Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 02.12.2021, sp. zn. 4 As 335/2021 - 28 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.335.2021:28

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.335.2021:28
sp. zn. 4 As 335/2021 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: R. D., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2018, č. j. 44/2018-160-SPR/4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 13 A 31/2018 - 73, takto: I. Kasační stížnost se o d mí t á. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta. Odůvodnění: [1] Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 17. 7. 2017, č. j. MHMP 1104950/2017/Kri, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu (nyní přestupku) podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a uložil jí pokutu ve výši 1.500 Kč. [2] Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím částečně změnil část výroku i odůvodnění týkající se skutkové věty a ve zbytku potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. [3] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní proti tomuto rozsudku brojí kasační stížností. [5] Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 20. 10. 2021, č. j. 4 As 335/2021 - 11, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a poučil ji o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. [6] Uvedené usnesení kasačního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatelky dne 21. 10. 2021 (čtvrtek). Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak připadl na 21. 11. 2021 (neděle). V takovém případě se podle §40 odst. 3 s. ř. s. konec lhůty posouvá na nejbližší pracovní den, tj. v nynější věci na 22. 11. 2021. Stěžovatelka doručila Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 10. 2021 podání označené jako kasační stížnost, jehož obsahem bylo pouze sdělení o zaplacení soudního poplatku a vyčíslení nákladů řízení. Dále stěžovatelka uvedla, že kasační stížnost podává jako blanketní, a doplní ji na výzvu soudu, přičemž tato již byla stěžovatelce doručena dne 21. 10. 2021. [7] Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 téhož zákona. [8] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. [9] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. [10] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatelka neuvedla nic konkrétního proti postupu městského soudu v řízení o žalobě či proti napadenému rozsudku. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se městský soud podle stěžovatelky dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Sama stěžovatelka ostatně v kasační stížnosti uvádí, že kasační stížnost doplní, avšak v zákonné lhůtě tak neučinila ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. [11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody stěžovatelka nedoplnila, nebyly splněny podmínky stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl. [12] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta. [13] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. [14] V projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky pro vrácení zaplaceného soudního poplatku podle právě citovaného ustanovení zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud tudíž rozhodl, že se stěžovatelce vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tento jí bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. prosince 2021 JUDr. Jiří Palla předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:02.12.2021
Číslo jednací:4 As 335/2021 - 28
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo dopravy
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.335.2021:28
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024