ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.37.2021:15
sp. zn. 10 Azs 37/2021 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. P., zast. Mgr. Marianem Francem,
advokátem se sídlem Škroupova 796/10, Plzeň, proti žalované: Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze
dne 15. 12. 2020, čj. CPR-26939-3/ČJ-2020-930310-V242, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, čj. 58 A 1/2021-21,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal ke krajskému soudu dne 12. 1. 2021 prostřednictvím svého zástupce
žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2020 týkajícího se jeho správního vyhoštění.
V žalobě uvedl, že rozhodnutí žalované mu bylo doručeno dne 15. 12. 2020.
[2] Krajský soud žalobu v záhlaví označeným usnesením pro opožděnost odmítl podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. Podle krajského soudu posledním dnem lhůty pro podání žaloby
proti rozhodnutí žalované bylo pondělí 28. 12. 2020 (viz §172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a §40 odst. 1 a 3
s. ř. s.).
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností.
Stěžovatel poznamenal, že v žalobě uvedené datum doručení je datum doručení rozhodnutí
jeho zástupci, nikoli přímo jemu. Namítl, že jeho zástupce neměl k přebírání této formy
písemnosti úředně ověřenou plnou moc. Žalobce je přesvědčen, že rozhodnutí žalované mělo být
doručeno přímo jemu do vlastních rukou. Zaslání rozhodnutí jeho zástupci lze považovat
pouze za informativní. Dne 7. 1. 2021 žalobce kontaktoval svého zástupce, aby jej upozornil,
že pravděpodobně obdrží rozhodnutí o správním vyhoštění. Zástupce žalobce podal žalobu
z obavy z prodlení.
[4] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
[5] Kasační stížnost není důvodná.
[6] Podle §20 odst. 2 správního řádu písemnost, která se doručuje do vlastních rukou,
lze doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou
mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena
před doručujícím orgánem.
[7] Podle §33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění
k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí.
[8] Podle 34 odst. 2 správního řádu s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení
osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky
pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.
[9] Ve správním řízení se podle §33 správního řádu může účastník dát zastoupit na základě
písemné plné moci. V takovém případě v souladu s §34 odst. 2 téhož zákona platí,
že se písemnosti doručují pouze zástupci, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení
osobně vykonat. Ustanovení §33 odst. 1 správního řádu nevyžaduje, aby plná moc byla úředně
ověřena. V případě, že účastník nemá zástupce ve smyslu §33 správního řádu, může podle §20
odst. 2 správního řádu zmocnit písemnou plnou mocí jinou osobu k přebírání písemností
doručovaných do vlastních rukou. Plná moc podle §20 odst. 2 správního řádu však musí být
na rozdíl od plné moci podle §33 odst. 1 správního řádu úředně ověřená. Vzájemný vztah
mezi §20 odst. 2 a §33 správního řádu je takový, že v situaci, kdy má účastník zástupce
podle §33 správního řádu, neuplatní se §20 odst. 2 správního řádu (viz rozsudek NSS
ze dne 11. 6. 2009, čj. 1 As 43/2009-52). Obecné zmocnění podle §33 správního řádu
v sobě zahrnuje i zmocnění k příjímání a zasílání písemností (srov. §34 odst. 2 správního řádu).
[10] V projednávané věci je ve správním spise založena plná moc ze dne 15. 4. 2020 udělená
zástupci stěžovatele advokátu Mgr. Marianu Francovi (není úředně ověřena). Jedná se o plnou
moc udělenou ve smyslu §33 správního řádu. Výslovně je v ní uvedeno, že tato plná moc
je udělena i k příjímání písemností. Rozhodnutí žalované bylo zástupci stěžovatele doručeno dne
15. 12. 2020. Lhůta k podání žaloby proti rozhodnutí žalované činila 10 dnů a v souladu s tím,
co bylo výše uvedeno o doručování písemností ve správním řízení, uplynula v pondělí
28. 12. 2020 (§172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců a §40 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Krajský soud
tedy správně dovodil, že žaloba podaná dne 12. 1. 2021 byla podána opožděně. Nebylo zapotřebí,
aby rozhodnutí žalované bylo zasíláno přímo stěžovateli, neboť jako zastoupený neměl
na základě doručované písemnosti povinnost něco osobně vykonat. Lhůta k podání žaloby
se tedy odvíjela pouze od doručení rozhodnutí zástupci stěžovatele. Nebylo také nutné, aby plná
moc podle §33 správního řádu byla úředně ověřena (viz předchozí bod). Námitky stěžovatele
proto nejsou důvodné.
[11] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele
není důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[12] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.); žalované nevznikly v tomto řízení náklady
nad rámec její běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu