ECLI:CZ:NSS:2021:2.AZS.135.2021:15
sp. zn. 2 Azs 135/2021 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: T. T. T., zastoupený
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2018, č. j. MV-147714-6/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, č. j. 3 A 73/2018 – 49,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 10. 2017, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o vydání
povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.
[2] Žalobce rozhodnutí žalované napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále
jen „krajský soud“), v níž požádal o přiznání odkladného účinku z důvodu, že by byl nucen
opustit území České republiky, kde má družku a jejich společnou dceru (nar. 2002), a z důvodu
nutné přítomnosti u soudního řízení a naplňování jeho práva na spravedlivý proces. Krajský soud
odkladný účinek žalobě nepřiznal. V odůvodnění uvedl, že do práv žalobce by potenciálně
zasáhlo až rozhodnutí o jeho správním vyhoštění.
[3] Žalobu krajský soud zamítl v záhlaví označeným rozsudkem, proti němuž žalobce (dále
jen „stěžovatel“) dne 2. 6. 2021 podal blanketní kasační stížnost, v níž zároveň bez bližšího
odůvodnění navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek.
[4] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 15. 6. 2021, č. j. 2 Azs 135/2021 – 8,
vyzval, aby kasační stížnost doplnil a upozornil jej na skutečnost, že podaný návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti postrádá odůvodnění. Žalobce byl zpraven, že nebude-li
návrh na přiznání odkladného účinku neprodleně doplněn, nebude možno mu vyhovět. Usnesení
bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 16. 6. 2021 (viz doručenka č. l. 8). Stěžovatel svůj návrh
ani do okamžiku vydání tohoto usnesení nedoplnil.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.
[6] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[8] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[9] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik
této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel
navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy.
[10] V nyní projednávaném případě stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku nijak
neodůvodnil, a to ani po upozornění ze strany Nejvyššího správního soudu. Neunesl tedy nejen
břemeno důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel,
že stěžovatel netvrdil, a tím méně prokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[11] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost
soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
[12] Soud nadto podotýká, že řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
není pokračováním řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Krajský soud
rozhodnutím o návrhu toto řízení končí a není proti němu přípustná kasační stížnost
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č. j. 5 As 52/2004 - 172,
č. 507/2005 Sb. NSS). Návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak začíná nové
řízení. Samotný návrh musí obsahovat důvody, pro něž se žádá. Není úkolem ani oprávněním
soudu za účastníka dohledávat či domýšlet tyto důvody či konkrétní okolnosti, které by měly
svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku, ať už ze správního
spisu či spisu soudního. Naopak, takový postup je soudu zapovězen (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 1 As 170/2018 - 46).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu