Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2021, sp. zn. 4 As 330/2021 - 30 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.330.2021:30

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.330.2021:30
sp. zn. 4 As 330/2021 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. K., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2018, č. j. 153654/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021, č. j. 34 A 1/2019 – 51, takto: I. Kasační stížnost se o d mí t á. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta. Odůvodnění: [1] Magistrát města Brna, odbor dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán prvního stupně“), rozhodnutím ze dne 5. 6. 2018, č. j. ODSČ-70689/18-30, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle §125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a uložil mu pokutu ve výši 1.500 Kč. [2] Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. [3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti tomuto rozsudku brojí kasační stížností. [5] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 4 As 330/2021 – 12, mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, a poučil jej o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. [6] Uvedené usnesení kasačního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 14. 10. 2021 (čtvrtek). Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak připadl na 14. 11. 2021 (neděle). V takovém případě se podle §40 odst. 3 s. ř. s. konec lhůty posouvá na nejbližší pracovní den, tj. v nynější věci na 15. 11. 2021. Stěžovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 10. 2021 podání označené jako kasační stížnost, jehož obsahem bylo pouze sdělení o zaplacení soudního poplatku a vyčíslení nákladů řízení. Dále stěžovatel uvedl, že kasační stížnost podává jako blanketní, a doplní ji na výzvu soudu, přičemž tato již byla stěžovateli doručena dne 14. 10. 2021, aniž na ni stěžovatel reagoval doplněním blanketní kasační stížnosti. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 téhož zákona. [7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. [8] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. [9] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu krajského soudu v řízení o žalobě či proti napadenému rozsudku. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. [10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně jej poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody stěžovatel nedoplnil, nebyly splněny podmínky stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl. [11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta. [12] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. [13] V projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky pro vrácení zaplaceného soudního poplatku podle právě citovaného ustanovení zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud tudíž rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tento mu bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. listopadu 2021 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:25.11.2021
Číslo jednací:4 As 330/2021 - 30
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Krajský úřad Jihomoravského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.330.2021:30
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024