ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.419.2021:39
sp. zn. 10 Azs 419/2021 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: nezl. B. N. Q. A.,
zast. advokátem Mgr. Petrem Václavkem, Opletalova 1417/25, Praha 1 – Nové Město,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3,
Praha 4 – Nusle, proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2020, čj. MV-53898-5/SO-2020,
v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2021,
čj. 57 A 83/2020-81, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra zamítlo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, neboť žalobkyně
nesplnila podmínky uvedené v §66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území ČR. Žalobkyně podala odvolání, které žalovaná rozhodnutím zamítla. Krajský soud
k žalobě toto rozhodnutí zrušil a rozsudkem věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I). Dále
také vyslovil, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 342 Kč
(výrok II).
[2] Žalovaná (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Současně
navrhla, aby NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, jelikož podle napadeného rozsudku
má hradit náklady řízení. Výkon tohoto rozhodnutí by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Přiznání
odkladného účinku není podle stěžovatelky ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
kterým je ekonomická efektivita řízení, resp. nepřijatelná finanční zátěž správního orgánu, bude-li
stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěšná.
[3] Dle žalobkyně by NSS měl návrh na přiznání odkladného účinku zamítnout.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatelky přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v tomto
případě nejsou podmínky naplněny.
[6] Nutno připomenout usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007,
čj. 2 Ans 3/2006 - 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, v němž soud vyslovil, že s ohledem „na postavení
správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti
vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě“. Jako příklady
pro přiznání odkladného účinku zde rozšířený senát uvedl vrácení řidičského oprávnění duševně
choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi nebo povolení k obchodu
s vojenským materiálem zločinnému podniku. Na tato východiska rozšířený senát navázal i v další
kauze, v níž řešil návrh na přiznání odkladného účinku podaný žalovaným správním orgánem
(usnesení ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, body 30 až 33).
[7] V nyní projednávané věci se o takto výjimečný případ nejedná, a to ani při zohlednění
změny zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zákonem
č. 303/2011 Sb. Jediným tvrzeným důvodem po přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je
povinnost stěžovatelky zaplatit náhradu nákladů řízení podle výroku II rozsudku krajského
soudu. Ovšem takováto povinnost je standardním pravidlem v situaci, kdy správní orgán v řízení
před krajským soudem neuspěje. Povinnost nahradit náklady řízení nepředstavuje neočekávaný
důsledek soudního rozhodnutí a v běžných případech ani žádný výjimečný výdaj žalovaného
správního orgánu (podrobněji viz usnesení ze dne 27. 6. 2018, čj. 1 Azs 181/2018 - 24).
[8] Měla-li by újma spočívat jen v povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení, musel by být
odkladný účinek přiznán téměř každému návrhu, který správní orgán učiní v případě, kdy jeho
rozhodnutí bude zrušeno v řízení, v němž jsou ostatní (úspěšní) účastníci zastoupeni advokátem.
To však popírá smysl a účel právní úpravy, která stojí na premise, že odkladný účinek má být
přiznán pouze ve výjimečných případech.
[9] NSS proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (§107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu