ECLI:CZ:NSS:2021:4.AFS.250.2021:53
sp. zn. 4 Afs 250/2021 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Česká televize, se sídlem
Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4, zast. JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem,
se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018,
č. j. 5914/18/5300-22444-711887, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2021, č. j. 10 Af 9/2018 -107,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zrušil tamtéž uvedené rozhodnutí
žalovaného, jímž zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního
úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 27. 6. 2017, č. j. 5244725/17/2004-52522-105535,
č. j. 5244860/17/2004-52522-105535, č. j. 5244900/17/2004-52522-105535,
č. j. 5244931/17/2004-52522-105535, č. j. 5244959/17/2004-52522-105535,
č. j. 5244985/17/2004-52522-105535, č. j. 5245013/17/2004-52522-105535,
č. j. 5245054/17/2004-52522-105535, č. j. 5245101/17/2004-52522-105535,
č. j. 5245123/17/2004-52522-105535, č. j. 5245150/17/2004-52522-105535
a č. j. 5245226/17/2004-52522-105535, jimiž doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za měsíce
leden až prosinec 2015 a dodatečnými platebními výměry č. j. 5244725/17/2004-52522-105535
a č. j. 5245226/17/2004-52522-105535 uložil žalobkyni povinnost uhradit penále z částky
doměřené daně.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále též „stěžovatel”) kasační stížnost.
[3] Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět
podáním ze dne 7. 10. 2021.
[4] Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) může
vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle
ustanovení §47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
[5] Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti
jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s.,
za použití §120 s. ř. s. řízení zastavil.
[6] O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. října 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu