15] Stěžovatelka si vykládá odůvodnění krajského soudu nesprávně, když tvrdí, že podle
krajského soudu není nutné posuzovat některé závažné důvody (ve smyslu §96 odst. 3 zákona
o silničním provozu), pokud se držitel řidičského oprávnění nepodrobil posouzení zdravotní
způsobilosti u posuzujícího lékaře. Nic takového krajský soud neříká. Podstatou odůvodnění
krajského soudu je to, že důvody uváděné stěžovatelkou (kvůli nimž se stanovené lhůtě nemohla
podrobit neurologickému vyšetření) jsou mimoběžné. Týkají se totiž neurologického vyšetření,
nikoli vyšetření posuzujícího lékaře, k němuž primárně se měla stěžovatelka dostavit.
O této povinnosti stěžovatelku správní orgány opakovaně poučily. Stěžovatelka neuvedla žádné
důvody, pro které nemohla podstoupit posouzení zdravotní způsobilosti u posuzujícího lékaře,
natož důvody závažné.
[16] S ohledem na to byly i lhůty k předložení posudku (vždy 15denní), které městský úřad
stěžovatelce opakovaně stanovil, v souladu se zákonem (§96 odst. 6 zákona o silničním provozu:
Stanovená lhůta pro přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní
lhůta podle odstavce 4 nesmí být kratší než 10 dní) a přiměřené okolnostem. Jiná by byla situace,
kdyby se stěžovatelka v určené lhůtě dostavila k posuzujícímu lékaři, avšak nemohla by včas
bez své viny předložit městskému úřadu posudek o své zdravotní způsobilosti,
neboť by k vyhotovení posudku potřeboval posuzující lékař ještě další odborné vyšetření.
To však nebyl tento případ.
[17] NSS nemá výhrady k tomu, jak věc posoudil krajský soud. Stěžovatelčiny námitky nebyly
důvodné, NSS proto zamítl kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[18] Stěžovatelka neměla v tomto soudním řízení ve věci úspěch, nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 1 s. ř. s. a §120 s. ř. s.); žalovanému
nevznikly v tomto řízení náklady, které by se vymykaly z jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu