ECLI:CZ:NSS:2021:3.AS.212.2021:22
sp. zn. 3 As 212/2021 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého právní věci žalobkyně: T. R., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2021, č. j. 51 A 47/2021-4,
takto:
I. Návrh žalobkyně na prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti se zamítá .
II. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
III. Návrh žalobkyně na přerušení řízení o kasační stížnosti se zamítá .
IV. Kasační stížnost žalobkyně se odmítá .
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí
žalované ze dne 21. 4. 2021, č. j. 10.01-000164, 000165/21, kterým ji žalovaná neurčila advokáta
k poskytnutí bezplatné právní služby pro doplnění ústavní stížnosti. Krajský soud tuto věc
postoupil Městskému soudu v Praze, neboť podle §7 odst. 6 zákona č. 250/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) dovodil, že tento soud je k projednání podané žaloby místně
příslušný.
[2] Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost, s níž spojila návrh na osvobození od soudního poplatku a návrh na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud návrh na ustanovení zástupce zamítl
usnesením ze dne 13. 7. 2021, č. j. 3 As 212/2021-5. O návrhu na osvobození od soudního
poplatku soud nerozhodoval, neboť poplatková povinnost se na řízení o této kasační stížnosti
nevztahuje. Jelikož podaná kasační stížnost neobsahovala konkrétní kasační námitky, Nejvyšší
správní soud stěžovatelku tímto usnesením současně vyzval k tomu, aby kasační stížnost doplnila
o důvody, pro které usnesení krajského soudu napadá. K tomu jí stanovil lhůtu v délce jednoho
měsíce od doručení usnesení a poučil ji o následcích, které nastanou, jestliže výzvě nevyhoví.
[3] Usnesení stěžovatelka obdržela dne 16. 7. 2021 doručením do datové schránky
a od tohoto dne tedy počala běžet měsíční lhůta k doplnění kasační stížnosti. Poslední den
stanovené lhůty připadl na pondělí 16. 8. 2021.
[4] Dne 16. 8. 2021 obdržel Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu žádost o prodloužení lhůty
k doplnění kasační stížnosti spojenou s žádostí o přerušení řízení a s opětovnou žádostí
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[5] Nejvyšší správní soud ani nyní nerozhodoval o stěžovatelčině žádosti o osvobození
od soudních poplatků, neboť jak již uvedl ve svém usnesení ze dne 13. 7. 2021,
č. j. 3 As 212/2021-5 (dále jen „předešlé usnesení“) v bodě [3], s podáním této kasační stížnosti,
jež směřuje proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu, poplatková povinnost spojena není.
[6] Podle §35 odst. 10 věty první před středníkem zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“) lze navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, ustanovit k ochraně práv
zástupce, jímž může být i advokát. Z uvedeného vyplývá, že nutnou podmínkou pro ustanovení
zástupce je nezbytnost tohoto zastoupení pro ochranu práv navrhovatele.
[7] Nejvyšší správní soud ve svém předešlém usnesení dospěl k závěru, že stěžovatelka,
která nemá právnické vzdělání, je i bez kvalifikované právní pomoci schopna s důvodem
napadeného rozhodnutí polemizovat a svá práva náležitě hájit, neboť jde jak po skutkové
tak i právní stránce o jednoduchou záležitost spočívající pouze v posouzení podmínek
pro postoupení věci místně příslušnému soudu. Stěžovatelka ve své žádosti neuvedla,
proč považuje právní zastoupení v této věci, v níž není zastoupení advokátem povinné,
za nezbytné. Nejvyšší správní soud se proto i nadále domnívá, stěžovatelka je schopna
i bez právní pomoci srozumitelně formulovat důvody, pro které považuje postoupení věci
Městskému soudu v Praze za nezákonné. Z tohoto důvodu neshledal, že by zastoupení bylo
pro ochranu stěžovatelčiných práv nezbytné a její žádost proto zamítl.
[8] Pokud jde o návrh na přerušení řízení, ten stěžovatelka neopřela o žádné konkrétní
skutečnosti a zákonný důvod. Jelikož žádný důvod pro takový postup neshledal ani Nejvyšší
správní soud, návrh na přerušení řízení zamítl.
[9] Ani pro prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud
neshledal důvod. Podle §106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel
vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle
však o další měsíc.“
[10] Ačkoli stěžovatelka podala formálně včasnou žádost o prodloužení lhůty k doplnění
kasační stížnosti, vážné důvody v ní neuvedla a omezila se pouze na tvrzení, že doplnění kasační
stížnosti musí být „ve formě právní tzn. s právním zástupcem, tudíž lhůta by měla být do doby ustanovení
soudem právního zástupce z řad advokátů (…).“
[11] Nejvyšší správní soud připomíná, že zákon stanoví k podání kasační stížnosti lhůtu dvou
týdnů, přičemž podání kasační stížnosti bez zákonných náležitostí má za následek prodloužení
této lhůty řádově o týdny. Nejvyšší správní soud je totiž v takovém případě nucen vydat usnesení,
kterým stěžovatele vyzve k doplnění kasační stížnosti, k čemuž mu stanoví zákonnou
jednoměsíční lhůtu. Tímto postupem je však stěžovatel, který podá vadnou kasační stížnost,
zvýhodněn oproti stěžovateli, který v zákonné dvoutýdenní lhůtě podá kasační stížnost řádně
odůvodněnou se všem náležitostmi, neboť má k formulování kasačních námitek daleko větší
časový prostor. Z tohoto důvodu zákon umožňuje dále prodloužit lhůtu k doplnění kasační
stížnosti jen výjimečně a z vážných důvodů, přičemž pojem vážné důvody Nejvyšší správní
vykládá restriktivně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2017,
č. j. 6 As 339/2017-15).
[12] Zastoupení advokátem, jak Nejvyšší správní soud uvedl výše, není v předložené věci
nezbytné. Stěžovatelčina subjektivní představa o nezbytnosti právního zastoupení ve věci,
která je po skutkové i právní stránce jednoduchou záležitostí, tak z povahy věci nemůže
představovat vážný důvod pro prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, neboť stěžovatelce
objektivně nic nebrání, aby svou kasační stížnost ve stanovené měsíční lhůtě doplnila. Nejvyšší
správní soud proto žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti zamítl.
[13] V důsledku toho pak Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka výzvě k doplnění
kasační stížnosti v jednoměsíční lhůtě stanovené podle §106 odst. 3 s. ř. s. nevyhověla,
neboť v žádném ze svých podání nekonkretizovala důvody, pro které považuje napadené
usnesení krajského soudu za nezákonné. Kasační stížnost tak i nadále nesplňuje náležitosti
předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s. a je i nadále neprojednatelná.
Z tohoto důvodu nelze v řízení pokračovat. Jediným procesním důsledkem, který s touto situací
soudní řád správní spojuje a na který soud stěžovatelku upozornil, je odmítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona kasační
stížnost odmítl.
[14] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 26. srpna 2021
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu