ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.147.2021:56
sp. zn. 10 Azs 147/2021 - 56
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: R. H., zast. advokátkou Mgr. Šárkou
Svobodovou, Sokolovská 1494, Rychnov nad Kněžnou, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2020,
čj. OAM-502/ZA-ZA10-ZA13-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, čj. 19 Az 59/2020 - 31,
takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, čj. 19 Az 59/2020 - 31,
se r uší .
II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 11. 2020, čj. OAM-502/ZA-ZA10-ZA13-2020,
se r uší a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem
ani na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem.
IV. Ustanovené zástupkyni žalobkyně Mgr. Šárce Svobodové, advokátce, se p ři zn áv á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 10 185 Kč, která je splatná
do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně, občanka Arménie (stěžovatelka), podala dne 5. 8. 2020 na Ministerstvo vnitra
opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany podle §11a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žádost ministerstvo shledalo nepřípustnou, jelikož dle něj nepřinášela žádné nové skutečnosti
oproti předchozímu řízení, a proto řízení o ní zastavilo. Stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí
podala žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě zamítl a ztotožnil se s argumentací ministerstva.
[2] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní uvedla dvě
stěžejní námitky. Zaprvé nesouhlasila se závěrem, že předložené informace o válečném konfliktu
mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 nejsou novými skutečnostmi významnými pro věcné
posouzení nové žádosti o mezinárodní ochranu. Zadruhé poukázala na porušení práva jednat
před soudem v mateřském jazyce.
[3] Žalovaný ve vyjádření odkázal na vlastní rozhodnutí a jeho odůvodnění.
[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele
(§104a ve spojení s §31 odst. 2 s. ř. s.). Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[5] Přesahem vlastních zájmů stěžovatele, který ve věcech mezinárodní ochrany jedině vede
k meritornímu projednání kasační stížnosti, je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je,
kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce, nezbytné vyslovit právní názor
k určitému typu případů či právních otázek. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat
mimo jiné v případě, že napadenými rozhodnutími došlo k zásadnímu pochybení, které mělo
dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky.
[6] Kasační stížnost není přijatelná ve vztahu k otázce, zda krajský soud porušil
stěžovatelčino právo jednat před soudem v mateřském jazyce (ve vztahu k této otázce
srov. např. rozsudky NSS ze dne 21. 4. 2005, čj. 2 Azs 52/2005 - 47, nebo ze dne 6. 11. 2003,
čj. 7 Azs 17/2003 - 40). Aby soud ke stanovení tlumočníka přistoupil, musí k tomu mít
dostatečné indicie, a ty v nynějším případě neměl. Stěžovatelka podala krajskému soudu žalobu
v češtině. V žalobě neuvedla, že česky nerozumí.
[7] Nicméně kasační stížnost je přijatelná ve vztahu k první kasační námitce, tedy k tomu,
zda stěžovatelkou předložené skutečnosti měly vést ministerstvo k věcnému posouzení žádosti.
Krajský soud se zde dopustil zásadního pochybení, které mělo dopad do hmotněprávního
postavení stěžovatelky. Toto pochybení má dopad též na jednotu rozhodování krajských soudů.
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Ze spisu NSS zjistil, že stěžovatelka v minulosti pobývala mj. 8 let v Turecku. Během
svého pobytu se živila prostitucí. O jejím pobytu v Turecku mělo ministerstvo informace již
v rámci prvního řízení, naopak informaci o prostituci stěžovatelka uvedla až v druhém řízení
o přiznání mezinárodní ochrany. Dříve se to prý z různých důvodů styděla uvést. Druhou novou
informací v řízení o opakované žádosti je vypuknutí konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem
v oblasti Náhorního Karabachu. Kromě těchto dvou zemí se do konfliktu zapojilo právě
i Turecko, které v něm podpořilo ázerbajdžánskou stranu. Válečný konflikt vypukl v září 2020,
tedy v době mezi rozhodnutím ministerstva o první žádosti (leden 2019) a rozhodnutím
o opakované žádosti (listopad 2020). Ministerstvo mělo informace o válečném konfliktu
z několika na sobě nezávislých zdrojů, ostatně šlo o věc i v Česku všeobecně známou.
Stěžovatelka v opakované žádosti uvedla, že její vazby na Turecko z minulosti představují
za této situace hrozbu při návratu do vlasti. Při pohovorech uvedla, že její známí s podobnou
historií jsou nyní často zváni na arménské ministerstvo vnitra a podrobováni nepříjemným
výslechům.
[10] Podle §11a odst. 1 zákona o azylu je opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany
přípustná, pokud žadatel uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly
bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání předchozího řízení a které svědčí o tom,
že by mohl být vystaven hrozbám odůvodňujícím přiznání azylu (§12) či doplňkové ochrany
(§14a). Pokud jsou tyto podmínky splněny, musí ministerstvo rozhodnout věcně o udělení
nebo neudělení některé z forem mezinárodní ochrany (§11a odst. 2 zákona o azylu). Naopak
pokud ministerstvo shledá opakovanou žádost nepřípustnou, pak se věcně udělením mezinárodní
ochrany nezabývá [§10a odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona o azylu]. V takovém případě
ministerstvo řízení o opakované žádosti zastaví [§25 písm. i) zákona o azylu].
[11] Správní orgán je povinen zkoumat v průběhu řízení o opakované žádosti o udělení
mezinárodní ochrany v souladu s §10a písm. e) zákona o azylu, zda žadatel neuvedl nové
skutečnosti nebo zjištění týkající se důvodů pro udělení azylu nebo důvodů pro udělení
doplňkové ochrany, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů
pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně skončeném řízení ve věci
mezinárodní ochrany. „Přípustnost opakované žádosti je tak třeba posuzovat z pohledu možných nových
skutečností a zjištění pro udělení jak azylu, tak doplňkové ochrany. Obsahuje-li opakovaná žádost o udělení
mezinárodní ochrany takové nové skutečnosti nebo zjištění, je správní orgán povinen hodnotit takovou žádost jako
přípustnou a meritorně o ní rozhodnout“ (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012,
čj. 3 Azs 6/2011 - 96, č. 2642/2012 Sb. NSS, body 20 a 21).
[12] Tyto závěry lze přenést i na nynější případ. Opakovaná žádost stěžovatelky obsahovala
novou skutečnost - válečný konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Nadto obsahovala
informace o tom, že je v konfliktu zapojeno Turecko, na které má stěžovatelka osobní vazby
z minulosti a které tak prý mohou mít vliv na její situaci při návratu do vlasti. Závažnost
těchto informací je patrná i z toho, že se ministerstvo nevyhnulo polemice s nimi, jakkoli řízení
nakonec zastavilo. Pokud ovšem ministerstvo řízení zastavilo pro nepřípustnost žádosti, nebyla
žádná z těchto okolností ve vztahu ke stěžovatelce věcně zhodnocena. Postup ministerstva
je proto nezákonný. Jakkoli stěžovatelka mohla uvést informaci o tom, co v Turecku dělala,
již v prvém řízení, nelze jí za těchto specifických okolností přičítat k tíži, že to učinila až nyní.
Mohla se totiž legitimně domnívat, že tato skutečnost se stává významnou právě v situaci
obnovené „horké“ války mezi Arménií a tureckým spojencem Ázerbájdžánem.
[13] Ze stejného důvodu je nezákonný i závěr krajského soudu. V odůvodnění krajský soud
uvedl, že stěžovatelka nepřednesla žádné nové skutečnosti či zjištění, která by byla pro posouzení
opakované žádosti významná, a že nedošlo k zásadní změně situace v Arménii, která by zakládala
přípustnost žádosti (bod 14 napadaného rozsudku). V rozhodnutí nicméně opakovaně pracoval
s informacemi, že stěžovatelka působila v Turecku jako prostitutka a že mezi Arménií
a Ázerbájdžánem za podpory Turecka vypukl válečný konflikt. Obě tyto skutečnosti však byly
v řízení informacemi novými a měly být jako takové zahrnuty do věcného posouzení udělení
či neudělení některé z forem mezinárodní ochrany.
[14] Rozsudek krajského soudu je tedy nezákonný. Proto jej NSS prvním výrokem zrušil
(§110 odst. 1 s. ř. s.). Stejnou vadou trpí i napadené rozhodnutí žalovaného, proto NSS druhým
výrokem zrušil rovněž rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení [§110 odst. 2
písm. a) s. ř. s. ve spojení s §78 odst. 4 s. ř. s.]. V dalším řízení bude žalovaný vázán právním
názorem NSS [§78 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §110 odst. 2 písm. a) s. ř. s.].
[15] Stěžovatelka sice byla ve věci úspěšná, ovšem žádné náklady řízení jí v řízení
před krajským soudem ani před NSS nevznikly. Žalovaný pak ve věci úspěch neměl. Proto NSS
rozhodl výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
před krajským soudem ani na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti před NSS (§60 odst. 1
s. ř. s.).
[16] NSS ustanovil stěžovatelce usnesením ze dne 4. 8. 2021 advokátku pro řízení o kasační
stížnosti. Hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanovené zástupkyně v takovém případě
platí stát (§35 odst. 10 s. ř. s.). Odměnu advokátky tvoří tyto částky:
- odměna za zastupování v řízení o kasační stížnost, tj. za dva úkony právní služby – převzetí
věci spojené s poradou se stěžovatelkou a doplnění kasační stížnosti. Odměna
podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí 3 100 Kč za úkon [§7 bod 5, §9 odst. 4
písm. d) a §11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] - odměna za první úkon je dvojnásobná,
tedy 6 200 Kč, jelikož byla prováděna v cizím jazyce [§12 odst. 1 advokátního tarifu].
Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů
podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy 9900 Kč;
- náhrada cestovních nákladů advokátky na poradu se stěžovatelkou při průměrné spotřebě
benzínu Natural 95 osobního automobilu (podle doloženého technického průkazu) 9,8l/100km
a sazbě 27,80 Kč/l [§4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.] a náhradě za používání osobního
automobilu při ujetých 12km a sazbě 4,40Kč/l na 1km při cestě za stěžovatelkou [§1 písm. b)
vyhlášky č. 589/2020 Sb.]. Celkem 85 Kč;
- náhrada zmeškaného času advokátky za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč (§14 odst. 3
advokátního tarifu). Celkem 200 Kč.
Advokátka není plátkyní DPH. Celková částka ve výši 10 185 Kč bude v souladu
s výrokem IV. vyplacena z účtu NSS do jednoho měsíce od právní moci
tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. prosince 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu