ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.146.2021:41
sp. zn. 10 Azs 146/2021 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: A. S., zastoupený JUDr. Matějem
Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
14. 5. 2020, čj. OAM-177/ZA-ZA11-HA10-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2021, čj. 29 Az 8/2020-28,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 5. 2020 zamítl žádost žalobce, občana Indické
republiky, o udělení mezinárodní ochrany. Zdůvodnil, že žádost je podle §16 odst. 2 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, zjevně nedůvodná, jelikož ČR považuje Indickou republiku
za tzv. bezpečnou zemi původu a žalobce neprokázal, že v jeho případě ji za takovou zemi
považovat nelze. Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného krajský soud zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítl,
že osvědčil, že je příslušníkem pronásledované menšinové náboženské skupiny sikhů, zmínil
i konkrétní incidenty. Žalovaný ve svém rozhodnutí nereflektoval stěžovatelovu obavu.
Stěžovatel odkázal na judikaturu NSS týkající se odůvodnění rozhodnutí správních orgánů
a navrhl, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Podle žalovaného stěžovatel tvrdil pouze hypotetické problémy v zemi původu.
Kasační stížnost míří proti rozhodnutí žalovaného, nikoli vůči napadenému rozsudku. Žalovaný
navrhl zamítnutí kasační stížnosti, případně její odmítnutí pro nepřijatelnost.
[4] Indie se ve smyslu §2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu a §2 bod u 8 vyhlášky
č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, považuje
za bezpečnou zemi původu. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu pochází z bezpečné země,
u které se předpokládá, že neporušuje práva vlastních občanů a dodržuje mezinárodní závazky,
leží hlavní odpovědnost na prokázání opaku právě na žadateli (v poslední době např. usnesení
NSS ze dne 16. 2. 2021, čj. 10 Azs 258/2020-52).
[5] Stěžovatel podle NSS neuvedl v žádosti o udělení mezinárodní ochrany ani v průběhu
řízení žádné azylově podstatné důvody týkající se konkrétně jeho osoby. Správní orgány
a následně i krajský soud proto správně dovodily, že v případě stěžovatele je Indie bezpečnou
zemí původu.
[6] Ve věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně
řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně; nedošlo ani k podstatným vadám
řízení, které by přijatelnost kasační stížnosti založily, proto NSS kasační stížnost odmítl
pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39,
č. 933/2006 Sb. NSS). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle
§60 odst. 1 a §120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33,
body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. července 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu