ECLI:CZ:NSS:2021:2.AS.238.2021:25
sp. zn. 2 As 238/2021 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimka a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: L. P., zastoupený JUDr. Tomáše
Truschingerem, advokátem se sídlem Bašty 413/2, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad
Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 6. 6. 2018, č. j. JMK 82527/2018, sp. zn. S-JMK 27276/2018/OÚPSŘ, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56,
Praha 4, II) V. S., III) E.ON Česká republika, s. r. o., se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6,
České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 28. 7. 2021, č. j. 29 A 118/2018 - 117,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků ani osob zúčastněných na řízení n emá právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřuje proti v záhlaví označenému
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba
proti shora označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“).
[2] Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí
Městského úřadu Blansko ze dne 30. 6. 2017, č. j. SÚ ZM 325/2015-24987/2017/Rg,
sp. zn. SMBK – 3951/2015-SÚ/Rg, jímž byla podle §92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017,
zamítnuta stěžovatelova žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v rozhodném
znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost za řízení o kasační
stížnosti stěžovateli okamžikem podání kasační stížnosti. Stěžovateli však s podáním kasační
stížnosti poplatek podle položky 19 Sazebníku soudních poplatků (jenž je příloho č. 1 zákona
o soudních poplatcích) nezaplatil. Nejvyšší správní soud následně ověřil ze spisu krajského
soudu, že stěžovatel nebyl v řízení před krajským soudem osvobozen od soudních poplatků
(což by stěžovateli s ohledem na §36 odst. 3 s. ř. s. in fine zakládalo osvobození od soudních
poplatků i v navazujícím řízení o kasační stížnosti). Proto následně výrokem II. svého usnesení
ze dne 29. 9. 2021, č. j. 2 As 238/2021 - 20, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele, aby ve lhůtě
15 dní do doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč za podanou kasační
stížnost. V tomto usnesení jej poučil o následku nezaplacení soudního poplatku ve stanovené
lhůtě, tj. o zastavení řízení.
[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2021, č. j. 2 As 238/2021 - 20, bylo
ještě téhož dne, tj. 29. 9. 2021, doručeno stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce (do datové
schránky zástupce). Tímto dnem byl tudíž určen počátek patnáctidenní lhůty k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost. Lhůta započala svůj běh následujícího dne (srov. §40
odst. 1 s. ř. s.) a její konec připadl na čtvrtek 14. 10. 2021.
[5] Stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost do 14. 10. 2021 nezaplatil.
[6] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v rozhodném znění
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této
lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (zvýraznění doplněno
NSS).“
[7] Stěžovatel (ačkoli byl Nejvyšším správním soudem v souladu s §9 odst. 1 větou první
zákona o soudních poplatcích, vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy) soudní poplatek
ve stanovené lhůtě nezaplatil. Lhůta k zaplacení soudního poplatku tedy uplynula marně.
V důsledku toho Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než v souladu s §9 odst. 1 větou první in
fine zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. (přiměřeně dle §120 s. ř. s.),
řízení o kasační stížnosti zastavit.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 3 větou první s. ř. s. (přiměřeně dle §120 téhož zákona). Žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. Osobám zúčastněným
na řízení neuložil Nejvyšší správní soud žádné povinnosti, natožpak takové, s jejichž plněním
by jim vznikly náklady, a proto rovněž nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
(§60 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu