ECLI:CZ:NSS:2021:6.AFS.124.2021:56
sp. zn. 6 Afs 124/2021 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
(soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové
v právní věci žalobce: Bc. L. R., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem
Masarykova 427/31, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 1. srpna 2018
č. j. 34079/18/5100-31462-707633 a č. j. 34233/18/5100-31462-707633 a ze dne 2. srpna 2018
č. j. 34820/18/5100-31462-707633, v řízení o kasační stížnosti žalobce a T. R., proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2021 č. j. 8 Af 28/2018 - 159,
takto:
I. Kasační stížnost T. R. se od m ít á .
II. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zas t av u je .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce spolu s T. R. (dále též „stěžovatelé“) podali dne 21. dubna 2021 kasační stížnosti
proti v návětí uvedenému usnesení, jímž Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) odmítl
žalobu stěžovatele proti dvěma ze tří v návětí uvedeným rozhodnutím žalovaného, nepřiznal mu
osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce. Společně s kasačními stížnostmi
stěžovatelé požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
I.
[2] Kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud odmítl podle §46 odst. 1 písm. c)
ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť byla
podána osobou zjevně neoprávněnou. Napadené usnesení městského soudu bylo adresováno
výlučně stěžovateli a žaloba stěžovatelky byla už dříve v řízení u městského soudu odmítnuta
usnesením ze dne 13. prosince 2018 č. j. 8 Af 28/2018 - 95 z důvodu její zjevné neoprávněnosti
žalobu podat [rovněž dle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. V návětí označená rozhodnutí žalovaného
se totiž týkala pouze stěžovatele. Stěžovatelka tudíž není oprávněna v této věci podat kasační
stížnost, jelikož nebyla ani účastníkem, ani osobou zúčastněnou na řízení u městského soudu
(§102 s. ř. s.).
[3] Nejvyšší správní soud dodává, že o návrzích stěžovatelky na osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce nerozhodoval, neboť by to bylo za uvedené procesní situace
zbytečné a nehospodárné.
II.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 14. května 2021 č. j. 6 Afs 124/2021 - 44 zamítl
návrhy stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Zároveň jej
daným usnesením vyzval k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené
advokátovi, případně k prokázání, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. K zaplacení soudního poplatku byla
stěžovateli stanovena lhůta patnácti dnů.
[5] Uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 18. května 2021. Patnáctidenní lhůta
k zaplacení soudního poplatku tedy uplynula ve středu 2. června 2021, aniž by stěžovatel soudní
poplatek zaplatil.
[6] Podle §9 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud
po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Z uvedených
skutečností je zřejmé, že předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení jsou v této věci
splněny. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatele podle §47 písm. c),
aplikovaného na základě §120 s. ř. s., ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
zastavil.
[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že nepřehlédl přípisy stěžovatelů ze dne
30. května 2021, které mu byly doručeny 1. června 2021. Obsahovaly opakované žádosti
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, aniž by se opíraly o nové důvody
či skutečnosti. S ohledem na výše uvedené proto nemohla zaslaná sdělení a jejich přílohy
na posouzení věci nic změnit. Dále soud dodává, že stěžovatel kromě nezaplacení poplatku
rovněž nepředložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti
ani neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož dle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být v řízení o kasační
stížnosti alespoň jedna z uvedených podmínek splněna (stěžovatel musí být zastoupen advokátem
nebo mít sám vysokoškolské právní vzdělání), nebylo by možné v řízení pokračovat ani z tohoto
důvodu.
III.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba (kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. června 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu