ECLI:CZ:NSS:2021:3.AS.55.2021:38
sp. zn. 3 As 55/2021 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce V. M., zastoupeného
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému
Krajskému úřadu Ústeckého kraje, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2.
2021, č. j. 15 A 200/2018-52,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, č. j. 15 A 200/2018-52,
zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2018, č. j. 1820/DS/2018, kterým bylo
zamítnuto odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města
Teplice ze dne 13. 12. 2017, č. j. MgMT/128969/2017. Posledně uvedeným rozhodnutím byly
zamítnuty námitky stěžovatele ze dne 20. 3. 2017 proti provedení záznamu 12 bodů v registru
řidičů.
[2] Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel zdůvodnil
tím, že mu hrozí nenapravitelná újma, kterou spatřuje ve ztrátě zaměstnání kurýra.
S tím je spojena i újma finanční, neboť úkony spojené s navrácením řidičského oprávnění
po dosažení 12 bodů by pro něho v případě ztráty zaměstnání znamenaly nepřiměřenou finanční
zátěž. Poukázal také na to, že v důsledku pozbytí řidičského oprávnění by nemohl vozit svoji
onkologicky nemocnou družku na pravidelné kontroly k lékaři. Přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle názoru stěžovatele neohrožuje závažným způsobem veřejný zájem, neboť
přestupky stěžovatele nejsou nijak závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních
účastníků silničního provozu. Zároveň se stěžovatel nedomnívá, že by přiznaný odkladný účinek
„měl vliv na práva třetích stran“.
[4] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Má za to, že jeho přiznání by bylo
v rozporu s důležitým veřejným zájmem, tj. ochranou ostatních účastníků silničního provozu
před nezodpovědným a ohrožujícím jednáním řidičů, kteří opakovaně páchají přestupky
v dopravě. Stěžovatel se od 17. 2. 2017, kdy dosáhl záznamu 12 bodů v registru řidičů, nejméně
dvakrát dopustil přestupku spojeného se záznamem bodů. Je tak zřejmé, že pokuty uložené
na místě za spáchaný přestupek na stěžovatele nemají žádný výchovný vliv.
[5] Nejvyšší správní soud úvodem předesílá, že institut odkladného účinku má zcela
mimořádnou povahu. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není
řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek bez dalšího očekávat.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které
zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[6] Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (toto ustanovení se užije přiměřeně v řízení
o kasační stížnosti – viz §107 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud při rozhodování o návrhu
na přiznání odkladného účinku tedy reflektuje na jedné straně hledisko veřejného zájmu,
při současném porovnání újmy stěžovatele (nebude-li odkladný účinek přiznán), s možnou újmou,
která by mohla vzniknout jiným osobám (bude-li odkladný účinek přiznán), jako hledisko druhé.
K přiznání odkladného účinku může tedy kasační soud přistoupit teprve poté, osvědčí-li
stěžovatel, že jeho újma, jako důsledek nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, by byla
nepoměrně větší oproti případné újmě jiné osoby, bylo-li by takovému návrhu vyhověno,
a současně teprve poté, co vyloučí kolizi odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.
[7] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Pokud
jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu
s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu, případně
z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí o odkladném účinku je rozhodnutím
předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá (ani nemůže předjímat)
výsledek meritorního posouzení věci.
[8] Při posouzení stěžovatelova návrhu Nejvyšší správní soud zohlednil skutečnost,
že na základě obdobných důvodů byl v dané věci krajským soudem přiznán odkladný účinek
již jeho žalobě (usnesení ze dne 6. 11. 2018, č. j. 15 A 200/2018-40). Nejvyšší správní soud
zejména akceptoval tvrzení stěžovatele, že pozbytí řidičského oprávnění by pro něj znamenalo
újmu spočívající ve ztrátě zaměstnání na pozici vedoucího kurýrů (rozvoz balíčků). Uvedené
skutečnosti byly potvrzeny vyjádřením zaměstnavatele ze dne 1. 3. 2021, z něhož se podává,
že zaměstnavatel nemá pro stěžovatele jinou pracovní pozici, a v případě pozbytí řidičského
oprávnění by s ním musel rozvázat pracovní poměr. Stěžovatel dále doložil lékařské zprávy
své družky, paní X, z nichž se podává, že trpí blíže specifikovaným onkologickým onemocněním
a přidruženými psychickými obtížemi. Lze tedy důvodně usuzovat, že nemožnost řídit motorové
vozidlo by pro stěžovatele představovala rovněž silnou komplikaci při péči o dlouhodobě vážně
nemocnou partnerku.
[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dále nehrozí újma jiným osobám, neboť
napadené rozhodnutí se týká toliko žalobce. Pokud jde o kritérium veřejného zájmu, Nejvyšší
správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti před působením řidičů, kteří soustavně
porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Tento veřejný
zájem nicméně v daném případě nepřeváží nad dopady odebrání řidičského oprávnění
na mobilitu stěžovatele, u něhož je s ohledem na výkon jeho povolání a zdravotní stav jeho
družky řízení motorového vozidla nezbytné. Stěžovateli lze přisvědčit také v tom, že přestupky,
kterých se v minulosti při řízení motorového vozidla dopustil (opakované porušení povinnosti
být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, dvě překročení nejvyšší povolené rychlosti
o 11, respektive 14 km/h) nepatří mezi nejvíce společensky nebezpečné. Odklad vykonatelnosti
přitom nic nezmění na nekompromisním dopadu nekázně stěžovatele v případě, že jeho kasační
stížnost nebude shledána důvodnou. O věcných aspektech kasační stížnosti však bude teprve
rozhodnuto.
[10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nicméně Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2021
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu