ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.258.2021:41
sp. zn. 4 As 258/2021 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalovaným:
1) Česká lékařská komora, se sídlem Lužická 419/14, Olomouc, 2) Vězeňská služba České
republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, 3) Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem
Palackého náměstí 375/4, Praha 2, 4) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem
Vyšehradská 424/16, Praha 2, 5) Veřejný ochránce práv, se sídlem Údolní 39, Brno, o žalobě
proti rozhodnutí Revizní komise České lékařské komory ze dne 12. 5. 2021, č. j. 21/53-001/0112,
a o žalobě proti nečinnosti žalovaných, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 13. 7. 2021, č. j. 60 Na 6/2021 - 14,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 13. 7. 2021,
č. j. 60 Na 6/2021 - 14, odmítl žaloby proti rozhodnutí Revizní komise České lékařské komory
ze dne 12. 5. 2021, č. j. 21/53-001/0112, které bylo vydáno ve věci stížnosti žalobkyně na postup
lékařů při péči o jejího syna, a proti nečinnosti žalovaných. Uvedené usnesení bylo žalobkyni
doručeno dne 19. 7. 2021, jak vyplývá z doručenky založené na č. l. 14 spisu krajského soudu.
[2] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, kterou
prostřednictvím e-mailové schránky odeslala Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 8. 2021,
což je zřejmé z listin založených na č. l. 1 až 3 spisu kasačního soudu. Totožnou e-mailovou
zprávu obsahující kasační stížnost pak obdržel dne 3. 8. 2021 rovněž krajský soud, který
ji dne 10. 8. 2021 předal Nejvyššímu správnímu soudu (viz listiny založené na č. l. 8 až 12 spisu
Nejvyššího správního soudu). Stěžovatelka následně dne 4. 8. 2021 předala tutéž písemnost
držiteli poštovní licence.
[3] Podle §106 odst. 2 věty první a třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených
podle hodin. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[5] Jak již bylo výše uvedeno, usnesení krajského soudu bylo stěžovatelce doručeno v pondělí
dne 19. 7. 2021. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v úterý dne 20. 7. 2021
(§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí dne 2. 8. 2021 (§40 odst. 2 s. ř. s.). Napadené usnesení
přitom obsahovalo řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém bylo v souladu
s §106 odst. 2 s. ř. s. správně uvedeno, že proti němu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.
[6] Podle §40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[7] K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto zapotřebí, aby nejpozději
dne 2. 8. 2021 byla kasační stížnost předána soudu nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele
poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, případně prostřednictvím e-mailové schránky
anebo předána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Kasační stížnost však stěžovatelka sepsala
a odeslala do e-mailové schránky Nejvyššího správního soudu až následujícího dne 3. 8. 2021,
tedy opožděně.
[8] S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona kasační stížnost pro opožděnost odmítl.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu