ECLI:CZ:NSS:2021:3.AFS.110.2021:31
sp. zn. 3 Afs 110/2021 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce:
Město Hluboká nad Vltavou, se sídlem Masarykova 36, Hluboká nad Vltavou, zastoupeného
Mgr. Vojtěchem Vyhnalem, advokátem se sídlem Rudolfovská 464/103, České Budějovice,
proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 3. 2021,
č. j. 51 Af 12/2020 – 43,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 15. 5. 2020, č. j. MF-6941/2016/1203-4.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku a svůj návrh
odůvodnil tím, že nepřizná-li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, bude
stěžovatel muset zaplatit částku přes 620 000 Kč. Tato částka však podstatným způsobem
zasahuje do jeho cash-flow, neboť rozpočty obcí jsou v covidové době zasaženy dosti citelnými
nepředvídatelnými výpadky příjmů, což v důsledku vede k tomu, že stěžovatel nemá zdroje
k financování tohoto nemalého mimořádného výdaje. Stěžovatel v návrhu poukázal na to, že jeho
rozpočet na rok 2021 je schodkový a že k jeho vyrovnání na částku 280 809 000 Kč dochází
použitím přebytku hospodaření minulých let ve výši 61 700 000 Kč. V rámci tohoto rozpočtu
však stěžovatel neplánoval s rezervou. Prioritou rozpočtu jsou podle stěžovatele dlouhodobě
plánované investiční akce neuskutečněné v minulém roce v důsledku obavy z poklesu příjmů
ovlivněných koronavirovou krizí (např. rekonstrukce místních komunikací, vybudování nové
budovy MŠ U Parku, příprava nástavby základní školy, dětské hřiště, aj.), na které jsou povětšinou
navázány dotační prostředky. V důsledku pandemie nemůže stěžovatel počítat s příjmy nad rámec
schváleného rozpočtu. Rovněž splácí úvěr poskytnutý na zateplení základní školy.
K těmto tvrzením stěžovatel jako důkaz předložil analýzu rozpočtu žalobce na rok 2021.
[3] Stěžovatel dále poznamenal, že neshledává rozpor s důležitým veřejným zájmem
a že žalovaného přiznání odkladného účinku zásadním způsobem negativně nezasáhne,
neboť platební výměr je vyměřen již od roku 2015 a správce daně s tímto příjmem v rozpočtu
na rok 2021 nepočítá.
[4] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že odklad účinnosti napadeného
rozhodnutí by mohl být v rozporu s důležitým veřejným zájmem spočívajícím v zájmu na řádném
hospodaření s veřejnými finančními prostředky a dodržování právních předpisů v oblasti
veřejných zakázek. Vzhledem k současné pandemické situaci, kdy je žalovanému známo,
že koronavirová krize zasáhla veškerá ekonomická odvětví, však ponechal posouzení otázky
odkladného účinku zcela na úvaze Nejvyššího správního soudu.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně.
[6] Základním pravidlem tedy je, že kasační stížnost odkladný účinek nemá. Kasační stížnosti
lze proto odkladný účinek přiznat jen ve zcela ojedinělých případech, pokud újma,
která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž významná
a jejíž vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím
z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb., NSS).
[7] Z uvedených východisek vyplývá, že chce-li stěžovatel docílit odkladného účinku, musí
předně ve svém návrhu uvést, že mu neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí
hrozí vzhledem k jeho poměrům významná újma, tuto újmu konkretizovat a uvést,
z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní nese stěžovatel.
[8] Nejvyšší správní soud posoudil uvedené důvody i předloženou listinu nazvanou „Analýza
rozpočtu žadatele na rok 2021“ a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nejsou v předložené věci splněny.
[9] Stěžovatel spatřuje újmu v zasažení svého cash-flow, neboť na základě napadeného
rozhodnutí je povinen zaplatit částku ve výši zhruba 620 000 Kč, přičemž na odvod této částky
nemá v důsledku koronavirové krize dostatek finančních prostředků. Takto tvrzená újma
však podle Nejvyššího správního soudu nemůže odůvodnit přiznání odkladného účinku,
který je vyhrazen jen pro ojedinělé případy, neboť z návrhu není zřejmé, jak intenzivně
tento odvod cash-flow stěžovatele zasáhne a není tedy jasné, zda je tvrzená újma
vzhledem ke stěžovatelovým poměrům opravdu významná. Předložená analýza takové vysvětlení
neposkytuje, neboť obsahuje pouze tytéž informace, kterými stěžovatel odůvodnil svůj návrh
a nikterak tak nevypovídá o jeho současných celkových poměrech. Stěžovatel sice poukázal
na prioritní investiční akce, nicméně neuvedl a ani neprokázal, zda a nakolik jsou tyto akce
uloženou úhradou opravdu ohroženy.
[10] Za této situace proto Nejvyšší správní soud nemohl posoudit případné dopady nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, neboť bez náležité specifikace aktuálních majetkových
poměrů nelze posoudit, do jaké míry se úhrada uložené částky projeví v majetkové sféře
stěžovatele, nakolik ohrozí realizaci plánovaných projektů, příp. jeho fungování a zda je tedy
tvrzená újma vzhledem k stěžovatelovým poměrům významná a nikoli bagatelní.
[11] Jelikož stěžovatel neprokázal splnění zákonných podmínek, Nejvyšší správní soud kasační
stížnosti odkladný účinek podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 téhož zákona nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. května 2021
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu