ECLI:CZ:NSS:2021:4.ADS.50.2021:14
sp. zn. 4 Ads 50/2021 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. P., zast. JUDr. Markem
Kocábem, advokátem, se sídlem Pod Šternberkem 306, Zlín, proti žalované: Česká správa
sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze
dne 6. 12. 2019, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v
Brně ze dne 27. 1. 2021, č. j. 41 Ad 4/2020 - 38,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zam í t á.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku
[1] Žalobce dne 18. 12. 2017 v nočních hodinách ublížil na zdraví panu P. Ž. a způsobil mu
dočasnou pracovní neschopnost. Během jejího trvání vznikl panu Ž. nárok na nemocenské.
Okresní správa sociálního zabezpečení Kroměříž mu na nemocenské od 19. 12. 2017 do
10. 1. 2019 vyplatila celkem 84.084 Kč. Tuto částku nyní požaduje formou regresní náhrady po
žalobci.
[2] Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce, jímž brojil proti uložení
regresní náhrady. Krajský soud v Brně následně napadeným rozsudkem zamítl žalobu
proti rozhodnutí žalované.
[3] Proti napadenému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tuto svoji žádost odůvodnil tím,
že by na něj mohla být vedena exekuce pro vymožení sporné regresní náhrady. Nepřiznání
odkladného účinku by tak mělo za následek nevratné poškození stěžovatelových práv. Přiznáním
odkladného účinku naopak podle stěžovatele žádné jiné osobě, ani veřejnému zájmu, újma
nevznikne.
[4] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.
II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[7] V projednávané věci již krajský soud usnesením ze dne 21. 2. 2020, č. j. 41 Ad 4/2020 - 23,
nevyhověl žádosti na přiznání odkladného účinku žalobě, a to s odůvodněním, že žalobce
ve svém návrhu netvrdil ani neprokázal skutečnosti, které by svědčily pro přiznání účinku, ani
neprokázal, že by pro něj nepřiznání odkladného účinku znamenalo závažnou újmu.
[8] Ve své nynější žádosti se přitom stěžovatel omezil v podstatě na tutéž argumentaci, kterou
již dříve krajský soud shledal nedostatečnou. Nejvyšší správní soud tento jeho názor sdílí.
Stěžovatel totiž nijak nedoložil, proč by pro něj povinnost zaplatit částku 84.084 Kč měla
představovat závažnou újmu (např. tím, že by soudu doložil své majetkové poměry). Jeho tvrzení,
že vymáhání této částky cestou exekuce by způsobilo nevratné poškození jeho práv,
rovněž postrádá jakékoliv odůvodnění. Ostatně rozhodnutí žalovaného je již déle než rok
vykonatelné. Kdyby proto s výkonem rozhodnutí byly spojeny závažné důsledky do práv
stěžovatele, nepochybně by je byl schopen přinejmenším popsat ve svém návrhu. Vzhledem
k tomu, že jeho nynější tvrzení jsou stejně obecná a neurčitá jako ta, která vznášel více
než před rokem, lze je jen stěží považovat za přesvědčivá.
[9] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžovatel dostatečně
neosvědčil, že nepřiznáním odkladného účinku jeho kasační stížnosti by mu vznikla závažná
újma.
[10] Jelikož Nejvyšší správní soud nepovažoval újmu hrozící stěžovateli za odůvodňující přiznání
odkladného účinku jeho kasační stížnosti, neposuzoval již podrobněji újmu, která by mohla
vzniknout jiným osobám, ani případný rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným
zájmem.
III. Závěr
[11] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu