ECLI:CZ:NSS:2021:3.AS.227.2021:38
sp. zn. 3 As 227/2021 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: J. S., zastoupen Mgr.
Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem České Budějovice, Žižkova tř. 183/33,
proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Kolářská 451/3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 6.
2021, č. j. 57 A 5/2018 - 149, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem specifikovaným v záhlaví Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen
„krajský soud“) zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017,
č. j. 7124/1.30/17-3, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí
Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „správní orgán I. stupně“),
ze dne 24. 8. 2017, č. j. 25057/5.30/17-2. Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pořádková
pokuta ve výši 30 000 Kč za nedostavení se k podání svědecké výpovědi bez náležité omluvy.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou
kasační stížností a současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
dle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s“). Uvedený
návrh odůvodnil stěžovatel tím, že by zaplacení pokuty bylo pro něj likvidační. Uvedl,
že u něj z finančního hlediska přetrvává stejná situace jako v době, kdy požádal o přiznání
odkladného účinku žalobě, který jí byl přiznán, vyjma přiznaného příspěvku na bydlení, který
mu zvýšil příjem o 2 846 Kč. Ze spisu krajského soudu přitom vyplývá, že v době přiznání
odkladného účinku žalobě pobíral toliko invalidní důchod ve výši 7 260 Kč, který byl jeho
jediným příjmem.
[3] Žalovaná k návrhu uvedla, že ponechá na úvaze soudu, zda kasační stížnosti odkladný
účinek přiznat. Podle jejího názoru se však přiznání odkladného účinku v současné době,
kdy uplynuly již více než tři roky od uplynutí splatnosti pokuty, míjí svým účelem.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije
přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Usnesením krajského soudu ze dne 7. 4. 2021, č. j. 57 A 5/2018 - 127, byl žalobě
stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného přiznán odkladný účinek. Návrh na přiznání odkladného
účinku žalobě stěžovatel podal z totožných důvodů, jako návrh učiněný před Nejvyšším správním
soudem. Krajský soud v odůvodnění označeného usnesení zkoumal splnění podmínek jeho
přiznání (rozsah újmy a dotčení veřejného zájmu). Při posuzování návrhu přihlédl zejména
ke stěžovatelem doloženým majetkovým poměrům a dospěl k závěru, že nepřiznáním
odkladného účinku žalobě by stěžovatel utrpěl nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla
vzniknout jiným osobám. Rovněž neshledal, že by vyhovění návrhu bylo v rozporu s důležitým
veřejným zájmem (což žalovaný ani nenamítal).
[6] Důvody přiznání odkladného účinku žaloby na straně stěžovatele trvají a Nejvyšší správní
soud neshledal, že by v projednávaném případě byly dány jakékoli další skutečnosti zřetele hodné,
které by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bránily. Přiznání příspěvku na bydlení,
který stěžovateli zvýšil příjem o 2 846 Kč, pak Nejvyšší správní soud nepovažuje - vzhledem
k dosavadní výši příjmů stěžovatele - za dostatečný k tomu, aby odůvodňoval takovou změnu
v majetkových poměrech stěžovatele, která by mu umožňovala uloženou pokutu bez vzniku
existenčních problémů uhradit. Nejvyšší správní soud je shodně s krajským soudem toho názoru,
že bezprostřední dopad realizace rozhodnutí žalovaného by mohl zásadním způsobem zasáhnout
do existenční sféry stěžovatele. Stěžovatel by tak nepřiznáním odkladného účinku utrpěl
nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Důvod pro uložení shora
uvedeného správního trestu jistě nelze bagatelizovat, nicméně v posuzované věci není
významnější, než újma, která by mohla vzniknout stěžovateli.
[7] Nejvyšší správní soud na závěr dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
žádným způsobem nepředjímá meritorní rozhodnutí ve věci (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[8] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107 s. ř. s.,
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele přiznal odkladný účinek.
Zároveň připomíná, že podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku krajského
soudu, ale vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl přiznán
odkladný účinek, fakticky se do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný
účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 19. srpna 2021
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu