ECLI:CZ:NSS:2021:6.AS.234.2021:21
sp. zn. 6 As 234/2021 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera,
soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně:
BOSS TIMER, spol. s r.o., sídlem Holzova 2887/10b, Brno, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem
Kořánem, advokátem, sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalovanému: Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti: Česká pošta, s. p.,
sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne
27. 5. 2019, č. j. ÚOHS-R0044/2019/VZ-14583/2019/323/PBI, o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2021, č. j. 30 Af 41/2019 - 151,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoba zúčastněná na řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek
Krajského soudu v Brně.
[2] Dle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta
určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty.
[3] Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že rozsudek jí byl doručen ve středu 7. 7. 2021,
tuto informaci Nejvyšší správní soud ověřil také z doručenky založené ve spise krajského soudu.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tak skončila ve středu 21. 7. 2021. Stěžovatelka podala kasační
stížnost elektronicky prostřednictvím datové zprávy dne 22. 7. 2021.
[4] Podaná kasační stížnost je tedy opožděná. Nejvyšší správní soud proto podle
§46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s. výrokem I rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.
[5] Výrok II o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 větou
první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[6] Výrok III o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení se opírá o §60 odst. 5
s. ř. s. Nejvyšší správní soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost, ani neshledal
důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání nákladů řízení, proto rozhodl tak, že osoba
zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2021
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu