ECLI:CZ:NSS:2021:11.KSS.6.2020:195
sp. zn. 11 Kss 6/2020 - 195
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a Mgr. Lukáše Trojana projednal
v neveřejném zasedání konaném dne 22. 3. 2021 ve věci návrhu kárné navrhovatelky:
předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Andrea Lomozová, sídlem
Hybernská 106/18, Praha 1, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne
7. 9. 2020, došlém kárnému soudu dne 10. 9. 2020, včetně jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020,
došlého kárnému soudu dne 2. 10. 2020, a zpětvzetí ze dne 18. 2. 2021, došlém kárnému soudu
téhož dne, proti kárně obviněné: Mgr. Šárka Malíková Petříčková, soudkyně Obvodního
soudu pro Prahu 5, s obhájcem JUDr. Filipem Seifertem, MBA, advokátem, sídlem Na Florenci
1332/23, Praha 1, a rozhodl
takto:
I.
Podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
se zas t av u j e
řízení o kárně odpovědnosti kárně obviněné
Mgr. Šárky Malíkové Petříčkové
nar. X,
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5,
pro skutky spočívající v tom,
že
jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 zaviněně porušila své povinnosti vyplývající z §40
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §21
vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy,
ve znění pozdějších předpisů, a s §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů tím, že
1) ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 133/2019
a 28 C 11/2020, 28 C 159/2019 a 28 C 141/2017 pozměnila výslednou podobu protokolů oproti
diktovanému znění zaznamenanému v diktafonovém záznamu v jednací síni (skutky označené
v doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovými čísly 4, 5, 7 a 8),
2) ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 67/2016 zfalšovala úřední
záznam datovaný dnem 22. 10. 2018 na zakrytí své nečinnosti (skutek označený v doplnění
kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovým číslem 9),
a dále pro skutek spočívající v tom,
že
3) jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 zaviněně porušila své povinnosti vyplývající
z §156 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
ve spojení s §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších
předpisů, tím, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 214/2015
způsobila průtah tím, že zmařila jednání, které se mělo konat dne 7. 5. 2020, a nedodržela lhůtu
k vyhlášení rozsudku, neboť jednání skončila dne 29. 6. 2020 a rozsudek vyhlásila dne 14. 7. 2020
(skutek označený v doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovým číslem 21),
p r ot ož e
kárná navrhovatelka vzala v této části svůj kárný návrh zpět.
II.
Podle §314p odst. 3 písm. f) ve spojení s §314r odst. 2 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním
řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném
řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
se o d mí t á
návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, která byla uzavřena v Praze dne 12. 2. 2021
mezi kárnou navrhovatelkou, předsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Andreou
Lomozovou, a kárně obviněnou soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Šárkou
Malíkovou Petříčkovou.
III.
Ve smyslu §314r odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb.,
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárný soud poskytuje stranám
kárného řízení
l hůt u je de n m ě sí c
od doručení tohoto rozhodnutí k případnému předložení nového znění dohody o vině a kárném
opatření, zohledňujícího výhrady kárného soudu vyjádřené v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále též „navrhovatelka“) podala dne
10. 9. 2020 podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“)
k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti
soudkyni tohoto soudu Mgr. Šárce Malíkové Petříčkové (dále též „kárně obviněná“ nebo
„soudkyně“). Návrh byl datován dnem 7. 9. 2020. Obvinila ji ve smyslu §86 a 87 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), z toho, že pozměnila výslednou podobu protokol oproti
diktovanému znění zaznamenanému v diktafonovém záznamu v jednací síni. Konkrétně
ve věcech sp. zn. 28 C 408/2013, 28 C 331/2015, 28 C 171/2017, 28 C 133/2019, 28 C 11/2020,
28 C 456/2019 soudkyně upravila výroky rozsudků, ve věcech 28 C 159/2019, 28 C 141/2017
došlo k odchylkám v protokolech při rozhodování o smíru, ve věci 28 C 67/2016 soudkyně
zfalšovala úřední záznam datovaný dnem 22. 10. 2018 na zakrytí své nečinnosti, minimálně
ve věcech 28 C 185/2017, 28 C 332/2015, 28 C 57/2018, 28 C 232/2018, 28 C 192/2018,
28 C 56/2016, 28 C 79/2012, 28 C 20/2018 a 28 C 302/2018 změnila celé pasáže v protokolu
včetně toho, že upravila výslechy svědků, znalce a účastníků, ve věci 28 C 340/2019 způsobila
průtahy při předávání protokolu zástupcům účastníků a ve věci 28 C 214/2015 způsobila průtah
tím, že zmařila jednání, které se mělo konat dne 7. 5. 2020, a nedodržela lhůtu k vyhlášení
rozsudku. V tom navrhovatelka spatřuje porušení povinností soudkyně vyplývajících z §40
a §156 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „o. s. ř.“), §21 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu
pro okresní a krajské soudy, a §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, tedy kárné provinění
ve smyslu §87 zákona o soudech a soudcích. S ohledem na závažnost kárného provinění
navrhovatelka navrhla, aby bylo soudkyni uloženo kárné opatření v podobě snížení platu o 30 %
na dobu jednoho roku. O těchto pochybeních se navrhovatelka dozvěděla při mimořádné
kontrole, která proběhla od 11. 3. 2020 do 21. 5. 2020.
[2] Předseda kárného senátu navrhovatelku dne 11. 9. 2020 vyzval k odstranění vad návrhu,
který nebyl s ohledem na formulaci skutkové věty projednatelný.
[3] Dne 2. 10. 2020 obdržel kárný soud od navrhovatelky doplnění návrhu ze dne 30. 9. 2020
vymezující 21 skutků (v podrobnostech viz níže). Skutky č. 1 – 8 a 10 – 20, jejichž podstatou byly
změny v protokolech oproti diktafonovému záznamu, navrhovatelka vymezila prostřednictvím
textů protokolů o jednání s vyznačenými změnami. Skutek č. 9 popsala navrhovatelka tak,
že soudkyně zfalšovala úřední záznam, aby zakryla svoji nečinnost v řízení sp. zn. 28 C 67/2016.
Skutek č. 21 měl spočívat (zjednodušeně řečeno) v tom, že kárně obviněná ve věci
sp. zn. 28 C 214/2015 zmařila jednání, neboť na ně nepředvolala svědkyni, a tím způsobila
průtah v řízení, a nedodržela lhůtu k vyhlášení rozsudku. Navrhovatelka uvedla, že subjektivní
lhůta k podání kárného návrhu počala běžet po dokončení mimořádné kontroly, tedy dne
21. 5. 2020. Do té doby zaměstnanci soudu přepisovali diktafonové záznamy s vyznačováním
změn a probíhala fyzická kontrola spisů. Objektivní lhůta je zachována.
[4] Navrhovatelka též zaslala spisy Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 28 C 11/2020,
28 C 456/2016, 28 C 159/2019, 28 C 141/2017, 28 C 67/2016, 28 C 57/2018, 28 C 192/2018
a 28 C 302/2018, ověřené kopie podstatných částí zbývajících spisů, k nimž se vztahoval kárný
návrh, a flashdisc s nahrávkami diktafonových záznamů.
[5] Kárně obviněná soudkyně ve svém obsáhlém vyjádření ke kárnému návrhu doručeném
dne 7. 12. 2020 na jedné straně učinila nesporným, že došlo ke změnám výsledného obsahu
protokolů oproti záznamu v diktafonu tak, jak jsou vymezeny v kárném návrhu, na straně druhé
vznesla celou řadu námitek, zejména (ve stručnosti) že nedošlo k odstranění vad návrhu,
že rozšíření návrhu je novým návrhem, že je opožděný a že není důvodný, neboť úprava
protokolů je zákonným postupem a nedošlo k jejich obsahovým změnám. Současně kárnému
soudu sdělila, že probíhají jednání o uzavření dohody o vině a kárném opatření.
[6] Dne 18. 2. 2021 zaslala navrhovatelka kárnému soudu dohodu o vině a kárném opatření,
kterou dne 12. 2. 2021 uzavřela s kárně obviněnou, a navrhla její schválení. V dohodě kárně
obviněná zjednodušeně řečeno uznala vinu v případě skutků č. 1, 2, 3, 6 a 10 – 20 (číslováno
dle kárného návrhu a jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020). Strany se dohodly na kárném opatření
spočívajícím ve snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců.
[7] Kárná navrhovatelka současně vzala zpět kárný návrh v rozsahu skutků týkajících
se řízení sp. zn. 28 C 133/2019, 28 C 11/2020, 28 C 159/2019, 28 C 141/2017, 28 C 67/2016
a 28 C 214/2015 (v kárném návrhu a jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020 to odpovídá skutkům č. 4,
5, 7, 8, 9 a 21). Kárný soud proto v tomto rozsahu výrokem I tohoto rozhodnutí zastavil řízení
[§14 písm. a) kárného zákona].
II. Výhrady k dohodě o vině a kárném opatření
[8] Předseda senátu kárného soudu v souladu s §314p odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, aplikovaného přiměřeně
na základě §25 kárného zákona, nařídil předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině
a kárném opatření v neveřejném zasedání. Na něm pak kárný soud rozhodl podle §314p odst. 3
písm. f) trestního řádu o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření,
a to z důvodu předvídaného v §314r odst. 2 trestního řádu, podle něhož soud dohodu o vině a trestu
neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska
druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu
náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému
porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu.
[9] S ohledem na námitky kárně obviněné soudkyně, vznesené ještě před uzavřením dohody
o vině a kárném opatření, kárný soud v prvé řadě uvádí, že doplnění kárného návrhu ze dne
2. 10. 2020 považuje ve vztahu k úpravám protokolů (dle doplnění kárného návrhu skutky č. 1, 2,
3, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18) pouze za upřesnění (odstranění vad) původního kárného
návrhu, nikoli za nový kárný návrh. Původní návrh sice vymezoval kárné provinění týkající
se změn textů protokolů velmi obecně (pouze slovy „pozměnila výslednou podobu protokolů“,
respektive „upravila výroky“) – což bylo také důvodem, proč předseda kárného senátu vyzval
navrhovatelku k odstranění vad návrhu – avšak způsobem, který již umožňoval identifikovat
skutky, v nichž navrhovatelka spatřovala kárné provinění, jako určité události, respektive jednání
(projevy vůle) kárně obviněné ve vnějším světě (k vymezení pojmu „skutek“ srov. například
usnesení Ústavního soudu ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 143/02, U 21/21 SbNU 261).
Doplnění návrhu ze dne 2. 10. 2020 popis skutků spočívajících v úpravách protokolů oproti
diktafonovému záznamu pouze upřesnilo tak, aby je nebylo možné zaměnit s jinými, avšak nikoli
způsobem, který by narušil totožnost těchto skutků.
[10] Ostatně lze konstatovat, že kárně obviněná uzavřením dohody o vině a kárném opatření
od svých původních výhrad k prvotnímu znění návrhu a jeho následnému doplnění ustoupila.
[11] Ve dvou případech však doplnění kárného návrhu zahrnovalo popis jednání,
které původní návrh neobsahoval.
[12] Zaprvé, skutek č. 19 spočíval dle doplnění návrhu v úpravách protokolu o jednání ze dne
3. 2. 2020 ve věci sp. zn. 28 C 34/2015. Tato spisová značka není ve skutkové větě původního
kárného návrhu vůbec zmíněna, pouze v odůvodnění návrhu je v části nazvané „Zjištění
z mimořádné kontroly“ uvedeno, že „ve věci 28 C 34/2015 – protokol ze dne 3. 2. 2020
soudkyně upravovala oproti diktovanému znění i výpověď znalce tak, že některé věty jsou
vkládány, jiné vypouštěny. Na místě je rovněž upozornit na to, že v době do doby úprav
a uzamčení dokumentu do protokolu nahlížel (dne 9. 3. 2020) pan P. V. z informačního oddělení,
který mohl stranám protokol poskytnout v nadiktovaném znění.“
[13] Zadruhé, v případě skutku č. 20 navrhovatelka ve skutkové větě původního kárného
návrhu uváděla pouze, že ve věci sp. zn. 28 C 340/2019 kárně obviněná způsobila průtahy
při předávání protokolu zástupcům účastníků. V odůvodnění k tomu doplnila, že „soudkyně
poskytuje stranám protokoly s průtahy: ve věci 28 C 340/2019 jednání proběhlo dne 7. 1. 2020.
Soudkyně žalobkyni poučila podle §118a o. s. ř. a uložila jí, aby doplnila tvrzení ve lhůtě 30 dnů
od jednání. Zástupci stran požádali o protokol, protokol jim byl zaslán až 21. 2. 2020, tedy
v době, kdy lhůta k doplnění tvrzení marně proběhla. Protokol z jednání byl přitom přepsán
již 8. 1. 2020. Je třeba poukázat na to, že soudkyně znění poučení oproti diktafonovému záznamu
zčásti přeformulovala. Uložila tak straně povinnost, kterou bylo obtížné splnit, když nebyl
protokol stranám doručen v přiměřené lhůtě. Navíc povinnost byla v konečné verzi protokolu
jinak formulována, než při diktátu v jednací síni.“ Naproti tomu v doplnění návrhu navrhovatelka
soudkyni vytýkala opravu protokolu z jednání ze dne 7. 1. 2020 (včetně výzvy a poučení
dle §118a občanského soudního řádu). Dohoda o vině a kárném opatření se pak oproti doplnění
kárného návrhu vztahuje pouze na změnu usnesení s výzvou a poučením podle §118a odst. 1 a 3
občanského soudního řádu, původně žalovaný průtah s předáváním protokolu vůbec nezmiňuje.
[14] Kárný soud připomíná, že i v kárném řízení se plně uplatní zásada obžalovací
(srov. například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 23. 4. 2014
č. j. 13 Kss 1/2014-121, věc Nefová). Podle §9 odst. 2 kárného zákona musí návrh na zahájení
kárného řízení obsahovat popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Tento popis však
musí být součástí návrhu výroku kárného soudu, nikoli jeho odůvodnění. V tomto směru
lze přiměřeně odkázat na §177 písm. c) trestního řádu, podle něhož musí být popis skutku
obsažen v žalobním návrhu (nikoli jeho odůvodnění), přičemž soud může rozhodovat
jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu (§220 odst. 1 trestního řádu).
[15] Z uvedeného vyplývá, že skutek č. 19 a část skutku 20 se staly předmětem kárného řízení
až v okamžiku podání doplnění kárného návrhu, tedy dne 2. 10. 2020. Kárný soud se proto musel
zabývat tím, zda i ve vztahu k nim byla zachována šestiměsíční subjektivní lhůta k podání návrhu
(§9 odst. 1 kárného zákona). Jak již bylo uvedeno, kontrola spisů kárně obviněné soudkyně
proběhla v období od 11. 3. 2020 do 21. 5. 2020. Pokud by se navrhovatelka o tvrzených kárných
proviněních ve věcech 28 C 34/2015 a 28 C 340/2019 dozvěděla v prvních třech týdnech
kontroly (od 11. 3. 2020 do 1. 4. 2020), byl by návrh na zahájení kárného řízení ve vztahu k těmto
skutkům podán opožděně. Zachování lhůty zatím nelze ověřit, neboť z důkazů, které
navrhovatelka doposud předložila, nevyplývá, kdy byla prováděna kontrola v jednotlivých
spisech. Pokud v tomto směru navrhovatelka svá tvrzení nepodloží dostatečnými důkazy, bude
nutné v souladu se zásadou in dubio pro reo považovat návrh v tomto rozsahu opožděný a zastavit
řízení podle §14 písm. a) kárného zákona.
[16] Dalším důvodem, který brání schválení dohody o vině a kárném opatření v podobě, v jaké
ji předložila navrhovatelka, je, že většinu změn protokolů, které dohoda zahrnuje, nelze
považovat za kárné provinění. Podle §87 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním
soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje
důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování
soudů. Následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů je znakem skutkové podstaty
kárného provinění, z vymezení kárného provinění tedy musí vyplývat, že tento následek nastal
a v čem spočíval.
[17] V dohodě o vině a kárném opatření je následek změn protokolů u skutků č. 5, 6, 7, 8, 9,
10, 11, 12, 13 a 14 (v doplnění kárného návrhu, tedy dle původního číslování, jehož se kárný soud
bude pro přehlednost držet, to odpovídá skutkům č. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 a 19)
vymezen jako změna výpovědí svědků (znalců) „v takovém rozsahu, že se nejednalo o opravu
chyby v psaní či jinou zřejmou nesprávnost“. To však nelze považovat za postačující. Dohoda
chybně vychází z předpokladu, že každý zásah do protokolu, který není opravou chyby v psaní
či jiné zřejmé nesprávnosti ve smyslu §164 občanského soudního řádu, je kárným proviněním.
Avšak jak vyplývá z rozhodnutí kárného soudu ze dne 14. 7. 2020 č. j. 13 Kss 6/2019-367,
věc Sotolář, na které odkazovala navrhovatelka i kárně obviněná, kárným proviněním jsou pouze
obsahové změny protokolů o jednání. Z původního kárného návrhu, jeho doplnění ani z dohody
o vině a kárném opatření však nevyplývá, že by soudkyně opravami protokolů měnila obsah
svědeckých výpovědí či jiných úkonů učiněných při jednání (převracela či posouvala význam
zaznamenaného, resp. diktovaného), či jinak snižovala důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné,
odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Nic takového, tj. zda a jak došlo i k obsahové změně
zaznamenaného diktátu, kárná navrhovatelka konkrétně neuvádí, pouze u některých skutků
hovoří souhrnně „o drobných významových posunech, které však pro účastníky mohou mít zásadní
význam“ (což je bez bližšího vysvětlení hodnocení vnitřně rozporné), jinde, že soudkyně „mění
drobně význam“; zvýrazněno kárným soudem.
[18] Kárný soud jen namátkou poznamenává, že některé výroky byly do konceptů protokolů
vkládány či naopak z nich odstraňovány, není však zřejmé, zda nešlo jen o obsahově neutrální
přesuny v rámci textu, navíc když nešlo o doslovný přepis záznamu jednání (autentických
a doslovných výpovědí), nýbrž o přepis diktátu soudkyně zprostředkující to, co na jednání
zaznělo. Obsahový posun by mohla naznačovat např. změna textu „měl konflikt s žalobcem“
na „měl mít konflikt s žalobcem“, či „zastal se kolegyně“ na „měl se zastat kolegyně“,
ani u těchto příkladů však kárná navrhovatelka možný obsahový posun (tj. následek) nehodnotí,
a pokud ano, pak že jde o změny drobné, což ovšem indikuje nízkou, popř. zanedbatelnou
intenzitu způsobeného následku.
[19] Kárný soud nezastírá, že p odrobnou revizi a úpravu přepisu diktafonových záznamů
z jednání (jejich kompletní „přepracování“, jak je patrno z vyznačení změn předestřených
navrhovatelkou) považuje za naprosto zbytečné plýtvání drahocenným časem, který by soudkyně
jinak mohla věnovat činnostem, jež tvoří jádro soudcovské činnosti a (na rozdíl od protokolace)
vyžadují její odbornost a zkušenosti, dále za riskantní jednání, jímž se pohybuje při hranici
kárného provinění, a konečně také také za jednání způsobilé vyvolat podezření z manipulace
s protokoly a ztěžující kontrolu ze strany účastníků řízení, zejména pokud k nim docházelo
s velkou časovou prodlevou. Jestliže však nedošlo ke změně jejich obsahu ve smyslu výše
uvedeném, lze zásahy kárně obviněné do protokolů považovat sice za krajně nevhodné
(na úrovni drobných nedostatků v práci řešitelných podle §88a zákona o soudech a soudcích),
nemůže je však kárný soud však bez dalšího hodnotit jako kárné provinění.
[20] Naproti tomu změny ve znění výroků rozsudků v písemném vyhotovení protokolu oproti
znění vyhlášenému při jednání (to se týká skutků č. 1, 2 a 3) považovat za kárné provinění lze.
Výrok je závaznou částí rozsudku, která autoritativně určuje výsledek soudního řízení, soud je jím
od chvíle jeho vyhlášení vázán (§156 odst. 3 občanského soudního řádu). Proto nelze připustit,
aby byl jeho obsah následně jakkoli měněn (shodně srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
jako soudu kárného ze dne 9. 11. 2011 č. j. 13 Kss 10/2011-82, věc Šindlerová), ledaže by šlo
o změny odpovídající svou povahou opravám zřejmých chyb a nesprávností ve smyslu §164
občanského soudního řádu, které by musely být jinak (po písemném vyhotovení rozsudku)
provedeny opravným usnesením. Pro výroky usnesení to platí přiměřeně (§167 odst. 2
občanského soudního řádu).
[21] Výjimkou je úprava výroku I rozsudku ve věci sp. zn. 28 C 456/2019 (skutek č. 6
dle doplnění kárného návrhu, v dohodě skutek č. 4) z původního znění: „Manželství manžela P.
Ch., narozeného X, a manželky I. Ch., rozené P., narozené X, uzavřené dne X před Národním výborem pro
Prahu 8, se rozvádí.“ na: „Manželství manžela P. Ch., narozeného X, a manželky I. Ch., rozené P., narozené
X, uzavřené dne X před Obvodním národním výborem Praha 8, se rozvádí.“ (rozdíly podtrženy). Tuto
změnu nelze považovat za kárné provinění, nýbrž za typickou opravu zjevné nesprávnosti
(v označení orgánu, před kterým bylo rozváděné manželství uzavřeno) ve smyslu §164
občanského soudního řádu.
[22] Kromě již uvedených výhrad dále kárný soud konstatuje, že dohoda o vině a kárném
opatření nevyčerpala celý předmět kárného řízení. To by samo o sobě nebylo překážkou jejího
schválení, neboť prohlášení obviněného o tom, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který
je předmětem dohody o vině a trestu, ve smyslu §175a odst. 6 písm. e) trestního řádu lze učinit
pouze ve vztahu k některému z vícera skutků, pro něž je vedeno řízení [KURSOVÁ,
J. In DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§1 až §179h). Cit. dle ASPI,
§175a, bod 26]. Avšak s ohledem na to, že navrhovatelka společně s podáním návrhu
na schválení dohody o vině a kárném opatření vzala část kárného návrhu zpět, a na poněkud
matoucí vymezení všech skutků, které jsou předmětem kárného řízení, nemá nyní kárný soud
jasno v tom, zda má být o těchto „přebývajících“ skutcích nadále vedeno standardní kárné řízení
(neboť navrhovatelka na jejich projednání trvá a kárně obviněná ve vztahu k nim odmítá uzavřít
dohodu), nebo navrhovatelka pouze opomněla vzít i v tomto rozsahu kárný návrh zpět,
či zda strany řízení opomněly tyto skutky zahrnout do dohody o vině a kárném opatření.
[23] Konkrétně se posledně uvedené týká těchto skutků (číslování původní dle doplnění
kárného návrhu):
a) v případech skutků č. 1, 2 a 3 dohoda o vině a kárném opatření zahrnuje pouze změny
výroků rozsudku, avšak původní návrh kárně obviněné vytýkal, i to, že „pozměnila výslednou
podobu protokolů“, a doplnění kárného návrhu označovalo změny v textu protokolu
i na jiných místech než ve výroku rozsudku,
b) v případě skutku č. 6 (č. 4 v dohodě o vině a kárném opatření) navrhovatelka v doplnění
kárného návrhu označila změny v textu protokolu (výpověď účastníků řízení, závěrečné
poznámky), avšak dohoda se vztahuje pouze na změnu výroku rozsudku,
c) v případě skutku č. 20 (č. 15 v dohodě o vině a kárném provinění) navrhovatelka
soudkyni původně vytýkala průtahy při předávání protokolu zástupcům účastníků řízení,
v doplnění kárného návrhu k tomu přidala úpravy protokolů (na řadě míst – přednes
zástupce účastníka řízení, označení prováděných listinných důkazů, usnesení podle §118a
odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, usnesení o odročení jednání), dohoda se však
vztahuje pouze na změnu usnesení dle §118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu.
[24] Pro výše uvedené skutečnosti je třeba označit dohodu o vině a kárném opatření
za nesprávnou (§314r odst. 2 trestního řádu ve spojení s §25 kárného zákona). Kárný soud
proto výrokem II tohoto rozhodnutí návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření odmítl.
[25] Důvody pro rozhodnutí o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a kárném
opatření jsou současně ve smyslu §314r odst. 3 trestního řádu výhradami k dohodě, jež tímto
kárný soud sděluje kárné navrhovatelce a kárně obviněné. Strany kárného řízení tak mohou
se zohledněním těchto výhrad navrhnout kárnému soudu nové znění dohody o vině a kárném
opatření. K tomu jim kárný soud poskytuje lhůtu jednoho měsíce (výrok III rozhodnutí), jinak
bude kárný soud pokračovat ve „standardním“ kárném řízení dle kárného zákona a trestního
řádu.
[26] V této souvislosti kárný soud kárnou navrhovatelku vyzývá, aby jednoznačně sdělila,
zda trvá na projednání skutků, resp. jejich částí, jež byly obsaženy v původním návrhu ve spojení
s jeho doplněním a které nebyly zahrnuty do dohody o vině a kárném provinění (resp. nebudou
zahrnuty do případné nové dohody o vině a kárném provinění) a nebyly vzaty zpět – viz výše
odstavce [22] a [23]. Pokud tomu tak není, nechť je zahrne do případné budoucí dohody, anebo
vezme návrh i v tomto rozsahu zpět tak, aby byl zcela vyčerpán. V dalších podáních týkající
se této věci nechť strany pro přehlednost a jednoznačnou identifikaci skutků, které byly, jsou
či zůstanou předmětem řízení, zachovávají číslování skutků z doplnění kárného návrhu ze dne
30. 9. 2020.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 22. března 2021
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu