ECLI:CZ:NSS:2021:16.KSS.1.2021:78
sp. zn. 16 Kss 1/2021 - 78
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Karla Šimky a členů JUDr. Pavla Příhody, Mgr. Martina Šalamouna,
JUDr. Petra Vlacha, JUDr. Michala Žižlavského a prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc.
v právní věci kárné navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Mostě, se sídlem
Moskevská 2, Most, proti kárně obviněné: Mgr. Iva Flaxová, soudkyně Okresního soudu
v Mostě, se sídlem Moskevská 2, Most, zast. JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D.,
advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné
odpovědnosti soudkyně ze dne 5. 2. 2021,
takto:
I.
Podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
se zas t av u j e
řízení o kárně odpovědnosti kárně obviněné,
Mgr. Ivy Flaxové
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Mostě,
pro skutky spočívající v tom,
že
jako soudkyně Okresního soudu v Mostě porušila povinnost vyplývající z §80 odst. 1, odst. 3
písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nevykonávala svou funkci
svědomitě, když opakovaně porušila procesní předpisy, či vydala rozhodnutí, která neobsahovala
řádné a srozumitelné odůvodnění v níže uvedených věcech, vedených u Okresního soudu
v Mostě pod spisovými značkami:
1) 17 C 255/2019
2) 17 C 162/2016
3) 17 C 114/2016
4) 17 C 172/2017
5) 17 C 70/2018
6) 17 C 3/2019
7) 17 C 123/2018
8) 17 C 232/2019
9) 17 C 206/2019
10) 17 C 172/2019
11) 17 C 104/2019
12) 17 C 66/2019
p r ot ož e
kárná navrhovatelka vzala v této části svůj kárný návrh zpět.
II.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
se s ch v al u je d oh od a o v i n ě a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v sídle Okresního soudu v Mostě dne 28. 4. 2021 mezi kárnou
navrhovatelkou, tehdy předsedkyní Okresního soudu v Mostě JUDr. Radkou Heresovou, a kárně
obviněnou soudkyní Okresního soudu v Mostě Mgr. Ivou Flaxovou, za účasti jejího obhájce
JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D.,
a
Mgr. Iva Flaxová
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Mostě,
s e uz ná v á v i nn ou
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
že
1. jako soudkyně Okresního soudu v Mostě porušila povinnost vyplývající z §79 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila
neodůvodněné průtahy v níže uvedených věcech, vedených u Okresního soudu v Mostě
pod spisovými značkami:
1) 17 C 409/2014 v období od 26. 7. 2018 do 6. 1. 2020 a od 28. 1. 2020 od 27. 11. 2020,
2) 17 C 78/2015 v období od 14. 6. 2018 do 18. 4. 2019,
3) 17 C 373/2017 v období od 19. 7. 2019 do 10. 1. 2020,
4) 17 C 261/2018 v období od 21. 3. 2019 do 5. 6. 2019 a od 7. 8. 2019 do 27. 11. 2020,
5) 17 C 162/2016 v období od 4. 4. 2017 do 5. 9. 2017 a od 31. 5. 2018 do 21. 8. 2018,
6) 17 C 114/2016 v období od 31. 1. 2017 do 26. 4. 2018 a od 8. 3. 2019 do 17. 10. 2019,
7) 17 C 110/2016 v období od 1. 12. 2016 do 27. 11. 2020,
8) 17 C 90/2016 v období od 6. 10. 2016 do 23. 8. 2017 a od 15. 1. 2018 do 21. 6. 2018,
9) 19 C 38/2018 v období od 2. 8. 2018 do 10. 10. 2019 a od 28. 8. 2020 do 27. 11. 2020,
10) 17 C 86/2017 v období od 31. 10. 2018 do 4. 11. 2019 a od 10. 12. 2019 do 27. 11. 2020,
11) 17 C 156/2014 v období od 2. 4. 2014 do 28. 11. 2014, od 28. 1. 2015 do 30. 9. 2015,
od 23. 6. 2016 do 2. 11. 2016, od 20. 2. 2017 do 15. 10. 2019 a od 31. 10. 2019
do 27. 11. 2020,
12) 17 C 70/2018 v období od 16. 10. 2018 do 26. 2. 2019 a od 29. 10. 2019 do 27. 11. 2020,
13) 17 C 238/2010 v období od 5. 2. 2019 do 17. 10. 2019 a od 12. 11. 2019 do 31. 7. 2020,
14) 17 C 349/2012 v období od 25. 10. 2012 do 16. 10. 2013, od 23. 6. 2014 do 10. 11. 2014,
od 28. 12. 2015 do 19. 8. 2016 a od 19. 8. 2019 do 8. 12. 2020,
15) 17 C 172/2017 v období od 6. 2. 2018 do 20 1. 2021,
16) 17 C 263/2017 v období od 6. 3. 2018 do 23. 10. 2020,
17) 17 C 424/2018 v období od 20. 3. 2019 do 1. 3. 2020,
18) 17 C 266/2017 v období od 21. 11. 2017 do 27. 7. 2018 a od 20. 3. 2019 do 4. 11. 2019,
19) 17 C 296/2017 v období od 28. 2. 2018 do 16. 8. 2018 a od 20. 3. 2019 do 11. 2. 2020,
20) 17 C 196/2013 v období od 13. 5. 2015 do 8. 8. 2016, od 15. 6. 2017 do 22. 3. 2018
a od 23. 11. 2018 do 4. 4. 2019,
21) 17 C 403/2012 v období od 3. 1. 2013 do 17. 2. 2014, od 20. 3. 2015 do 13. 11. 2015
a od 15. 7. 2016 do 7. 3. 2019,
22) 17 C 411/2017 v období od 31. 5. 2019 do 2. 2. 2021,
a dále
2. jako soudkyně Okresního soudu v Mostě porušila povinnost vyplývající z §80 odst. 1, odst. 3
písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nevykonávala svou funkci
svědomitě, když opakovaně porušila procesní předpisy, či vydala rozhodnutí, která neobsahovala
řádné a srozumitelné odůvodnění v níže uvedených věcech, vedených u Okresního soudu
v Mostě pod spisovými značkami:
1) 17 C 90/2016, v níž v rámci rozhodnutí ve věci samé – rozsudku ze dne 9. 7. 2020
nerozhodla o nákladech státu, a porušila tak povinnost uvedenou v §148 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, o těchto nákladech
nerozhodla ani poté, kdy jí tuto povinnost uložil odvolací soud v usnesení ze dne 26. 8. 2020,
čj. 17 Co 262/2019-252,
2) 17 C 110/2016, kde usnesením ze dne 16. 7. 2019 ustanovila žalovanému opatrovníka
pro řízení podle §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, ačkoli pro ustanovení opatrovníka nebyl žádný zákonný důvod,
usnesením ze dne 10. 3. 2020 přerušila řízení podle §109 odst. 2 písm. c) téhož zákona,
ačkoli otázka řešená v řízení 0P 246/2016 nemá pro rozhodnutí v této věci význam,
3) 17 C 156/2014, v níž vyhotovila dne 1. 10. 2019 rozsudek, který nesplňoval požadavky
uvedené v §157 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost,
4) 17 C 411/2017, v níž dne 31. 5. 2019 vyhotovila rozsudek, který byl v rozporu s §152
odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť jím
nebylo rozhodnuto o celé projednávané věci a nesplňoval požadavky uvedené v §157 odst. 2
téhož zákona, a byl proto odvolacím soudem pro nesrozumitelnost, nepřezkoumatelnost
a pro vnitřní rozpornost zrušen, dne 29. 5. 2020 vyhotovila rozsudek, který byl opět
v rozporu s §152 odst. 2, neboť jím nebylo rozhodnuto o celé projednávané věci
a nesplňoval požadavky uvedené v §157 odst. 2, a byl proto zrušen odvolacím soudem
pro nesrozumitelnost, nepřezkoumatelnost a pro vnitřní rozpornost zrušen, dne 21. 7. 2020
vydala usnesení, jímž bylo rozhodnuto o odměně ustanoveného advokáta v rozporu s §12a
odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, který omezuje odměnu za jeden úkon
právní pomoci horní hranicí ve výši 5 000 Kč, dne 20. 1. 2019 vydala usnesení, jímž bylo
rozhodnuto o povinnosti žalobce doplnit tvrzení v žalobě a předložit důkazy, aniž by bylo
srozumitelné, která tvrzení je třeba doplnit a k čemu mají eventuální důkazy směřovat,
t e dy
z nedbalosti porušila povinnosti soudkyně vyplývající z §79 odst. 1 a §80 odst. 1, odst. 3 písm. b)
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když nerozhodovala v přiměřených lhůtách
bez průtahů, nezdržela se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit
důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů a zavdala příčinu ke snížení
důvěry v soudnictví, čímž ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p ách al a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a za t o se j í uk l á dá
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
k árn é o p at řen í
snížení platu o 15 % na dobu 5 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárné
navrhovatelky na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně Okresního soudu
v Mostě, Mgr. Ivy Flaxové, ze dne 5. 2. 2021. V tomto návrhu bylo kárně obviněné vytýkáno,
že jako soudkyně Okresního soudu v Mostě nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila
neodůvodněné průtahy a nevykonávala svou funkci svědomitě, když opakovaně porušila procesní
předpisy či vydala rozhodnutí, která neobsahovala řádné a srozumitelné odůvodnění.
[2] Dne 28. 4. 2021 byl kárnému senátu předložen dokument s názvem „Dohoda o vině
a kárném opatření“ ze dne 28. 4. 2021. Obsahuje dohodu uzavřenou mezi kárnou navrhovatelkou
a kárně obviněnou týkající se skutků spočívajících v tom, že kárně obviněná jako soudkyně
Okresního soudu v Mostě zavinila neodůvodněné dlouhodobé průtahy ve věcech vedených
pod spisovými značkami uvedenými ve výroku II. 1. a nevykonávala svou funkci svědomitě,
když opakovaně porušila procesní předpisy či vydala rozhodnutí, která neobsahovala řádné
a srozumitelné odůvodnění, ve věcech vedených pod spisovými značkami uvedenými ve výroku
II. 2. Kárně obviněná a kárná navrhovatelka shodně prohlásily, že důkazy navržené
v kárném návrhu, zúženém ve výše uvedeném smyslu, prokazují, že se skutek stal a je kárným
proviněním na základě §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
[3] Za tyto skutky navrhla kárná navrhovatelka, ve shodě s kárně obviněnou
a se zohledněním judikatury kárných senátů v obdobných věcech, kárné opatření snížení platu
o 15 % na dobu 5 měsíců.
[4] Na jednání dne 26. 5. 2021 kárný senát následně posoudil předloženou dohodu o vině
a kárném opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich
pravou a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování
se provádět nebude (§314q odst. 5 trestního řádu).
II. Posouzení věci kárným senátem
II.A Zpětvzetí prvního kárného návrhu a zúžení druhého kárného návrhu
[5] Vzhledem k tomu, že kárná navrhovatelka svůj původní návrh podáním ze dne
28. 4. 2021 zúžila, čímž jej vzala zpět ve „zbývajícím“ rozsahu, kárný soud podle §14 písm. a)
zákona č. 7/2002 Sb. zastavil kárné řízení pro skutek označený ve výroku I.
II.B Schválení dohody o vině a kárném opatření
[6] Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího
z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí
kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich
ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 – 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít
dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen
na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce
působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného
problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany
vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné
s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení,
sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“
[7] Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným
kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní. Dospěl
k závěru, že dohoda vychází z přesné a důkladné analýzy pochybení kárně obviněné, bere
v úvahu podstatné okolnosti věci a obsahuje kárné opatření nevybočující z mezí přiměřeného.
[8] Dle informací o kárně obviněné patrných z vyjádření stran a z jejího osobního spisu
jde u daného kárného provinění o (s jistou výjimkou výtky z května 2018) její první významnější
profesní selhání. Jde však o jednání, které mělo dlouhodobý průběh a vyznačovalo se nikoli
bezvýznamným rozsahem (v různé četnosti a intenzitě konkrétních pochybení se odehrávalo
průběžně mezi rokem 2012 a prvními měsíci roku 2021). Je proto namístě kárně obviněnou
upozornit, že zjištěné problémy při výkonu její ústavní funkce je třeba co nejrychleji napravit
a nedopustit objevení se nových problémů podobného druhu v budoucnu. I soudci jsou „jen“
lidé – každý může v určitém období svého profesního vývoje mít potíže či jednorázově selhat,
a to i závažně; zásadně je i v těchto případech vhodné zvažovat „druhé šance“. Při posuzování,
zda soudce má vykonávat svou funkci i nadále, je ovšem klíčové, zda lze do budoucna
odůvodněně předpokládat, že případné problémy z minulosti se již nebudou opakovat. Pokud
by tento předpoklad z důvodů, které by bylo možno kárně obviněné zaviněně přičítat, nebyl
naplněn, bylo by nutno přistoupit případně i podstatně důraznějšímu kárnému opatření.
Dlouhodobě není únosné, aby soudce rozhodoval s nikoli ojedinělými průtahy a s vážnými
odbornými chybami.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 26. května 2021
JUDr. Karel Šimka
předseda kárného senátu