ECLI:CZ:NSS:2021:2.AZS.371.2020:25
sp. zn. 2 Azs 371/2020 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V. K., JUDr. Petrem Novotným,
advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalované: Komise pro rozhodování
ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1604/3, Praha 4, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 19. 7. 2019, č. j. MV-83105-4/SO-2019, v řízení o kasační stížnosti žalované
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2020, č. j. 11 A 127/2019 - 67,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žalovaná n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovaná je po v i n na zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
ve výši 4114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce
žalobce JUDr. Petra Novotného, advokáta.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce pobýval na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem zaměstnání s platností od 1. 4. 2014 do 1. 1. 2015. Dne 15. 12. 2014 požádal
o prodloužení dlouhodobého pobytu ve formě zaměstnanecké karty podle §44a zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)
za účelem práce u zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo.
[2] V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla
odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 9. 5. 2019, č. j. OAM-5693-35/ZM-2014 (dále jen „správní orgán I. stupně“
a „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně žádost žalobce zamítl
a podle §44a odst. 10 zákona o pobytu cizinců rozhodl, že platnost povolení k dlouhodobému
pobytu ve formě zaměstnanecké karty (dále jen „zaměstnanecká karta“) se neprodlužuje, neboť
je dán důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty podle §46e odst. 1
a §37 odst. 2 písm. b) s odkazem na §56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců, z důvodu
závažné překážky pobytu cizince na území. Tato překážka spočívá v tom, že zaměstnavatel
žalobce ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. – družstvo byl usnesením Městského soudu
v Praze ze dne 27. 8. 2018, č. j. 85 Cm 1841/2018 – 3, zrušen s likvidací.
[3] Správní orgány ve věci rozhodovaly znovu poté, co správní orgán I. stupně dne
22. 9. 2015 zamítl žádost žalobce s odůvodněním, že společnost ASSAMBLY POWER SUPPLY
Ltd – družstvo neplní svou oznamovací povinnost a neprovádí platby pojistného na důchodovém
a nemocenském pojištění a neplní ani svou povinnost poskytovat informace o své činnosti
v obchodním rejstříku (předkládání účetních závěrek). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce
odvolání. V průběhu odvolacího řízení dne 1. 12. 2015 žalobce předložil správnímu orgánu I.
stupně pracovní smlouvu, kterou uzavřel dne 4. 11. 2015 se společností SOTEX INVEST s. r. o.,
spolu s výpisem z Centrální evidence volných pracovních míst. Tyto dokumenty správní orgán I.
stupně postoupil dne 7. 1. 2016 žalované. Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 24. 11. 2017,
č. j. VM-158154-4/SO-2015, rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušila a věc mu vrátila
k dalšímu řízení, jelikož porušení povinnosti zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY
Ltd - družstvo nelze zaměstnanci přičítat jako závažnou překážku pobytu účastníka na území.
[4] Poté, co se věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení, byl žalobce výzvou
ze dne 19. 2. 2018 vyzván k odstranění vad podání, neboť z pracovní smlouvy se společností
SOTEX INVEST s. r. o. nevyplývá, čeho se žalobce domáhá.
[5] Usnesením ze dne 19. 4. 2018, č. j. OAM-5693-27/ZM-2014 (dále jen „usnesení
o nepovolení změny žádosti“), správní orgán I. stupně rozhodl, že změna obsahu žádosti žalobce
se nepovoluje, neboť nejsou splněny podmínky podle §41 odst. 8 správního řádu. Žalobce
nedoložil, jaká vážná újma mu hrozí, nebude-li změna obsahu jeho žádosti povolena. Jedinou
újmou může být zamítnutí jeho žádosti. Avšak nic mu nebrání podat novou žádost
o zaměstnaneckou kartu na zastupitelském úřadu v jeho domovském státě. Odvolání žalobce
proti usnesení o nepovolení změny žádosti žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 12. 2018,
č. j. MV-72187-4/SO-2018, zamítla a usnesení o nepovolení změny žádosti potvrdila.
[6] Nejpozději dne 7. 4. 2019 správní orgán I. stupně z obchodního rejstříku zjistil,
že společnost ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. – družstvo, byla pravomocně ke dni
25. 9. 2018 s likvidací zrušena.
II. Řízení před krajským soudem
[7] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „krajský soud“
a „napadený rozsudek“) zrušil napadené rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
[8] Krajský soud rozhodoval znovu poté, co Nejvyšší správní soud rozsudkem
ze dne 16. 7. 2020, č. j. 2 Azs 354/2019 – 27, zrušil v pořadí prvý rozsudek krajského soudu
ze dne 14. 11. 2019, č. j. 11 A 127/2019 – 35, jímž krajský soud napadené rozhodnutí žalované
zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud na rozdíl od krajského soudu shledal
postup správního orgánu I. stupně ohledně povolení změny žádosti v souladu se zákonem
i materiálním obsahem úkonů žalobce, jelikož v době jeho rozhodování o povolení změny
žádosti ještě nebylo známo, že zaměstnavatel ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo,
na jehož volné pracovní místo žalobce dne 15. 12. 2014 požádal o zaměstnaneckou kartu, bude
později ke dni 25. 9. 2018 zrušen s likvidací. Dále Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že „krajský soud pominul, že důvodem zamítnutí žádosti žalobce bylo zrušení společnosti ASSAMBLY
POWER SUPPLY Ltd. – družstvo s likvidací (pravomocně ke dni 25. 9. 2018). Zrušením a likvidací
společnosti ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. – družstvo se správní orgán I. stupně začal zabývat až dne
7. 4. 2019, tedy více než rok po výzvě ze dne 19. 2. 2018 a rok po vydání usnesení o nepovolení změny žádosti
ze dne 19. 4. 2018.“ Nejvyšší správní soud tedy krajský soud zavázal, aby v dalším řízení posoudil
„postup správních orgánů související se zjištěním o likvidaci a zrušení zaměstnavatele ASSAMBLY POWER
SUPPLY Ltd. – družstvo, a to v rozsahu žalobních námitek.“ Přitom vzal v úvahu, že „zrušení společnosti
ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. – družstvo bylo novou a pro výsledek řízení rozhodující skutečností
po více než třech letech trvání řízení o žádosti žalobce, přičemž délku řízení ani zrušení zaměstnavatele žalobce
nezapříčinil. Ve světle zásad činnosti veřejné správy, jak je krajský soud shrnul ve svém nyní zrušeném rozsudku,
rovněž zváží, zda postup správních orgánů jako celek vyhověl zákonným požadavkům, ovšem v rámci žalobních
námitek. Obecně platí, že účastník řízení musí mít příležitost volit jednotlivé procesní kroky v průběhu řízení
podle vývoje situace. Předpokladem pro to jednak je, aby byl obeznámen se změnami skutkového stavu, které
mohou mít vliv na výsledek řízení, a dále aby měl příležitost na ně přiměřeným způsobem reagovat.
O to naléhavěji vyvstává potřeba dodržení předvídatelného a korektního postupu správních orgánů v situaci,
kdy správní řízení trvá více než tři roky a správní orgán, který je vede, eviduje předložení listin, z nichž lze
dovodit vůli žadatele předejít v řízení situaci, která by pro něj mohla být nepříznivá. V okamžiku, kdy se stane
zjevným důvod, jenž brání vyhovění žádosti, je namístě vážit, byť i s časovým odstupem, zda nevzít v úvahu
již dříve hodnocený úkon účastníka řízení, ovšem v kontextu nově nastalé procesní situace. Na závěr nelze
nepodotknout, že řadě procesních komplikací by bylo možné předejít, pokud by správní orgány posuzovaly
důvodnost žádostí v reálném čase a extrémní délka řízení by nedávala tolik prostoru pro skutkové změny, jež jsou
jinak v živém ekonomickém prostředí, na trhu práce i v lidském životě běžné.“
[9] Krajský soud v nyní napadeném rozsudku s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního
soudu č. j. 2 Azs 354/2019 – 27, shledal postup správního orgánu I. stupně ohledně nepovolení
změny obsahu žádosti v souladu se zákonem. Dále uvedl, že postup správních orgánů byl
v rozporu se zásadami činnosti veřejné správy, jelikož v řízení nebyla doložena a prokázána
existence skutečnosti, která by naplnila podmínku pro zamítnutí žádosti o prodloužení doby
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu formou zaměstnanecké karty. Podle krajského soudu
neexistovala závažná překážka pobytu žalobce na území jako důvod pro zamítnutí žádosti.
Správní orgány pochybily, jelikož nevzaly v potaz změnu skutkových okolností před vydáním
prvostupňového rozhodnutí, které mohly mít vliv na výsledek řízení. Správní orgány měly
umožnit žalobci, aby uplatnil takové procesní kroky, které by pro něj neměly nepříznivý následek,
a to i s ohledem na délku řízení v případě žalobce a pravidlo, že o žádosti má být rozhodováno
v reálném čase. Nelze tedy dovodit, že v případě žalobce existoval zjevný důvod, který bránil
vyhovění žádosti. Správní orgány nevzaly v potaz již dříve doložené podání žalobce v kontextu
nově nastalé situace, kdy zaměstnavatel ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo
již neexistovalo. Správní orgány neobeznámily žalobce se změnou skutkových okolností;
tou nemůže být formální a obecná výzva k seznámení se se spisem. Zároveň neumožnily žalobci,
aby na tyto změny reagoval.
III. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobce
[10] Proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu (dále jen „napadený rozsudek“)
podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, kterou opírá o důvody
dle §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Namítá nesprávné posouzení právní otázky soudem a nepřezkoumatelnost spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
[11] Stěžovatelka namítá, že podmínky pro zamítnutí žalobcovy žádosti podle §44a odst. 10
ve spojení s §46e odst. 1 a §37 odst. 2 písm. b) s odkazem na §56 odst. 1 písm. j) zákona
o pobytu cizinců byly splněny. Zaměstnavatel ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo
byl zrušen s likvidací. Žalobce tak fakticky nemohl vykonávat práci pro tohoto zaměstnavatele,
a tedy plnit účel pobytu na území. Neplnění účelu pobytu je judikaturou Nejvyššího správního
soudu kvalifikováno jako závažná překážka pobytu cizince na území (rozsudek
sp. zn. 4 Azs 248/2017). Doloženou pracovní smlouvou se společností SOTEX INVEST s. r. o.
a výpisem z Centrální evidence volných pracovních míst se správní orgán I. stupně zabýval
již v usnesení ze dne 19. 4. 2018, jímž nebyla povolena změna žádosti žalobce, jelikož
ten neprokázal hrozící vážnou újmu a nebylo prokázáno, že požadované změny žádosti nelze
dosáhnout jinak, tedy podáním nové žádosti o vydání zaměstnanecké karty. Poté co se správní
orgán I. stupně dozvěděl o zrušení zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY
Ltd. - družstvo s likvidací, o zm ěně žádosti již bylo rozhodnuto tak, že se nepovoluje.
Stěžovatelka dále namítá, že správní orgán I. stupně žalobce seznámil se změnami skutkového
stavu a dal mu příležitost na tyto změny reagovat. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu
poučovací povinnost správního orgánu neznamená poskytování komplexního návodu,
co by účastník měl nebo mohl dělat, ale jen pomoc k tomu, aby mohl dát najevo, co hodlá
v řízení učinit (č. j. 1 As 51/20210 – 214). Poučovací povinnost se týká obecného poučení
o procesních právech a povinnostech, nikoliv návodu jak v daném případě jednat
(č. j. 2 Azs 225/2017 - 22). Z povinnosti spolupráce se žadatelem nevyplývá povinnost správního
orgánu postupovat tak, aby mu bylo vyhověno. Nemá povinnost sdělovat, co z podkladů hodlá
dovodit. Je dostatečné, že žalobce měl možnost seznámit se s podklady a je k jeho tíži,
že se k nim posléze nevyjádřil (č. j. 5 Azs 350/2017 - 41). Krajský soud navíc nespecifikoval,
jak by měly správní orgány vyrozumět žalobce o změně skutkového stavu, je-li výzva k seznámení
s poklady nedostačující. Správní orgány rozhodovaly na základě dostatečně zjištěného
skutkového stavu a je zřejmé, z jakého důvodu byla žádost žalobce zamítnuta. Postupovaly
v souladu se základními zásadami správního řízení.
[12] Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že nesouhlasí s kasačními
námitkami.
IV. Posouzení kasační stížnosti
[13] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti. Konstatoval,
že stěžovatelka je osobou oprávněnou k jejímu podání, neboť byla účastníkem řízení, z něhož
napadený rozsudek vzešel (§102 s. ř. s.), kasační stížnost byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.)
a za stěžovatelku jedná osoba s vysokoškolským právnickým vzděláním, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. (§105 odst. 2 s. ř. s.).
[14] Nejvyšší správní soud se v prvé řadě musel zabývat přípustností podané kasační stížnosti,
neboť jde v pořadí již o druhou kasační stížnost v dané věci a podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí
bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. Opakovaná kasační stížnost je přípustná pouze tehdy, je-li
jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního
soudu, a v případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí soudu pro procesní pochybení,
nedostatečně zjištěný skutkový stav anebo nepřezkoumatelnost (srov. usnesení rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2011, č. j. 1 As 79/2009 - 165,
publ. pod č. 2365/2011 Sb. NSS). Kasační stížnost je přípustná, jelikož uvedeným rozsudkem
Nejvyšší správní soud ze dne 16. 7. 2020, č. j. 2 Azs 354/2019 – 27, zrušil v pořadí první
rozsudek krajského soudu nejen pro nezákonnost posouzení nepovolení změny žádosti žalobce,
ale i pro nepřezkoumatelnost, jelikož se krajský soud opomněl zabývat tím, z jakých důvodů byla
žádost žalobce zamítnuta (viz bod [31] rozsudku č. j. 2 Azs 354/2019 – 27).
[15] Důvodnost kasační stížnosti vážil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), přičemž takové neshledal.
[16] Kasační stížnost není důvodná.
[17] Krajský soud v napadeném rozsudku v souladu se závazným právním názorem
vysloveným Nejvyšším správním soudem v rozsudku č. j. 2 Azs 354/2019 – 27 posoudil postup
ohledně nepovolení změny žádosti žalobce jako zákonný. Dále se ve smyslu vytýkané
nepřezkoumatelnosti zabýval postupem správních orgánů v řízení o žádosti ohledně zrušení
zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací.
[18] Nejvyšší správní soud považuje za potřebné zdůraznit, co je obsahem správního spisu,
jelikož v postupu žalované i správního orgánu I. stupně lze shledat několik nesrovnalostí.
[19] Ze správního spisu vyplývá, že dne 19. 4. 2018 správní orgán I. stupně vydal usnesení
o nepovolení změny žádosti. Součástí správního spisu je dále plná moc a odvolání žalobce došlé
správnímu orgánu I. stupně dne 14. 5. 2018, následuje výzva k odstranění vad žádosti a usnesení
přerušující řízení datované dne 23. 5. 2018. Na dalším listu spisu je dokument „Informace
o pozemku“ datovaný dne 3. 2. 2015 a výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob datovaný
dne 9. 2. 2015. Ve spise následuje rozhodnutí o odvolání proti usnesení o nepovolení změny
žádosti ze dne 10. 12. 2018. Potud není na obsahu správního spisu nic zarážejícího. Dalším
dokumentem je však „Sbírka listin ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo v likvidaci“
bez uvedení data a s ním spojená listina „Úplný výpis z obchodního rejstříku“, z jejíž strany č. 2
vyplývá, že výpis byl pořízen dne 7. 4. 2019. K úplnému výpisu je připojena kopie usnesení
Městského soudu v Praze, č. j. 85 Cm 1841/2018 - 3, jímž se společnost ASSAMBLY POWER
SUPPLY Ltd-družstvo zrušuje a nařizuje se její likvidace. Následuje listina „zaslání spisového
materiálu a pravomocné rozhodnutí Komise“ ze dne 7. 1. 2019. Až po těchto dokumentech
je ve správním spisu zařazen přípis „Výzva k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí“, jehož
datování 11. 10. 2018 však předchází den, kdy byl zjevně pořízen Úplný výpis z obchodního
rejstříku. Následuje „Protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí“ datovaný
dne 22. 10. 2018, tedy opět před pořízením Úplného výpisu z obchodního rejstříku.
Tyto dokumenty pak následuje rozhodnutí správního orgánu I. stupně o zamítnutí žádosti
žalobce, datované dne 9. 5. 2019.
[20] Ze správního spisu, který má věrně dokumentovat postup správních orgánů v řízení
o žádosti žalobce, není podle Nejvyššího správního soudu zřejmé, zda Úplný výpis z obchodního
rejstříku pořízený dne 7. 4. 2019, který jako jediný z dokumentů ve správním spise svědčí
o zrušení zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací, byl skutečně
obsahem správního spisu již v okamžiku, kdy se žalobce na výzvu správního orgánu I. stupně
seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí. Tato skutečnost není zjistitelná ani z protokolu
o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 22. 10. 2018, jelikož v něm
se toliko uvádí, že „OAMP MV ČR bude při posuzování žádosti jmenovaného cizince vycházet
z následujících podkladů: žádost o prodloužení povolení […] a případně další materiály obsažené ve spisu […]
materiály cizinecké evidence (CIS), materiály azylové evidence OAMP MV ČR, vyjádření účastníka řízení“.
Jednotlivé dokumenty ve správním spise nejsou ani nikterak číslovány, jak bývá ve správních
spisech obvyklé. Nelze tedy ověřit jejich pořadí. Spisový rejstřík sice obsahuje položku „OR“,
(obchodní rejstřík?) datovanou ke dni 11. 10. 2018 (nečitelné), pak ovšem není zřejmé,
jak se ve správním spise k tomuto dni mohl vyskytnout Úplný výpis z obchodního rejstříku
pořízený 7. 4. 2019, jak je v něm uvedeno.
[21] Podle §36 odst. 3 správního řádu musí být zároveň účastníkům před vydáním rozhodnutí
ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Skutečnost, že správní orgán I. stupně
před vydáním rozhodnutí doplnil spis o nové důkazy, které navíc sám hodnotil, přičemž však
již s těmito důkazy ani jejich hodnocením účastníka řízení neseznámil a na takovou skutečnost
jej ani neupozornil, je porušením povinnosti správního orgánu umožnit účastníkům řízení,
aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění,
popřípadě navrhnout jejich doplnění.
[22] Nemůže-li příslušný správní orgán prokázat, že spis vedený ve věci již dále nebyl
doplňován o další podklady pro rozhodnutí ve věci, ke kterým se účastníci řízení nemohli
vyjádřit, jde tato skutečnost k tíži příslušného správního orgánu a vede k závěru, že právo
účastníků řízení podle §36 odst. 3 správního řádu bylo porušeno (podle rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 12. 2013, č. j. 6 As 81/2013 – 56).
[23] Platí přitom princip, že správní orgán rozhoduje podle skutkového a právního stavu
ke dni vydání rozhodnutí. Úplný výpis z obchodního rejstříku založený ve správním spise byl
pořízen dne 7. 4. 2019. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno až dne 9. 5. 2019,
tj. téměř po sedmi měsících od okamžiku, kdy se žalobce prokazatelně seznámil s obsahem
správního spisu. Zjištění o zrušení zaměstnavatele ASSAMBLY POWER
SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací přitom podle správního spisu plyne pouze z Úplného výpisu
z obchodního rejstříku a správní orgán I. stupně i žalovaná na něm postavily nosný důvod
pro zamítnutí žádosti žalobce. Nelze přitom odhlédnout od toho, že již dne 1. 12. 2015 žalobce
do správního spisu doložil pracovní smlouvu uzavřenou s jiným zaměstnavatelem včetně výpisu
z Centrální evidence volných pracovních míst, kterou přitom původně sám správní orgán
I. stupně posoudil materiálně jako návrh žalobce na povolení změny žádosti.
[24] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nezákonné
pro vady řízení, kterých se dopustil správní orgán I. stupně a které žalovaná nikterak nenapravila.
[25] Ve své žalobě žalobce uvedl, že v řízení nebyla prokázána existence závažné překážky,
pro niž byla jeho žádost zamítnuta. Zároveň namítá, že správní orgány si neopatřily dostatečné
podklady pro svá rozhodnutí.
[26] Ačkoliv žalobce výslovně nenamítl porušení svého procesního práva být seznámen
se všemi podklady před vydáním rozhodnutí, je zřejmé, že (byť v obecných rysech) brojí proti
tomu, že zrušení zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací
nemohlo být v jeho případě kvůli procesním nedostatkům důvodem pro zamítnutí žádosti.
Na zrušení ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací sice přímo ve své žalobě
odkazuje, snaží se jím však odůvodnit logicky to, že jelikož nastala tato nová skutečnost – zrušení
zaměstnavatele s likvidací, měly správní orgány vzít v potaz žalobcem doloženou pracovní
smlouvu s druhým zaměstnavatelem.
[27] Přestože se krajský soud v napadeném rozsudku podrobně nezabýval postupem
správního orgánu I. stupně a nesrovnalostmi v obsahu správního spisu, dospěl ke správnému
závěru, že v řízení nebyla zohledněna změna skutkových okolností před vydáním
prvostupňového rozhodnutí, která mohla mít vliv na výsledek řízení v důsledku toho, že žalobce
neměl možnost se k ní před vydáním prvostupňového rozhodnutí vyjádřit.
[28] Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku stěžovatelky, že v případě žalobce
byly naplněny podmínky pro zamítnutí jeho žádosti podle §44a odst. 10 ve spojení s §46e
odst. 1 a §37 odst. 2 písm. b) s odkazem na §56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců.
Krajský soud zrušil napadené rozhodnutí toliko z důvodu procesní vady spočívající v tom,
že existence závažné překážky v řízení o žádosti žalobce nebyla prokázána, resp. skutkové zjištění
jí odpovídající nebylo součástí spisu, a žalobce se k němu před vydáním prvostupňového
rozhodnutí neměl šanci vyjádřit. To vše v situaci, kdy ve správním spisu již byla založena
žalobcova pracovní smlouva s jiným zaměstnavatelem.
[29] Námitka stěžovatelky, že žalobce se se změnami skutečností nastalých během řízení
prokazatelně seznámil a měl možnost na ně reagovat, nemá oporu ve správním spisu, jelikož
Úplný výpis z obchodního rejstříku je nepochybně datován téměř o sedm měsíců poté,
co se žalobce dle protokolu seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí ve věci. To, že se žalobce
se zrušením zaměstnavatele ASSAMBLY POWER SUPPLY Ltd. - družstvo s likvidací jako
s podkladem prvostupňového rozhodnutí seznámil, nelze ze správního spisu nikterak zjistit,
ačkoliv tato skutečnost by z něj měla jednoznačně vyplývat. Správní orgány tak své procesní
povinnosti ve smyslu §36 odst. 3 správního řádu nedodržely. Posouzení krajského soudu
neodporuje stěžovatelkou odkazované judikatuře.
[30] Jelikož se krajský soud postupem správních orgánů nezabýval podrobně, lze konstatovat,
že ne zcela jasně nastínil, jak má stěžovatelka v dalším řízení postupovat. To však nemá žádný
vliv na zákonnost či přezkoumatelnost napadeného rozsudku. Ve světle podrobného rozboru
obsahu správního spisu lze uvést, že je třeba, aby stěžovatelka v dalším řízení žalobce
prokazatelně vyzvala, aby se seznámil s veškerými skutečnostmi a podklady rozhodnými
pro posouzení věci, a poskytla mu možnost se k nim vyjádřit. V tomto smyslu bude vskutku
na žalobci, jak bude reagovat.
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[31] Z výše uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu není nezákonný
z důvodů namítaných v kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako
nedůvodnou zamítl podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[32] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1, větu první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti
účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatelka (žalovaná) neměla ve věci úspěch, a nemá
proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalobce byl naopak v řízení plně
úspěšný, a má tak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti proti stěžovatelce. Náklady
řízení spočívají v odměně advokáta, která zahrnuje odměnu za jeden úkon právní služby [podání
vyjádření ke kasační stížnosti dle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. 3100 Kč [§7,
§9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a paušální částku ve výši 300 Kč (§13 odst. 4
advokátního tarifu), celkem tedy 3400 Kč. Ačkoliv ve svém vyjádření žalobce požadoval
i náhradu za převzetí zastoupení zástupcem JUDr. Petrem Novotným v řízení o kasační stížnosti,
Nejvyšší správní soud žalobci náhradu nákladů za tento úkon nepřiznal, jelikož zastoupení trvalo
již v řízení o žalobě. Částku 3400 Kč je třeba navýšit o daň z přidané hodnoty 21 %, kterou
je zástupce povinen odvést, na konečných 4114 Kč. Stěžovatelka je povinna uhradit žalobci
uvedenou částku ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jeho zástupce.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. května 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu