ECLI:CZ:NSS:2021:2.AO.7.2021:151
sp. zn. 2 Ao 7/2021 - 151
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: M. M.,
zast. Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti
odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, za účasti
osoby zúčastněné na řízení: Ing. F. Č., v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy
odpůrce ze dne 30. 7. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-56/MIN/KAN,
takto:
I. Návrh navrhovatele ze dne 8. 9. 2021 na vydání předběžného opatření se zamít á .
II. Navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného
opatření ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 30. 7. 2021 domáhá zrušení v záhlaví
označeného mimořádného opatření odpůrce (dále jen „napadené mimořádné opatření“).
Navrhovatel uvádí, že se jej dotýká v každodenním životě a že je jím zásadně omezen ve svobodě
pohybu a dalších svobodách a právech, nechce-li ohrožovat svoje zdraví tím, že nebude moci
dýchat dostatečně čistý a okysličený vzduch. Povinnost nosit respirátory jej navíc finančně
zatěžuje. Uvádí, že má průduškové astma a covid-19 sám již zřejmě prodělal, což dokládá tím,
že on a jeho rodina mají dostatečné protilátky v krvi. Napadené mimořádné opatření podle
něj zásadně zasahuje do jeho práv, důstojnosti a ohrožuje jeho zdraví a není ani řádně
odůvodněno, přičemž vůbec nezohledňuje osoby, které onemocnění prodělaly a mají vysoké
hodnoty protilátek. Dále mu vytýká nedostatečné zohlednění zvláště negativních dopadů
na osoby s astmatem a dalšími dýchacími problémy a jejich diskriminaci; namítá, že pro osoby
s duševním či mentálním znevýhodněním napadené mimořádné opatření nepožaduje zdravotní
doklad, ale v případě astmatu se musí prokázat lékařským potvrzením; v obecné rovině
upozorňuje, že lékaři nemusí být ochotni taková potvrzení v současné společenské atmosféře
vystavovat a mohou žadatele o potvrzení nedůvodně považovat za „simulanty“. Dále navrhovatel
namítá, že napadené mimořádné opatření nezohledňuje obecné (zejm. zdravotní) negativní
dopady nošení roušek a respirátorů, a proto je nepřiměřené. Na závěr odpůrci vytýká,
že nezohlednil postavení osob s protilátkami (sám má mít takovou hodnotu protilátek
po prodělání nemoci, jako by absolvoval očkování), jakož i že nezohlednil aktuální
epidemiologickou situaci, resp. to, že se podle něj nyní nemůže jednat o epidemii.
[2] Navrhovatel podal dne 10. 8. 2021 návrh na vydání předběžného opatření, který Nejvyšší
správní soud zamítl svým usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 2 Ao 7/2021 - 109. Soud mimo jiné
uvedl, že navrhovatel dostatečným způsobem neosvědčil, že napadené mimořádné opatření
ohrožuje jeho zdraví vážnou újmou; v bodě 3 písm. ee) totiž stanoví výjimku pro osoby, které
nemohou mít ze závažných zdravotních důvodů nasazen ochranný prostředek dýchacích cest
a jsou schopny tuto skutečnost prokázat lékařským potvrzením.
II. Návrh na vydání předběžného opatření
[3] Navrhovatel podal dne 8. 9. 2021 znovu návrh na vydání předběžného opatření. Uvádí,
že mu hrozí vážná újma na zdraví, neboť odpůrce výjimku v bodě 3 písm. ee) napadeného
mimořádného opatření váže na prokázání se lékařským potvrzením, aniž by zohlednil faktickou
situaci, kdy navrhovatel není z řady důvodů schopen získat příslušné potvrzení, mj. pro podstatné
prodloužení čekací doby v řadě zdravotnických zařízení z důvodu odkládání zákroků a plánované
péče v době tzv. lockdownů.
[4] Navrhovatel tvrdí, že se pokusil objednat na vyšetření do plicní ambulance Nemocnice
Písek, a. s., kde se léčí a kde mají jeho zdravotnickou dokumentaci, ale bylo mu telefonicky
sděleno, že aktuálně objednávají na termíny v lednu 2022. Navrhovatel dokládá, že je objednán
na kompletní kontrolní plicní vyšetření na den 10. 1. 2022. Vystavení lékařského potvrzení není
rutinní věcí, ale vyžaduje znalost zdravotnické dokumentace navrhovatele a nejspíš také
provedení vyšetření ke zjištění jeho aktuálního zdravotního stavu. Odpůrce neudělal nic pro to,
aby zajistil kapacity zdravotnických zařízení pro vydávání tohoto potvrzení a navrhovatel
tak nemá z objektivních důvodů možnost výjimku využít.
[5] Navrhovatel žádá, aby soud odpůrci uložil neprodleně přijmout taková opatření, která
navrhovateli jako osobě, která prodělala onemocnění covid-19 a má vysokou hladinu protilátek,
umožní se ve všech vnitřních prostorech staveb a v prostředcích veřejné dopravy pohybovat
bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), jako je respirátor nebo obdobný
prostředek. Případně (eventuálně) žádá, aby soud předběžným opatřením vyslovil, že navrhovatel
je oprávněn se pohybovat a pobývat bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), jako
je respirátor nebo obdobný prostředek ve vnitřních prostorech staveb a v prostředcích veřejné
dopravy.
[6] Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření připomíná dřívější
závěr Nejvyššího správního soudu, že ani hrozbu pokuty za porušení povinnosti podle
napadeného opatření nelze považovat za dostatečně akutní ani závažnou pro to, aby soud vydal
předběžné opatření. Zároveň upozorňuje, že napadené opatření pouze stanoví podmínku
lékařského potvrzení, a může se tedy jednat o potvrzení od registrujícího lékaře navrhovatele;
u něj jistě nemusí čekat až do ledna příštího roku. Napadené opatření je navíc v účinnosti
od 1. 8. 2021 a navrhovatel si tak mohl lékařské potvrzení zajistit již mnohem dříve.
Argumentace, že člověk může být lékařem považován za simulanta, je absurdní. Odpůrce uzavírá,
že navrhovatel neprokázal, že by mu hrozila vážná újma na zdraví, a neprokázal proto požadavek
dle 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud po zvážení všech předložených argumentů dospěl k závěru,
že podmínky pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření podle §38 odst. 1 s. ř. s.
nejsou naplněny.
[8] Podle §38 odst. 1 s. ř. s. platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit
poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům
uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost
i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
[9] Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů
účastníků soudního řízení, hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich
změnou vážná újma.
[10] K tomu, aby bylo možno návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, je především
třeba v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu trvat na tom,
že povinností účastníka navrhujícího předběžné opatření je dostatečně konkrétně tvrdit hrozící
vážnou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit. K definici vážné újmy
se Nejvyšší správní soud vyjádřil například v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006 - 37,
v němž výslovně uvedl, že „vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka,
(…) který představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat,
aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele,
do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně
zaručených“.
[11] Jako důvod pro vydání předběžného opatření navrhovatel výslovně uvádí hrozící vážnou
újmu na svém zdraví způsobenou napadeným mimořádným opatřením.
[12] Napadené opatření navrhovateli stanoví povinnost nosit ve vymezených místech
prostředky ochrany dýchacích cest. Nejvyšší správní soud konstatuje, že navrhovatel dostatečným
způsobem neosvědčil, že napadené mimořádné opatření ohrožuje jeho zdraví vážnou újmou.
Napadené mimořádné opatření stanoví v bodě 3 písm. ee) výjimku pro osoby, které nemohou
mít ze závažných zdravotních důvodů nasazen ochranný prostředek dýchacích cest a jsou
schopny tuto skutečnost prokázat lékařským potvrzením. Navrhovatel uvádí, že takovým
lékařským potvrzením nedisponuje, neboť není z řady důvodů schopen získat příslušné
potvrzení, mj. pro podstatné prodloužení čekací doby v řadě zdravotnických zařízení.
Navrhovatel však osvědčil toliko skutečnost, že je objednán do Nemocnice Písek, a. s.,
na kompletní kontrolní plicní vyšetření na 10. 1. 2022. Soudu není zřejmé, proč se navrhovatel
neobrátil na svého registrujícího lékaře, případně na jiné zdravotnické zařízení. Stejně
tak mu nejsou zřejmé další důvody, proč navrhovatel není objektivně schopen získat příslušné
potvrzení. Pokud by navrhovateli skutečně hrozila vážná újma na zdraví, nepochybně
by od svého registrujícího lékaře, popř. od jakéhokoli jiného ošetřujícího lékaře, mohl jako osoba
dlouhodobě sledovaná pro astmatické potíže získat potvrzení výrazně dříve, aniž by bylo
nezbytné provádět kompletní kontrolní plicní vyšetření. Z tvrzení navrhovatele není patrné, proč
se o to (zřejmě) ani nepokusil. Pokud však respirátor navrhovateli působí toliko nepohodlí, nelze
hovořit o hrozící vážné újmě na zdraví nezbytné pro vydání předběžného opatření.
[13] Nejvyšší správní soud současně připomíná, že h rozbu udělení běžné pokuty za porušení
povinnosti podle napadeného mimořádného opatření (zpravidla v řádu stovek či málo tisíc Kč)
nelze za běžných okolností považovat za dostatečně akutní ani závažnou pro to, aby soud vydal
požadované předběžné opatření. I pokud by došlo k jejímu pravomocnému uložení předtím, než
Nejvyšší správní soud rozhodne o návrhu ve věci samé, případné zrušení napadeného
mimořádného opatření by bylo podle §101d odst. 3 s. ř. s. důvodem pro obnovu správního
řízení, v němž byla uložena. Rozhodnutí o pokutě i rozhodnutí, kterým by nebyla povolena
obnova řízení, jsou navíc soudně přezkoumatelná.
[14] Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že navrhovatel dostatečně neosvědčil své tvrzení
o hrozící vážné újmě na svém zdraví způsobené napadeným mimořádným opatřením. Případné
udělení pokuty ze strany krajských hygienických stanic, pokud si roušku či respirátor sundá,
mu rovněž zásadně není způsobilé způsobit vážnou újmu. Soud proto uzavírá, že nejsou
naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle §38 odst. 1 s. ř. s. Proto návrh
zamítl.
[15] Podání návrhu na vydání předběžného opatření podléhá podle položky 5 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku 1000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem
poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v tomto případě vzniká dnem právní moci tohoto
usnesení.
[16] Soudní poplatek je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze
tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej navrhovatelé zašlou zpět Nejvyššímu správnímu
soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu
číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní
symbol pro identifikaci platby: 1022600721. Ke splnění této povinnosti stanovil soud navrhovateli
přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 8. října 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Nejvyšší správní soud
Moravské náměstí 6
Brno
sp. zn. 2 Ao 7/2021
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ