ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.208.2021:56
sp. zn. 4 As 208/2021 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Mgr. P. V.,
zast. Mgr. Bc. Rudolfem Vinšem, advokátem, se sídlem Západní 1448/16, Karlovy Vary, proti
žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, za
účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. T. a II) G. T., III) M. G., IV) M. L., obě osoby
zúčastněné na řízení III) a IV) zast. J. T., V) CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19,
Praha 9, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 10. 2019, č. j. 1234/SÚ/18-8, ze dne 22. 10.
2019, č. j. 1235/SÚ/18-8, a ze dne 30. 4. 2020, č. j. KK/344/SÚ/19-7, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2021, č. j. 57 A 183/2019 – 149,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek vůči rozhodnutím žalovaného
ze dne 21. 10. 2019, č. j. 1234/SÚ/18-8, ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1235/SÚ/18-8,
a ze dne 30. 4. 2020, č. j. KK/344/SÚ/19-7, a vůči rozsudku Krajského soudu v Plzni
ze dne 11. 5. 2021, č. j. 57 A 183/2019 – 149.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Plzni shora označeným rozsudkem zamítl žaloby, kterými se žalobkyně
domáhala zrušení tří rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2019,
č. j. 1234/SÚ/18-8, žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu
Sokolov (dále též stavební úřad) ze dne 16. 10. 2018, č. j. MUSO/101408/2018/OSÚP/MAVO,
jímž bylo zakázáno užívání stavby Rekonstrukce objektu č.p. X, Sokolov, B. č.p. X, na pozemcích
parc. č. X a X v k. ú. S. Rozhodnutím ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1235/SÚ/18-8, žalovaný zamítl
odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 4. 12. 2018, č. j.
MUSO/116022/2018/OSÚP/MAVO, kterým nařídil zkušební provoz téže stavby, jehož
předmětem byl provoz tepelného čerpadla z důvodu ověření podmínek hluku v noční době za
provozu technologického zařízení – tepelného čerpadla. Rozhodnutím ze dne 30. 4. 2020, č. j.
KK/344/SÚ/19-7, žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu
ze dne 18. 2. 2019, č. j. MUSO/76117/2018/OSÚP/MAVO, jímž nařídil odstranění části
uvedené stavby.
[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle §107 s. ř. s.
[3] Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že rozhodnutím
správních orgánů je zásadním způsobem zasahováno do vlastnického práva k pozemku,
jehož součástí je uvedená stavba, přičemž jakékoli její užívání je vyloučeno, když se má uskutečnit
napadenými rozhodnutími neoprávněně nařízený a nespecifikovaný zkušební provoz
a má být odstraněno tepelné čerpadlo, při jehož odstranění, potažmo bez jehož provozování,
objektivně není možno stavbu řádně užívat. Stěžovatelka vyjádřila obavu, že ze strany správních
orgánů může být v brzké době přistoupeno k vynucování a k výkonu napadených správních
rozhodnutí, což by pro ni představovalo újmu nepoměrně větší, než jaká by jinak mohla
vzniknout komukoli jinému, přičemž tu není žádného důležitého veřejného zájmu, kvůli
němuž by musela takovou újmu snášet, zejména za situace, kdy takto byla stavba povolena
pravomocným rozhodnutím.
[4] Žalovaný vyjádřil nesouhlas s přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl,
že rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 18. 2. 2019, které bylo potvrzeno rozhodnutím
žalovaného ze dne 30. 4. 2020, č. j. KK/344/SÚ/19-7, nedošlo k nařízení odstranění tepelného
čerpadla, jak v kasační stížnosti uvádí stěžovatelka, ale bylo nařízeno odstranění oplocení
tepelného čerpadla a betonové základové desky pod tepelným čerpadlem. Odstraněním oplocení
a betonové základové desky nebude znemožněno užívání samotného tepelného čerpadla (tepelné
čerpadlo již není upevněno k předmětné základové desce, ale je připevněno na stěnu objektu
č. p. X), ale dojde k nápravě neoprávněného využívání pozemku jiného vlastníka. Žalovaný
dále nesouhlasí s tvrzením stěžovatelky, že provedením zkušebního provozu bude vyloučeno
užívání stavby. Provedením zkušebního provozu naopak dojde k prověření funkčnosti
a vlastností technologického zařízení tak, aby mohlo být povoleno jeho užívání. Ohledně
zakázání užívání staveb žalovaný uvedl, že tento zákaz vyplynul po neúspěšné žádosti o vydání
kolaudačního souhlasu. Z §122 odst. 4 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017
vyplývá, že i kdyby byl přiznán odkladný účinek u rozhodnutí o zákazu užívání stavby,
stěžovatelka by neměla právo užívat stavbu, protože stavba nebyla zkolaudována. Odepřením
odkladného účinku tedy stěžovatelce nevzniká žádná újma. Podle žalovaného tak není splněna
první podmínka stanovená v §73 odst. 2 s. ř. s., tj. že by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám.
[5] Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku
nevyjádřily.
[6] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[7] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou
disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku
nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé
pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje
a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[8] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud
tak shledal návrh důvodným. Ve vztahu k rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2020,
č. j. KK/344/SÚ/19-7, Nejvyšší správní soud konstatuje, že výkon rozhodnutí by měl zásadní
dopad do majetkové sféry stěžovatelky, neboť by došlo k odstranění předmětné části stavby
a není přitom jasné, zda by bylo možné předmětnou část stavby vrátit do původního (nynějšího)
stavu. Zároveň by odstranění části stavby bylo nepochybně spojeno s finančními náklady, které
by stěžovatelku rovněž zatížily. Tato újma by přitom byla nepoměrně větší než případná újma
osob zúčastněných na řízení. Rovněž rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2019,
č. j. 1234/SÚ/18-8, týkající se zákazu užívání stavby a ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1235/SÚ/18-8,
týkající se nařízení zkušebního provozu stavby, představují poměrně intenzivní dopad do sféry
stěžovatelky, neboť mají vliv na možné užívání stavby, byť tento dopad není tak intenzivní
jako v případě rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2020, č. j. KK/344/SÚ/19-7.
[9] Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného
účinku spojovaly rozpor s důležitým veřejným zájmem. V daném případě připadá v úvahu veřejný
zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost účastníkovi
řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí
žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána.
Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[10] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu