ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.18.2021:31
sp. zn. 10 Azs 18/2021 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: L. R., zastoupeného JUDr. Petrem
Adámkem, advokátem se sídlem Jeseniova 837/10, Praha 3, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti
rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2020, čj. CPR-26426-3/ČJ-2020-930310-V242, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021,
čj. 2 A 72/2020-29, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, rozhodla
dne 4. 7. 2020 o tom, že žalobce bude vyhoštěn, neboť pobýval na území České republiky
od 12. 12. 2019 do 4. 7. 2020 bez platného povolení k pobytu, ačkoli k tomu nebyl oprávněn.
Žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění.
Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou městský soud zamítl.
[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel svůj návrh na přiznání
odkladného účinku nijak neodůvodnil, proto ho dne 29. 1. 2021 NSS vyzval k upřesnění návrhu.
Stěžovatel na výzvu reagoval vyjádřením doručeným dne 19. 2. 2021, ve kterém návrh odůvodnil
zkrácením svých práv ve správním řízení a tím, že přiznáním nevznikne pro Českou republiku
nebo její občany újma, která by byla větší než újma způsobená žalobci.
[3] Žalovaná k návrhu uvedla, že nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku z důvodu
rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ten spatřuje v požadavku, aby se na území
České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[5] Institut odkladného účinku je institutem mimořádné povahy, tedy výjimkou ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti.
Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl,
proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. NSS nepřiznává
odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (srov. rozsudek NSS
ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017-19, nebo usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020,
čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58).
[6] Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné
skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy. Takovou skutečností
nemůže být stěžovatelovo přesvědčení, že byl ve správním řízení zkrácen na právech,
neboť s takovým přesvědčením vstupují do řízení před správním soudem všichni žalobci.
Krom toho se tato námitka týká věci samé a soud se jí bude věnovat až při rozhodování o kasační
stížnosti.
[7] Za této situace se NSS již nezabýval splněním druhého zákonného předpokladu,
zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem.
[8] Jelikož nebyly splněny základní předpoklady, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný
účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. března 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu