ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.408.2021:27
sp. zn. 10 Azs 408/2021 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. H., zastoupeného advokátem
Mgr. Zdeňkem Bičanem, Jezuitská 13/11, Brno, proti žalované: Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne
28. 6. 2021, čj. CPR-12436-2/ČJ-2021-930310-V242, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2021, čj. 33 A 18/2021 - 29, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se v rací soudní poplatek za kasační stížnost a za návrh na odkladný
účinek kasační stížnosti v celkové výši 6 000 Kč, který bude vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Zdeňka Bičana,
a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, rozhodla
dne 14. 4. 2021 o správním vyhoštění žalobce. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání.
Žalovaná však odvolání zamítla. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou,
kterou krajský soud zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Obává se toho, že by v důsledku
správního vyhoštění musel opustit území České republiky dříve, než soud rozhodne o jeho
kasační stížnosti; nemohl by se tak účastnit projednání věci před soudem a být v kontaktu
se svým advokátem.
[3] Žalovaná nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku z důvodu rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Ten spatřuje v požadavku, aby se na území České republiky zdržovali
pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou
splněny zákonné předpoklady (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
- zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou
odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby,
pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
- zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[5] Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho
využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové
okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného
rozhodnutí. NSS nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění
cizinců (srov. rozsudek ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017 - 19, nebo usnesení rozšířeného
senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58).
[6] Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné
skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy.
[7] Důvodem pro přiznání odkladného účinku nemůže být sám o sobě obecně vyjádřený
zájem osobně se účastnit řízení o kasační stížnosti či být v kontaktu s advokátem, což potvrdil
NSS i ve své dřívější judikatuře (viz právě citované usnesení rozšířeného
senátu č. 4039/2020 Sb. NSS).
[8] Stěžovatel navíc v průběhu řízení zmínil, že žije sám, v České republice nemá rodinné
vazby, majetek ani jiné ekonomické závazky. Naopak na Ukrajině má děti a rodiče,
u kterých může bydlet. Proto nelze spatřovat nepřiměřenou újmu v tom, že by stěžovatel musel
vycestovat z ČR. Jde sice o nepříjemný zásah do soukromého života, je to však přirozený
důsledek nelegálního pobytu, s nímž je nutno počítat. Rozhodně taková situace není nijak
mimořádná.
[9] Jelikož nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti
odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[10] Stěžovatel dne 24. 9. 2021 uhradil soudní poplatky za kasační stížnost a za návrh
na přiznání odkladného účinku v celkové výši 6 000 Kč. Stěžovatel je však od soudních poplatků
osvobozen jako cizinec v řízení ve věci správního vyhoštění podle §11 odst. 2 písm. i) zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Neměl proto poplatkovou povinnost. Podle §10 odst. 1
tohoto zákona vrátí soud účastníku přeplatek, bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila
poplatková povinnost. Jelikož stěžovatel zaplatil soudu částku 6 000 Kč, i když neměl žádnou
poplatkovou povinnost, rozhodl NSS o vrácení přeplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu