ECLI:CZ:NSS:2021:5.AO.19.2021:16
sp. zn. 5 Ao 19/2021 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatelky: Ing. E. K.,
zast. Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem Kováků 554/24, Praha, proti odpůrci:
Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, v řízení o návrhu na
zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-
3/MIN/KAN,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl usnesením Městského soudu v Praze (dále
jen „městský soud“) ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 A 52/2021 - 20, postoupen návrh navrhovatelky
na zrušení opatření obecné povahy – mimořádného opatření odpůrce ze dne 6. 4. 2021,
č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN. Tímto opatřením odpůrce nařídil s odkazy na §80
odst. 1 písm. g) a §69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dítěti, žákovi
nebo studentovi, kterému není jiným mimořádným opatřením nebo krizovým opatřením
zakázána osobní přítomnost na vzdělávání a který je dítětem nebo žákem mateřské školy,
základní školy, základní školy speciální, oboru vzdělání praktická škola jednoletá nebo praktická
škola dvouletá, žákem nebo studentem účastnícím se praktického vyučování nebo praktické
přípravy na střední škole nebo vyšší odborné škole, žákem školy nebo studentem vyšší odborné
školy, který se účastní skupinové konzultace nebo závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek
nebo absolutorií, osobní přítomnost na vzdělávání, pokud
a) nemá příznaky onemocnění COVID-19, a
b) podstoupil ve frekvenci stanovené podle čl. III napadeného opatření vyšetření
prostřednictvím neinvazivního preventivního antigenního testu na přítomnost antigenu
viru SARS-CoV-2, který si provedl sám nebo které mu byly provedeny jinou osobou
a které mu poskytla škola (dále jen „preventivní antigenní test“), a prokáže
se negativním výsledkem tohoto vyšetření, není-li ve čl. II stanoveno jinak.
[2] Městský soud dospěl k závěru, že není k projednání návrhu věcně příslušný. Podle §13
odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), je totiž k projednání
návrhu na zrušení mimořádného opatření vydaného podle tohoto zákona nebo podle zákona
č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, ve stavu pandemické pohotovosti příslušný Nejvyšší správní soud, pokud
mimořádné opatření vydalo ministerstvo. Proto návrh postoupil zdejšímu soudu (viz výše).
[3] Nejvyšší správní soud se musel zabývat splněním jednotlivých procesních podmínek.
Při jejich posuzování však dospěl k závěru, že projednání návrhu postoupeného městským
soudem brání překážka již probíhajícího řízení v téže věci, tj. překážka litispendence.
[4] U Nejvyššího správního soudu je totiž vedeno řízení pod sp. zn. 5 Ao 12/2021, ve kterém
vystupují tíž účastníci (tj. Ing. E. K. jako navrhovatelka a Ministerstvo zdravotnictví jako
odpůrce), přičemž toto řízení se týká téže věci – navrhovatelka se i v řízení vedeném pod sp. zn.
5 Ao 12/2021 domáhá zrušení opatření obecné povahy – mimořádného opatření odpůrce ze dne
6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN, kterým odpůrce stanovil povinnost vybraným
skupinám dětí, žáků a studentů postupovat neinvazivní preventivní antigenní testování. V tomto
řízení (sp. zn. 5 Ao 12/2021) přitom Nejvyšší správní soud již učinil potřebné úkony, aby mohl o
návrhu rozhodnout (ostatně, na poučení o složení senátu a možnosti uplatnit námitku podjatosti
navrhovatelka reagovala podáním, ve kterém vyslovila souhlas s rozhodnutím o věci bez jednání).
[5] Nejvyšší správní soud ověřil, že návrh postoupený městským soudem je zcela totožný
s návrhem, který navrhovatelka doručila zdejšímu soudu prostřednictvím svého zástupce dne
30. 4. 2021, a o kterém je vedeno řízení pod sp. zn. 5 Ao 12/2021. Navrhovatelka tak zjevně
podala zcela totožný návrh dvěma soudům – městskému soudu a Nejvyššímu správnímu soudu,
přičemž uvádí zcela totožné důvody, pro které požaduje mimořádné opatření odpůrce zrušit.
Také uplatněný návrhový nárok (petit) je totožný. V obou návrzích přitom navrhovatelka vychází
z totožných skutkových okolností, ze kterých procesní nárok vyvozuje. Nejvyšší správní soud
proto konstatuje, že v řízeních vedených pod sp. zn. 5 Ao 12/2021 a 5 Ao 19/2021 jde
o totožnou věc (je dána jak totožnost účastníků, tak totožnost předmětu řízení).
[6] Podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení
u soudu probíhá. V souladu s §120 s. ř. s. je třeba toto usnesení přiměřeně aplikovat i na řízení
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy u Nejvyššího správního soudu (k tomu srov. také
usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 As 136/2013 - 70).
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny zákonné
podmínky řízení, návrh na zrušení opatření obecné povahy postoupený městským soudem tak
nelze projednat a věcně o něm rozhodnout. Tomuto projednání a rozhodnutí totiž brání
překážka litispendence. V takovém případě Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá, než návrh
postoupený městským soudem odmítnout podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (výrok I. tohoto
usnesení).
[8] Výrok II. o nákladech řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno
nebo návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. května 2021
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu