ECLI:CZ:NSS:2021:3.AZS.183.2021:31
sp. zn. 3 Azs 183/2021 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: A. R., zastoupený
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované:
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2,
Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
7. 6. 2021, č. j. 2 A 11/2021 – 32, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaná domáhá zrušení rozsudku Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 7. 6. 2021, č. j. 2 A 11/2021 – 32. Výrokem I. napadeného
rozsudku městský soud zrušil rozhodnutí žalované ze dne 13. 4. 2021,
č. j. CPR-34401-4/ČJ-2020-930310-V244, a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Výrokem II. pak
rozhodl o přiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Označeným rozhodnutím žalované bylo
zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí PČR, Krajského ředitelství policie
hl. m. Prahy ze dne 25. 8. 2020, č. j. KRPA-22687-37/ČJ-2020-000022-SV, kterým bylo žalobci
uloženo správní vyhoštění se zákazem vstupu na území členských států EU v délce trvání
15 měsíců a se stanovením doby k vycestování do 50 dnů od právní moci rozhodnutí.
[2] Společně s blanketní kasační stížností požádala žalovaná (dále také jen „stěžovatelka“)
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh odůvodňuje tím, že pokud by se nyní
řídila – podle jejího mínění nesprávným – právním názorem obsaženým v napadeném rozsudku,
může v důsledku toho dojít ke vzniku dvou rozdílných, ba dokonce opačných správních
rozhodnutí v téže věci. A to za situace, pokud by podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
posléze vyhověl, zrušil rozsudek městského soudu a ten by následně žalobu zamítl. Původně
zrušené správní rozhodnutí by tak znovu „obživlo“, přičemž v mezidobí by byla stěžovatelka
nucena vydat rozhodnutí jiné, respektující právní názor obsažený v nyní napadeném rozsudku
městského soudu. Taková situace je nežádoucí a je v rozporu s právní jistotou účastníků řízení.
Důležitý veřejný zájem spatřuje stěžovatelka v nutnosti předcházet existenci vedle sebe stojících
a potencionálně opačných rozhodnutí. I rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v minulosti
na předestřené negativní aspekty poukázal a dovodil, že jedinou možností, jak jim předcházet,
je přiznat kasační stížnosti žalovaného správního orgánu odkladný účinek.
[3] Žalobce s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Podotýká,
že stěžovatelkou nastíněná argumentace by ad absurdum vedla k důsledku, že odkladný účinek
by musel být přiznán v každém případě, v němž by kasační stížnost žalovaného směřovala proti
zrušujícímu rozsudku krajského soudu. Přiznání odkladného účinku je vázáno na splnění
přísných podmínek, jde přitom o institut výjimečný. Dále připomíná, že podle judikatury
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu není hrozba existence dvou odlišných správních
rozhodnutí v téže věci sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku. Na tuto
judikaturu navazuje rozhodovací praxe zdejšího soudu, který v podobných případech návrhy
správních orgánů zamítá. Přiznání odkladného účinku by nadto v daném případě způsobilo újmu
žalobci. Žalobce má zájem na tom, aby stěžovatelka pokračovala v řízení o správním vyhoštění,
neboť toto řízení je jedinou překážkou v udělení pobytového oprávnění (ve formě trvalého
pobytu) žalobci. Žalobce je aktuálně v „začarovaném kruhu“, neboť splňuje všechny formální
předpoklady pro vydání povolení k trvalému pobytu, což potvrdil i orgán rozhodující o tomto
oprávnění (Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky), zároveň je však dané řízení
přerušeno do doby skončení řízení o správním vyhoštění. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti stěžovatelky by tak došlo k dalšímu – již tak velmi dlouhému – protahování celého řízení
o správním vyhoštění, které by nemohlo být zastaveno, popřípadě alespoň překvalifikováno.
To by nadále žalobci znemožňovalo získat požadované pobytové oprávnění, v čemž spatřuje
závažnou újmu. Žalobce závěrem podotýká, že jakkoli se v rámci rozhodování o odkladném
účinku neposuzuje otázka zákonnosti napadeného rozsudku, je nezbytné zdůraznit, že zrušujícím
důvodem byla nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatelky. Ta se v něm řádně nevypořádala
s jednou odvolací námitkou žalobce, nyní se však k jeho tíži snaží situace využít a způsobit
mu další újmu spočívající v podání daného návrhu.
[4] Podle §107 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) platí, že kasační stížnost
nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat,
přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud
přizná žalobě (kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Soud zjišťuje jen to, zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného
účinku splněny. Nezabývá se přitom věcným posouzením případu.
[5] Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným
opravným prostředkem, u něhož nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku.
Prolamují se jím před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného
rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud
není jako celek zákonnou cestou zrušeno. Tento postup proto musí být vyhrazen pouze
pro výjimečné případy. Přiznání odkladného účinku je vždy záležitostí konkrétních okolností
věci. Je proto na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá, že v jeho
případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí
krajského soudu odloženy.
[6] Stěžovatelka spatřuje v tom, že by postupovala podle pravomocného a vykonatelného
rozsudku městského soudu, riziko existence dvou správních rozhodnutí v téže věci,
což je nežádoucí a v rozporu s právní jistotou účastníků řízení. Právě proto požaduje přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[7] Stěžovatelka předně správně podotkla, že pokud krajský (zde městský) soud zruší
rozhodnutí žalovaného správního orgánu, „[j]e povinností správního orgánu pokračovat v řízení a řídit
se přitom závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu
na to, zda je ve věci podána kasační stížnost, v níž správní orgán polemizuje s vysloveným právním
názorem“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 – 49, č. 1255/2007 Sb. NSS; všechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[8] Otázkami, které stěžovatelka předestřela ve svém návrhu, se již zabýval rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58,
č. 3270/2015 Sb. NSS (na které správně poukázal rovněž žalobce), v jehož odstavci 22 připustil,
že „[v] určitých výjimečných situacích, jejichž materiální podmínky definuje soudní řád správní právě
v §73 odst. 2 in fine, je nutno 'zmrazit' stav věcí v době 'před' napadeným rozhodnutím, protože pokud by mělo
být vykonáno a následně bylo v rámci soudního přezkumu shledáno nezákonným a zrušeno či byla vyslovena jeho
nicotnost, vrátit stav věcí do podoby 'před' tímto nezákonným či nicotným rozhodnutím by bylo nemožné nebo
neúměrně obtížné.“ Zároveň ale uvedl, že podobná procesní situace, která by mohla nastat zrušením
rozsudku krajského (městského) soudu bez přiznání odkladného účinku, tedy že by vedle sebe
existovala dvě protichůdná správní rozhodnutí, není sama bezprostředním ohrožením důležitého
veřejného zájmu, a nezavdává důvod k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jako příklad
výjimečných případů, ve kterých může být namístě odkladný účinek kasační stížnosti žalovaného
správního orgánu přiznat, uvedl rozšířený senát vrácení řidičského oprávnění duševně choré
osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu
s vojenským materiálem zločinnému podniku, apod. Je evidentní, že typově se v nyní posuzované
věci o takový mimořádný případ nejedná.
[9] Nejvyšší správní soud v tomto ohledu rovněž připomíná, že smyslem institutu přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti není předběžné posouzení důvodnosti kasační stížnosti
ani hodnocení skutkových či právních otázek majících přímou souvislost s meritem věci. Podle
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2017, č. j. 4 Afs 140/2017 – 29, platí,
že „[p]řiznání odkladného účinku pravomocného rozhodnutí je třeba připustit pouze tehdy, jestliže nezbytnost
odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná
rozhodnutí soudů. Pokud by správní orgány neměly být vázány pravomocným rozhodnutím krajských soudů,
kterými se ruší jejich správní akty, pak by zákonodárce musel zcela změnit koncepci správního soudnictví
a vyloučit právní moc rozhodnutí krajských soudů. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno
pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nepoměrně větší újmě.“ Na výrok městského soudu
v napadeném rozsudku je třeba hledět jako na věcně správný, pokud Nejvyšší správní soud
nedospěje při meritorním posuzování kasační stížnosti k opaku.
[10] Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka neprokázala, že by výkon napadeného
rozsudku pro ni znamenal újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107 odst. 1, větou
druhou s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[11] Kasační soud závěrem zdůrazňuje, že tímto usnesením nijak nepředjímá, jak rozhodne
ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. července 2021
JUDr. Tomáš Rychlý
předseda senátu