ECLI:CZ:NSS:2021:6.AZS.107.2021:34
sp. zn. 6 Azs 107/2021 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: F. K.,
zastoupen Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská
2176/2, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2019, č. j. CPR-36189-
3/ČJ 2019-930310-V248 v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 26. 2. 2021, č. j. 43 A 8/2019 – 49, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2019, č. j. CPR-36185-3/ČJ-2019-930310-V248. Tímto
rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Policie
České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, o povinnosti opustit
území České republiky podle §50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů.
[2] Stěžovatel s kasační stížností spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Na výzvu
soudu stěžovatel doplnil důvody svého návrhu na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel uvedl,
že intenzita důvodů, pro které byl odkladný účinek udělen, je stále aktuální. Stěžovatel uvádí,
že na území České republiky žije již více než dvanáct let, vytvořil si zde mimořádné vazby, má zde
řadu vzpomínek a s Českou republikou ho pojí i značné sociální kontakty. Nepřiznání
odkladného účinku by zasáhlo do života jeho manželky a dětí, které s ním žijí. Nezletilá dcera H.
je přijatá na střední školu v H. K., dcera B. se má v květnu 2021 účastnit přijímacích zkoušek na
střední školu. V České republice má stěžovatel jádro rodinného zázemí a svého života vůbec.
Přiznání odkladného účinku považuje stěžovatel rovněž za klíčové optikou jeho procesních práv
v soudním řízení, stěžovatel se vždy zajímal o všechna řízení vedená v jeho věci a považuje za
zásadní, aby byl v kontaktu i se svým právním zástupcem.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost
nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73
odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření
žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám;
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Je třeba rovněž zdůraznit, že kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním
soudnictví je opravným prostředkem mimořádným, a tedy nelze automaticky očekávat vyhovění
návrhu na přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku se prolamují před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu.
Na rozhodnutí krajského soudu je přitom třeba hledět jako na rozhodnutí zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonem stanoveným postupem zrušeno. Odkladný účinek má
charakter výjimky z pravidla, že kasační stížnost odkladný účinek nemá, a má být přiznáván pouze
v případech, které takový postup svou specifickou povahou odůvodňují. Proto újma, která má
hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku, musí být vzhledem k poměrům žadatele natolik
významná, že odůvodňuje uplatnění výjimky z pravidla, že kasační stížnost odkladný
účinek nemá mít (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020,
č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod [65] a ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod [25]).
[7] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Pokud
jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu
s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu, případně
z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí o odkladném účinku je rozhodnutím
předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá výsledek meritorního
posouzení věci.
[8] Pokud by nedošlo k odkladu právních účinků pravomocného rozsudku krajského soudu
a rozhodnutí žalovaného do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti, stěžovatel by měl ještě před rozhodnutím ve věci samé opustit území České republiky.
Rodinný život stěžovatele je přitom v současné době soustředěn v České republice. Zejména
Nejvyšší správní soud zohlednil, že nezletilé dcery stěžovatele H. a B. na území České republiky
realizují své studijní aktivity, a tedy zohlednil újmu, která by nuceným vycestováním stěžovatele
z České republiky vznikla jeho nezletilým dcerám, a zasáhla by tak i do stěžovatelova rodinného
života. Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu doložil přijetí dcery H. na střední školu. Dcera B.
byla v době doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelem pozvána na přijímací
zkoušky na střední školu. S ohledem na nezletilost dcer se nedá očekávat, že by v České republice
mohly zůstat bez rodičů a studium na střední škole v České republice realizovat bez fyzické
přítomnosti rodičů v České republice.
[9] Nelze přitom spoléhat na to, že by stěžovatel měl bez dalšího možnost získat jiný druh
povolení k pobytu na území České republiky.
[10] Nejvyšší správní soud se proto přiklonil k tvrzení stěžovatele, že nucené vycestování
by pro něj znamenalo újmu v jeho rodinném a soukromém životě a v životě jeho rodinných
příslušníků. Vyšel přitom rovněž ze skutečnosti, že na základě obdobných důvodů byl krajským
soudem přiznán odkladný účinek žalobě žalobce (stěžovatele).
[11] Nejvyšší správní soud tak má za splněnou první podmínku pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti spočívající v existenci nepoměrně větší újmy hrozící stěžovateli oproti
újmě, která by mohla vzniknout jiným osobám, bude-li kasační stížnosti odkladný účinek přiznán.
[12] Vzhledem k výše uvedenému se proto Nejvyšší správní soud již nezabýval dalším
stěžovatelem uváděným důvodem možného vzniku újmy, konkrétně jeho argumentací
procesními právy v soudním řízení. Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud
ohledně této argumentace odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, podle nějž „obecně vyjádřený
zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu
s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních
okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“. V daném případě stěžovatel tyto
další individuální okolnosti, jak je patrno výše, uplatnil.
[13] Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku také z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v projednávaném případě, tedy umožnění pobytu stěžovatele na území České
republiky do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti stěžovatele, jakkoli
dotklo práv třetích osob, nebo že by takové rozhodnutí bylo v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. S výjimkou porušení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, které spočívá v tom,
že se stěžovatel po uplynutí platnosti pobytového oprávnění nedostavil k vydání výjezdního
příkazu a nerespektoval rozhodnutí o povinnosti opustit území České republiky, jež je
předmětem napadeného rozhodnutí žalovaného, se protiprávního jednání stěžovatel nedopouští,
a veřejný zájem tedy neohrožuje. Není tedy zřejmý zásadní veřejný zájem, který by měl převážit
nad možným zásahem do rodinného a soukromého života stěžovatele a života jeho rodinných
příslušníků.
[14] S ohledem na výše uvedené důvody dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinky kasační stížnosti jsou v projednávané věci splněny, a v souladu
s §107 odst. 1 s. ř. s. proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[15] Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti se tak pozastavují právní
účinky kasační stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové i žalobou
napadeného rozhodnutí žalovaného.
[16] Nejvyšší správní soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku
(i bez návrhu) zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly
důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[17] Nejvyšší správní soud znovu zdůrazňuje, že z rozhodnutí o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude
rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. května 2021
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu