ECLI:CZ:NSS:2021:5.AZS.195.2021:31
sp. zn. 5 Azs 195/2021 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery ve věci žalobkyně: G. A.,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí
Hrdinů 1643/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 24. 6. 2021, č. j. 3 A 69/2020 -101,
takto:
I. Řízení se zast av uj e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení shora označeného
usnesení Městského soudu v Praze (dále „městský soud“), kterým bylo zastaveno řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 4. 2020, č. j. MV - 58354 - 4/SO - 2020, ve věci prodloužení
povolení k dlouhodobému pobytu, neboť stěžovatelka neuhradila soudní poplatek. Stěžovatelka
požádala o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta pro řízení o kasační
stížnosti.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. 5 Azs 195/2021 - 20
stěžovatelce osvobození od soudního poplatku nepřiznal, současně nevyhověl ani její žádosti
o ustanovení advokáta. Nejvyšší správní soud po posouzení věci totiž dospěl k závěru,
že v daném případě se jedná o návrh zjevně neúspěšný; stěžovatelka kasační stížností napadá
rozhodnutí soudu, jímž bylo zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti (§9 odst. 1
in fine zákona č. 549/1991 S., o soudních poplatcích). Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že kasační stížnost stěžovatelky zjevně nemůže být úspěšná, proto se již nezabýval novým
zjišťováním majetkových poměrů stěžovatelky; nicméně přihlížel k závěrům, které vyplynuly
z rozhodnutí správních soudů, které majetkové poměry stěžovatelky již dostatečně přezkoumaly;
konkr. usnesení městského soudu ze dne 2. 11. 2020, č. j. 3 A 69/2020 - 67 a rozsudek NSS
ze dne 17. 2. 2021, č. j. 8 As 275/2020 - 19, též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
8. 9. 2021, č. j. 4 Azs 224/2021 - 39, kterým nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků
manželovi stěžovatelky v obdobné věci.
[3] Ve výše uvedeném usnesení byla stěžovatelka současně vyzvána ke splnění poplatkové
povinnosti a povinnosti právního zastoupení dle §105 odst. 2 s. ř. s.; byla rovněž náležitě
poučena o právních důsledcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno do datové
schránky, ze které stěžovatelka činila a rovněž v ní přijímala veškeré písemnosti, dne 20. 9. 2021.
Lhůta k zaplacení soudního poplatku dle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních
poplatcích uplynula dne 5. 10. 2021. V uvedené lhůtě stěžovatelka soudní poplatek neuhradila.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nepřehlédl podání stěžovatelky ze dne 27. 9. 2021,
resp. ze dne 3. 10. 2021, kterými žádala o umožnění nahlédnutí do spisu. Stěžovatelka opakovaně
tvrdí, že se nachází mimo území České republiky, komunikuje pouze prostřednictvím své datové
schránky; v souvislosti se situací spojenou s koronavirem se prostřednictvím infolinky
na Ministerstvu vnitra dotazovala na možnost vstupu na území České republiky; zjistila,
že dle opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 9. 2021 platí obecně zákaz vstupu občanům
třetích zemí na území ČR, lze využít pouze výjimky v případě naléhavé mimořádné situace; plnění
povinností uložených soudem dle stěžovatelky takovou situaci může představovat; stěžovatelka
tudíž potřebuje potvrzení od soudu o nutné osobní účasti, předvolání soudu apod. Stěžovatelka
v této souvislosti uvádí, že s ohledem na to, že jakožto účastník řízení nemá žádného zástupce
ani advokáta, nemůže nikdo jiný do spisu nahlédnout, plnou moc musí podepsat osobně.
[5] Nejvyšší správní soud z obsahu podání stěžovatelky nezjistil nic, co by bránilo
stěžovatelce soudní poplatek uhradit. Úhrada soudního poplatku nepochybně není úkonem,
jemuž by stěžovatelka musela být osobně přítomna. Úhradu lze provést, jak byla stěžovatelka
poučena, nikoli pouze prostřednictvím kolku, ale i bezhotovostním převodem, přičemž platba
ze zahraničí zcela jistě není ničím neproveditelným.
[6] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, „nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu
kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“ Vzhledem k tomu, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek
za kasační stížnost neuhradil, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti
podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavit.
[7] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. října 2021
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu