ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.177.2021:27
sp. zn. 4 As 177/2021 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: M. Š., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 3. 2019, č. j. KUUK/28921/2019/DS, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 41 A 14/2019 - 56,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, v níž se žalobce domáhal
zrušení tamtéž uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Děčín ze dne 20. 4. 2018, č. j. MDC/41728/2018.
Tím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 3
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů,
neboť dne 21. 9. 2017 v 16:49 hodin na silnici č. 2/262 v obci Františkov nad Ploučnicí při řízení
osobního motorového vozidla tovární značky Citroën, registrační značky X, ve směru jízdy na
Benešov nad Ploučnicí v rozporu s §18 odst. 4 téhož zákona mu byla naměřena rychlost jízdy 77
km/h, po odečtení průměrné odchylky rychloměru tedy 74 km/h. Tím překročil nejvyšší
povolenou rychlost v obci. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2.500 Kč
a současně povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 4. 6. 2021 blanketní
kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 8. 6. 2021, č. j. 4 As 177/2021 - 10,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá rozsudek krajského
soudu. Dále stěžovatele poučil, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna,
Nejvyšší správní soud ji odmítne podle ustanovení §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno
zástupci stěžovatele do datové schránky dne 10. 6. 2021. Lhůta k doplnění kasační stížnosti
v délce jednoho měsíce tak počala běžet dne 11. 6. 2021 a uplynula v pondělí dne 12. 7. 2021
(den 10. 7. 2021, na který připadl konec lhůty, i den následující, byl den pracovního klidu –
sobota a neděle). Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem
nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s.
[5] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc“.
[6] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
[7] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel
v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně
tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti
postupu či rozsudku krajského soudu. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních
pochybení se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním
závěru). Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem,
považuje zdejší soud za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody
stěžovatel nedoplnil, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační
stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení
není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu