ECLI:CZ:NSS:2021:4.ADS.194.2021:22
sp. zn. 4 Ads 194/2021 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: NILS s.r.o., se sídlem
Chudenická 1061/26, Praha 10, zast. Mgr. et. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem
Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem
Kolářská 451/13, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2019, č. j. 4782/1.30/19-3,
sp. zn. S9-2019-64, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 12. 5. 2021, č. j. 9 Ad 15/2019 – 79,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj rozhodnutím
ze dne 28. 3. 2019, č. j. 2509/9.30/19-7 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního
stupně“), uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle §140 odst. 1 písm. c) zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jehož se dopustila tím, že umožnila výkon nelegální práce
podle §5 písm. e) bod 2 téhož zákona.
[2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 8. 2019, č. j. 4782/1.30/19-3 (dále jen „napadené
rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
[3] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen
„napadený rozsudek“) zamítl žalobu žalobkyně proti napadenému rozhodnutí podle §78 odst. 7
s. ř. s.
[4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní brojí proti napadenému rozsudku kasační
stížností.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 6. 2021, č. j. 4 Ads 194/2021 – 9,
vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů
od doručení tohoto usnesení.
[6] Uvedené usnesení kasačního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce
stěžovatelky dne 29. 6. 2021 (viz doručenka na čl. 10 spisu Nejvyššího správního soudu).
Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala
stěžovateli plynout dne 30. 6. 2021 a uplynula dne 14. 7. 2021 (středa). Stěžovatelka
však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradila.
[7] Podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci
zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“),
který v §9 odst. 1 stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení,
odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou
mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[8] Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[9] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu