ECLI:CZ:NSS:2021:6.AS.245.2021:23
sp. zn. 6 As 245/2021 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci
žalobce: Ing. M. J., zastoupený JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, sídlem Údolní 222/5, Brno,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, sídlem Žerotínovo náměstí 449/3,
Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. října 2019
č. j. JMK 145924/2019, sp. zn. S-JMK 135343/2019/OD/Ša, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. července 2021 č. j. 33 A 70/2019 - 52
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v návětí
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Krajský soud zamítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení v návětí uvedeného rozhodnutí žalovaného ve věci
uznání žalobce vinným ze spáchání přestupků podle §125c odst. 1 písm. k) a §125c odst. 1
písm. e) bodu 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu). Za spáchání uvedených přestupků byla žalobci
uložena pokuta 6 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel po dobu šesti měsíců a povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Stěžovatel spojil s kasační stížností také návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku předně uvedl, že už krajský soud
usnesením ze dne 13. listopadu 2019 č. j. 33 A 70/2019-37 přiznal jeho žalobě odkladný účinek.
Dále návrh na přiznání odkladného účinku zdůvodnil tím, že řidičské oprávnění nutně potřebuje
k výkonu svého zaměstnání, v rámci něhož jako koordinátor staveb (stavbyvedoucí) denně
objíždí stavby zhotovované jeho zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji, přičemž každý den
najezdí alespoň 200 km. Přeprava hromadnou dopravou nepřichází v úvahu, protože stěžovatel
musí okamžitě reagovat na potřeby vyplývající ze stavebních činností a zároveň přepravovat
i další osoby, stavební materiál a technické zařízení. Podmínky pracovního trhu v České republice
pak neumožňují, aby byl stěžovateli přidělen pro plnění těchto povinností řidič. Stěžovatel tudíž
bez řidičského oprávnění takřka jistě přijde o zaměstnání.
[3] Ztráta zaměstnání by potom měla zásadní dopad na schopnost stěžovatele platit výživné
na nezletilého syna ve výši 5 000 Kč měsíčně dle rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne
12. dubna 2011 č. j. 0 P 17/2011-24 a rovněž na plnění jeho povinností v rámci oddlužení, jež je
vedeno krajským soudem pod sp. zn. KSBR 27 INS 653/2020. Dle názoru stěžovatele
případným přiznáním odkladného účinku nevzniká nikomu žádná újma, přičemž to není ani
v rozporu s veřejným zájmem. Nepřiznáním odkladného účinku by naopak byla způsobena
mimořádná újma na straně syna stěžovatele, vůči němuž řádně plní vyživovací povinnost.
Stěžovatel k návrhu rovněž přiložil relevantní rozhodnutí a další listiny.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že dle jeho názoru
je namístě odkladný účinek kasační stížnosti přiznat, a to pro tytéž důvody, pro které odkladný
účinek přiznal už krajský soud.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá podání
kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat za přiměřeného užití ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný
charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky
pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není
jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno
pro ojedinělé případy” (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2003
č. j. 7 A 115/2002-67, č. 760/2006 Sb. NSS). V žádosti o přiznání odkladného účinku proto musí
stěžovatel „v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.“ (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. února 2012 č. j. 1 As 27/2012-32).
[8] V nyní projednávané věci stěžovatel konkrétně tvrdí, že ztráta řidičského oprávnění
pro něj bude znamenat také ztrátu zaměstnání. Byť v předložené pracovní smlouvě není přímo
uvedeno, že stěžovatel k výkonu práce musí disponovat řidičským oprávněním, vyplývá
to z povahy práce (dohled nad realizací staveb a koordinace související činnosti v Jihomoravském
kraji) a ze sjednaného místa výkonu práce (Česká republika). To, že musí za účelem výkonu práce
disponovat řidičským oprávněním a že mu není možné poskytnout řidiče, stěžovatel ostatně
osvědčil také přiloženým prohlášením svého zaměstnavatele ze dne 22. července 2021. Stěžovatel
tudíž bez řidičského oprávnění nebude mít možnost sjednanou práci vykonávat,
což pravděpodobně může vést ke ztrátě zaměstnání.
[9] Stěžovatel rovněž konkrétně popsal a osvědčil újmu, jež vznikne nepřiznáním odkladného
účinku. Pokud přijde o zaměstnání, stěžovatel nebude mít prostředky k plnění splátkového
kalendáře oddlužení, v němž je zohledněno také výživné na jeho syna. Nejvyšší správní soud
zároveň neshledal, že by odklad účinku ve vztahu k trestu uloženému stěžovateli mohl způsobit
újmu jiným osobám ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Případný nepříznivý dopad následků
napadených rozhodnutí na stěžovatele a jeho rodinu je tedy nepoměrně větší ve srovnání
s újmou, jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku dalším osobám.
[10] Pokud se týče případného veřejného zájmu, s nímž by mohlo být přiznání odkladného
účinku v rozporu, v úvahu přichází zájem na bezpečnosti silniční dopravy. K tomu Nevyšší
správní soud uvádí, že přestupky, z nichž byl stěžovatel shledán vinným, svou povahou nijak
zásadně bezpečnost silniční dopravy nenarušily. Stěžovatel sice zavinil dopravní nehodu,
avšak byl jejím jediným účastníkem, nikoho dalšího nezranil a způsobil hmotnou škodu pouze
na havarovaném vozidle a sloupu trolejového vedení, do něhož narazil. Nejvyšší správní soud
v tomto kontextu přihlédl také k vyjádření žalovaného, že je namístě odkladný účinek přiznat.
[11] Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti stěžovatele
odkladný účinek.
[12] Nejvyšší správní soud na závěr připomíná, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku
žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími
předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. října 2005 č. j. 8 As 26/2005-76). Nynější přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti tudíž nebude mít žádný vliv na způsob, jakým Nejvyšší správní soud rozhodne
o věci samé. Rovněž platí, že soud může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu
zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu